Blanka Namurská
Blanka de Namur (1318/1320, Namur – 1363, Kodaň) byla jako manželka švédského a norského krále Magnuse Erikssona norskou královnou v letech 1336–1355 a švédskou královnou od roku 1336 do své smrti.
Biografie
Původ, mládí
Narodila se jako dcera namurského markraběte Jana I. a jeho manželky Marie z Artois. Své mládí strávila na zámku Wynendaele, rezidenci flanderských hrabat, kde se jí dostalo královského vychování, podobně jako její matce, příbuzné francouzského krále Ludvíka VIII.
Manželství, potomci
V roce 1335 se provdala za norského a švédského krále Magnuse Erikssona a následujícího roku byla korunována švédskou a norskou královnou.
Z manželství Blanky a krále Magnuse Erikssona se narodili dva synové:
- Erik (1339–1359); spolukrál Švédska (1356–1359);
- Haakon (1340–1380); norský král (1355–1380); spolukrál Švédska (1362–1364).
Královna
Mezi ženami v nejbližším Blančině okruhu na švédském královském dvoře byla svatá Brigita, která byla Blančinou rádkyní v duchovních záležitostech. Úzké vztahy mezi Brigitou a královnou se odrazily v podpoře, kterou královský pár poskytl světici při zakládání jejího řeholního řádu. (Nicméně, přesto později Brigita obvinila krále z homosexuality a královnu z cizoložství.)
Podle historických pramenů byla Blanka pověstná mimořádnou krásou a vynikajícím intelektem a byla opěvována řadou osob. Byla však také označována za zodpovědnou za smrt svého vlastního syna Erika Magnussona, jehož prý dala otrávit. Vztahy mezi Erikem a jeho rodiči vzaly za své, když se syn v roce 1356 rozhodl pozvednout zbraně proti vládě svého otce, což způsobilo, že Blanka a Magnus byli na stálém útěku. Ke smíření došlo v roce 1359, nedlouho poté však Erik zemřel, zemřela i jeho manželka Beatrix Bavorská. Fáma o otravě má zřejmě původ ve výroku samotného Erika, který údajně na smrtelném loži obvinil svou matku ze zločinu; současní historikové se však kloní k názoru, že příčinou smrti mohl být mor, který v té době ve Švédsku řádil.
Další rozšířená fáma se zakládala na předpokládaném románku královny a vévody Bengta Algotssona, jednoho z oblíbenců krále Magnuse. Fámy proti královně zřejmě měly ospravedlnit spiknutí šlechty proti nepopulární vládě Magnusově a rozhodnutí nahradit jej na trůně Albrechtem Meklenburským.
Smrt
Blanka odjela spolu se svým manželem do Dánska na svatbu svého druhého syna Haakona s dánskou princeznou Markétou, dcerou krále Valdemara Atterdaga. Během oslav Blanka nečekaně onemocněla a náhle zemřela, stejně jako dánský princ následník Kryštof. Údajně šlo o otravu (prostřednictvím nápoje), kterou měl proti švédskému královskému páru zosnovat sám Valdemar a která ho nakonec stála život vlastního syna. Král Magnus údajně rovněž onemocněl, byl však zachráněn svým lékařem. Blanka byla pochována v dánském Ringstedu v kostele sv. Bendta.
Odkaz - "Rida, rida, ranka"
V severských zemích je velmi oblíbená dětská píseň Rida, rida, ranka, jež pravděpodobně pojednává o královně Blance. Rodiče ji zpívají svým malým dětem, houpajíce je na nohou. Je mnoho názorů, spekulací a hypotéz o původu písně. Skladatel Zacharias Topelius napsal o jejím původu článek, kde Blanka píseň zpívá svému malému synkovi Haakonovi. Tímto článkem se inspiroval malíř Albert Edelfelt při tvorbě svého obrazu Královna Blanka.
Existuje řada verzí této písně; níže uvedená náleží k nejrozšířenějším:
|
|
|
Vývod z předků
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Blanka Namurská na Wikimedia Commons - http://runeberg.org/nfbc/0356.html
- http://runeberg.org/sqvinnor/0050.html Anteckningar om svenska qvinnor (švédsky)
- http://thepeerage.com/p11293.htm
| Švédská královna | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Markéta (Märta) Dánská |
1335 – 1364 Blanka Namurská |
Nástupce: Markéta I. Dánská |
| Norská královna | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Eufémie z Rujány |
1335 – 1343 Blanka Namurská |
Nástupce: Markéta I. Dánská |
