NGC 225
| NGC 225 | |
|---|---|
 NGC 225 na amatérském snímku. Autor: Hunter Wilson | |
| Pozorovací údaje (Ekvinokcium J2000,0) | |
| Typ | otevřená hvězdokupa |
| Třída | III1p[1] |
| Objevitel | Caroline Herschelová |
| Datum objevu | 27. září 1783 |
| Rektascenze | 0h 43m 39s[2] |
| Deklinace | +61°46′30″[2] |
| Souhvězdí | Kasiopeja (lat. Cas) |
| Zdánlivá magnituda (V) | 7,43[3] a 7[3] |
| Úhlová velikost | 12′[4] |
| Vzdálenost | 657 pc |
| Fyzikální charakteristiky | |
| Odhadované stáří | 130 milionů let[4] |
| Označení v katalozích | |
| New General Catalogue | NGC 225 |
| Collinderův katalog | Collinder 7 |
| Jiná označení | NGC 225, Cr 7,[5] OCL 305[2] |
| (V) – měření provedena ve viditelném světle | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
NGC 225 je otevřená hvězdokupa v souhvězdí Kasiopeji s magnitudou 7,0.[2] Objevila ji Caroline Herschel 27. září 1783.[6] Od Země je vzdálená přibližně 2 100 světelných let.[4]
Pozorování
[editovat | editovat zdroj]
Hvězdokupa se dá snadno vyhledat, protože se nachází téměř přesně v polovině cesty mezi jasnými hvězdami Gama Cassiopeiae (γ Cas) a Kappa Cassiopeiae (κ Cas). Leží ve hvězdném poli velmi bohatém na slabé hvězdy. Může být vyhledána i triedrem 10x50, ve kterém vypadá jako jasná skvrna posetá hrstkou málo nápadných hvězd. Pomocí dalekohledu o průměru 100 mm a větším je možné pozorovat dvacítku hvězd do 11. magnitudy, které jsou rozptýlené v oblasti o rozměru 12'. Hvězdná pole severním směrem vypadají silně zastíněná hustými oblaky prachu. Na fotografiích s dlouhou expozicí je v této oblasti viditelná reflexní mlhovina vdB 4.
Souhvězdím Kasiopeji prochází Mléčná dráha, proto se v okolí nachází mnoho dalších otevřených hvězdokup; z těch jasnějších jsou to například 2° jihozápadně NGC 129, 2,5° východně NGC 381, 5° východně Messier 103 a 5° jihovýchodně NGC 457.
Hvězdokupa má výraznou severní deklinaci, což je velká výhoda pro pozorovatele na severní polokouli, kde je hvězdokupa cirkumpolární, a to až do nižších středních zeměpisných šířek. Naopak na jižní polokouli vychází pouze velmi nízko nad obzor a jižně od tropického pásu není viditelná vůbec.[7] Nejvhodnější období pro její pozorování na večerní obloze je od srpna do ledna.
Historie pozorování
[editovat | editovat zdroj]Hvězdokupu objevila Caroline Herschel 27. září 1783.[6] Pozorovala ji pomocí zrcadlového dalekohledu o průměru 4,2 palce (106 mm) a oznámila to svému bratru Williamovi. Jeho syn John ji později znovu pozoroval a zařadil ji do svého katalogu mlhovin a hvězdokup General Catalogue of Nebulae and Clusters pod číslem 120.[8]
Vlastnosti
[editovat | editovat zdroj]NGC 225 je málo zhuštěná hvězdokupa vzdálená od Země 2 100 světelných let,[4] takže leží uvnitř ramene Persea, nedaleko od hvězdokupy NGC 133 a OB asociace Cepheus OB4. Ve směru pohledu na tuto hvězdokupu se rozprostírá soustava mlhovin, které se nachází v popředí hvězdokupy a mezi kterými vyniká temná mlhovina LDN 1297 a reflexní mlhovina vdB 4.
Stáří hvězdokupy je odhadováno na nejvýše 130 milionů let[4] a horní hranice je určena přítomností hvězdy spektrální třídy B6,5, která ještě leží na hlavní posloupnosti. Obsahuje 28 hvězd do magnitudy 16,1 a jednoho pravděpodobného hvězdného uprchlíka. Celková hmotnost hvězdokupy je odhadována v rozsahu 59 až 88 .[9]
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku NGC 225 na italské Wikipedii.
- ↑ SEDS.org: Revised NGC Data for NGC 225 [online]. [cit. 2019-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-08-20. (anglicky)
- ↑ a b c d SIMBAD Astronomical Database: Results for NGC 225 [online]. [cit. 2019-10-22]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b SIMBAD Astronomical Database.
- ↑ a b c d e DIAS, W. S.; ALESSI, B. S.; MOITINHO, A., et al. New catalogue of optically visible open clusters and candidates. S. 871–873. Astronomy and Astrophysics [online]. Červenec 2002 [cit. 2019-10-22]. Roč. 389, s. 871–873. Dostupné online. arXiv astro-ph/0203351. DOI 10.1051/0004-6361:20020668. Bibcode 2002A&A...389..871D. (anglicky)
- ↑ COLLINDER, Per. On Structural Properties of Open Galactic Clusters and their Spatial Distribution. Catalog of Open Galactic Clusters. S. B1-B46. Annals of the Observatory of Lund [online]. 1931 [cit. 2019-10-22]. Čís. 2, s. B1-B46. Dostupné online. Bibcode 1931AnLun...2....1C. (anglicky)
- ↑ a b FROMMERT, Hartmut. NGC 225 [online]. SEDS.org [cit. 2019-10-22]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Deklinace 62° severním směrem odpovídá úhlové vzdálenosti 28° od severního nebeského pólu. Severně od 28° severní šířky je tedy tato hvězdokupa cirkumpolární (nikdy nezapadá), zatímco jižně od 28° jižní šířky objekt vůbec nevychází nad obzor.
- ↑ SLOTEGRAAF, Auke. Deep Sky Observer's Companion: NGC 225 [online]. [cit. 2019-10-22]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ LATTANZI, Mario G.; MASSONE, Giuseppe; MUNARI, Ulisse. Memberships and CM diagrams of young open clusters. I - NGC 225. S. 177–199. Astronomical Journal [online]. Červenec 1991 [cit. 2019-10-22]. Roč. 102, s. 177–199. Dostupné online. DOI 10.1086/115865. Bibcode 1991AJ....102..177L. (anglicky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu NGC 225 na Wikimedia Commons - SIMBAD Astronomical Database: Results for NGC 225 [online]. [cit. 2019-10-22]. Dostupné online. (anglicky)
- KODRIŠ, Michal. Průvodce hvězdnou oblohou: Kasiopeja [online]. [cit. 2019-10-22]. Dostupné online.
- SELIGMAN, Courtney. Celestial Atlas: NGC 225 (= OCL 305) [online]. [cit. 2019-10-22]. Dostupné online. (anglicky)
- POWELL, Richard. Atlas of the Universe: Open Clusters [online]. [cit. 2019-10-22]. Dostupné online. (anglicky)
