Ermengarda z Anjou (1146)

Ermengarda z Anjou
	akvitánská a bretaňská vévodkyně
Úmrtí	1. června 1146
Pohřbena	klášter Redon
Manželé	Vilém IX. Akvitánský; Alan IV. Bretaňský
Potomci	Conan III. Bretaňský; Hawise; Geoffroy
Dynastie	Robertovci
Otec	Fulko IV. z Anjou
Matka	Hildegarda z Beaugency
Příbuzní	Geoffroy IV. z Anjou a Fulko V. z Anjou (sourozenci)
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ermengarda z Anjou (francouzsky Ermengarde d'Anjou, † 1. června 1146) byla akvitánská vévodkyně, hraběnka z Poitiers a vévodkyně bretaňská. Druhou část života trávila v klášterním ústraní.

Život

Narodila se jako dcera Fulka, hraběte z Anjou a jeho první manželky Hildegardy z Beaugency. Roku 1089 byla provdána za mladého akvitánského vévodu Viléma. Záletný manžel ji však již po roce trvání manželství zapudil. Znovu se provdala roku 1093,^[1] kdy se stala druhou chotí bretaňského vévody Alana IV. Během jeho účasti na křížové výpravě spravovala panství a také se setkala s učením potulného kazatele Roberta z Arbrisselu.

Vévoda Alan se ze Svaté země vrátil a roku 1112 vzdal ve prospěch syna Conana vlády. Stal se mnichem v Redonu. Ermengarda pak vstoupila do kláštera Fontevrault, kde žili následovníci Roberta z Arbrisselu.

„	Ty dcero Fulkova, ozdobo armorického kraje, krásná, cudná, nevinná, prostá, jasná a svěží... Leč ty, že Krista miluješ a odříkáš se světa, že oděv, potravu sdílíš jen s chudobnými, o to jsi krásnější a dražší svému Pánu. Ni smrt ni staroba cenu tvou nezničí.	“
— Marbode, biskup renneský^[2]

Zřejmě kolem roku 1116 se do téhož kláštera uchýlila i Filipa z Toulouse, druhá choť záletného akvitánského vévody. Zdá se, že roku 1119, v době, kdy byla Filipa i Ermengardin muž Alan Bretaňský po smrti, žila Ermengarda na synově dvoře a podala na Viléma Akvitánského stížnost k církevnímu koncilu kvůli tomu, že ji kdysi opustil.

Poté se stala jeptiškou v cisterciáckém klášteře Larrey. Roku 1132 se vydala na návštěvu Svaté země, kde byl její bratr Fulko jeruzalémským králem. Po návratu do Francie založila u Nantes klášter Berzé a zřejmě se usídlila v klášteře v Redonu, kde byla po svém skonu jako žena pokročilého věku i pohřbena.^[3]^{[pozn. 1]}

Odkazy

Poznámky

↑ Dle jiné verze zemřela v Jeruzalémě a její tělo bylo do Redonu převezeno.

Reference

↑ www.fmg.ac
↑ PERNOUDOVÁ, Régine. Žena v době katedrál. Praha: Vyšehrad, 1996. ISBN 80-7021-544-5. S. 114. Dále jen Žena v době katedrál.
↑ Žena v době katedrál, str. 116-118

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Ermengarda z Anjou na Wikimedia Commons
Životopis a korespondence

Akvitánská vévodkyně
Předchůdce: Hildegarda Burgundská	1089–1093 Ermengarda z Anjou (1146)	Nástupce: Filipa z Toulouse

Bretaňská vévodkyně
Předchůdce: Konstancie Normandská	1093–1112 Ermengarda z Anjou (1146)	Nástupce: Matylda FitzRoyová

[4] Dle jiné verze zemřela v Jeruzalémě a její tělo bylo do Redonu převezeno.

[1] www.fmg.ac

[Pernoud114-2] PERNOUDOVÁ, Régine. Žena v době katedrál. Praha: Vyšehrad, 1996. ISBN 80-7021-544-5. S. 114. Dále jen Žena v době katedrál.

[3] Žena v době katedrál, str. 116-118

[1]

[2]

[3]

[pozn. 1]