Eugen Megerle von Mühlfeld

JUDr. Eugen Megerle von Mühlfeld
JUDr. Eugen Megerle von Mühlfeld
	Eugen Megerle von Mühlfeld r. 1867
Poslanec Frankfurtského parlamentu
	Ve funkci:; 1848 – ???
Poslanec Říšské rady
	Ve funkci:; 1861 – 1865
	Ve funkci:; 1867 – 1868
Poslanec Dolnorak. zemského sněmu
	Ve funkci:; 1861 – 1868
Stranická příslušnost
Členství	Ústavní strana
Narození	3. května 1810; Vídeň; Rakouské císařství
Úmrtí	24. května 1868; Vídeň; Rakousko-Uhersko
Místo pohřbení	Vídeňský ústřední hřbitov
Rodiče	Napoleon Bonaparte a Emilie Kraus von Wolfsberg
Příbuzní	Émilie de Pellapraová, Napoleon II., Evžen de Beauharnais, Alexandre Colonna-Walewski, Jules Barthélemy-Saint-Hilaire a Karel Leon Denuelle (sourozenci)
Alma mater	Vídeňská univerzita
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Eugen Megerle von Mühlfeld (3. května 1810 Vídeň – 24. května 1868 Vídeň^[1]) byl rakouský právník a politik německé národnosti, v 2. polovině 19. století poslanec Říšské rady.

Biografie

Jeho otcem byl správní úředník a archivář Johann Georg Megerle von Mühlfeld. Eugen vystudoval Vídeňskou univerzitu, kde roku 1831 získal titul doktora filozofie a roku 1837 i doktora práv. Zabýval se klasickou starověkou literaturou a bylo mu ihned nabídnuto místo suplenta filologie na univerzitě. Profesně se ale zaměřil na advokacii, od roku 1840 jako samostatný advokát. Účastnil se významných občanskoprávních procesů a získal si značný věhlas. Jako koncipient u něj pracoval pozdější významný politik Karl Giskra. V letech 1850–1855 byl prezidentem nově ustavené vídeňské advokátní komory.^[1]^[2]

Během revolučního roku 1848 se zapojil do politického dění. V roce 1848 byl za město Vídeň zvolen do celoněmeckého Frankfurtského parlamentu. Zde ale do parlamentních rozprav výrazněji nezasáhl.^[1]^[2]

Po obnovení ústavní vlády se opět zapojil do politiky. Od roku 1861 byl poslancem Dolnorakouského zemského sněmu.^[1]^[2] Zemský sněm ho roku 1861 delegoval i do Říšské rady (tehdy ještě volené nepřímo) za Dolní Rakousy (kurie městská, obvod Vídeň).^[3] K roku 1861 se uvádí jako advokát, bytem ve Vídni.^[4] Opětovně byl zemským sněmem do Říšské rady delegován i roku 1867 a poslancem byl až do své smrti roku 1868.^[3]

V Říšské radě patřil po roce 1861 k předákům takzvané velkorakouské frakce.^[1] Profiloval se jako příslušník německorakouské liberální levice^[2] (takzvaná Ústavní strana, liberálně a centralisticky orientovaná, odmítající federalistické aspirace neněmeckých etnik). Byl členem hlavních parlamentních výborů a častým zpravodajem při projednávání zákonů. Zasazoval se o rozvoj občanských práv a svobod, prosazoval zachovávání listovního tajemství, náboženské svobody a obnovení porotních soudů. Vystupoval na podporu zrušení trestu smrti.^[1] Již na jedné z prvních schůzí Říšské rady v červnu 1861 přednesl jménem liberálů návrh na vypracování zákonných předloh ohledně základních občanských práv.^[5] Měl výrazný podíl na příjetí liberálních tzv. májových zákonů roku 1868.^[1] Almanach Říšské rady z roku 1867 ho hodnotil jako zákonodárce, který neupoutával vtipem a krásnými příměry, nýbrž silou svých znalostí. Jeho obličej prý silně připomínal Napoleona Bonaparta.^[2]

Odkazy

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Eugen Megerle von Mühlfeld na Wikimedia Commons

Reference

↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f ^g Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950. Bd. 6. Wien: [s.n.], 2003-2011. Dostupné online. ISBN 978-3-7001-3213-4. Kapitola Megerle von Mühlfeld, Eugen Alexander (1810-1868), Politiker und Advokat, s. 190. (německy)
↑ ^a ^b ^c ^d ^e Reichsraths-Almanach für die Session 1867. Vídeň: K.k. Hof- und Univ.-Buchhandlung Wien, 1867. Dostupné online. Kapitola Mühlfeld (Eugen Megerle, Edler von), s. 128. (německy)
↑ ^a ^b Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
↑ http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0001&page=133&size=45
↑ URBAN, Otto. Česká společnost 1848-1918. Praha: Svoboda, 1982. S. 169–170.

[Biographien-1] ↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f ^g Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950. Bd. 6. Wien: [s.n.], 2003-2011. Dostupné online. ISBN 978-3-7001-3213-4. Kapitola Megerle von Mühlfeld, Eugen Alexander (1810-1868), Politiker und Advokat, s. 190. (německy)

[Reichsraths1867-2] Reichsraths-Almanach für die Session 1867. Vídeň: K.k. Hof- und Univ.-Buchhandlung Wien, 1867. Dostupné online. Kapitola Mühlfeld (Eugen Megerle, Edler von), s. 128. (německy)

[alex.onb.ac.at-3] Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.

[4] ttp://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0001&page=133&size=45

[5] URBAN, Otto. Česká společnost 1848-1918. Praha: Svoboda, 1982. S. 169–170.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]