Přeskočit na obsah

Azov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tento článek pojednává o ruském městě. Možná hledáte: Batalion Azov, ukrajinský dobrovolnický prapor.
Azov
Азов
Hradby Azovské pevnosti
Hradby Azovské pevnosti
Azov – znak
znak
Azov – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška50[1]  m n. m.
Časové pásmoUTC+3[2]
StátRuskoRusko Rusko
federální okruhJižní federální okruh
oblastRostovská oblast
Azov na mapě
Rostovská oblast na mapě Ruska
Azov
Azov
Město na mapě Rostovské oblasti
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha66 km²
Počet obyvatel81 924 (2021)[3]
Hustota zalidnění1 241,3 obyv./km²
Správa
StarostaSergey Bezdolniy
Vznik1067
Oficiální webwww.azov.info
Telefonní předvolba(+7)86342
PSČ34678x, 346799
Označení vozidel61, 161
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Azov (rusky Азо́в; dříve též Tanais, Tana, Azak) je město v Rostovské oblasti v jižním Rusku. Leží na řece Donu, 7 km od zálivu Azovského moře, kterému dalo název, a asi 45 km od oblastního města Rostov na Donu, se kterým je spojen železnicí s příměstskou dopravou. Žije zde 83 000 obyvatel.

Dějiny

Azov je jedním z nejstarších sídel Ruska; v antice zde byla řecká kolonie, zničená ve 3. století Góty. Ve středověku bylo město obnoveno a ve 13.–14. století žilo z obchodu mezi Zlatou Hordou a janovskými a benátskými kupci.

Roku 1471 dobyli město Turci a zbudovali zde pevnost, která odolávala do roku 1637, kdy ji dobyli donští a záporožští kozáci. V následujících sto letech, kdy se carské Rusko snažilo získat přístup k moři, však stále měnila majitele a když se Azov roku 1708 stal sídlem jedné z prvních gubernií, musel být po třech letech opět předán Turkům a Azovská gubernie přesídlila do Voroněže. Definitivně byl Azov přiznán Rusku teprve roku 1774.

Během 19. a 20. století, kdy měl střídavě status pevnosti a města, byl kdysi významný Azov zastíněn sousedním Rostovem (kolem milionu obyvatel) a dnes je nevelkým rajónním městem.

Odkazy

Reference

  1. Global Gazetteer [online]. Falling Rain Genomics, Inc., 2010 [cit. 2012-03-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. Ruský federální zákon 248-ФЗ Moskva: Правительство Российской Федерации, 2014-07-21 [cit. 2014-11-05]. (rusky) 
  3. Итоги Всероссийской переписи населения 2020 года (по состоянию на 1 октября 2021 года). Dostupné online.

Externí odkazy