Jiří Mihule
| Jiří Mihule | |
|---|---|
| Narození | 4. června 1937 (87 let) Praha |
| Povolání | pedagog |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Jiří Mihule (* 4. června 1937, Praha)[1] je český hobojista a hudební pedagog.
Hudební kariéra
Studoval hru na hoboj na pražské konzervatoři u dr. Václava Smetáčka a současně soukromě u prof. Ladislava Skuhrovského, poté na AMU, kde absolvoval v roce 1958. Ještě v době studií byl prvním hobojistou Symfonického orchestru hl. města Prahy FOK. V r. 1959 se stal laureátem hobojové soutěže Pražského jara. V r. 1961 byl pozván dirigentem Karlem Ančerlem ke konkurzu do České filharmonie, v jejímž orchestru pak působil 43 let (do r. 1993 jako sólohobojista a vedoucí hobojové skupiny).
Od počátku se také věnoval sólové a komorní hře. Spolupracoval zejména s Pražským komorním orchestrem, Harmonií českých filharmoniků a od šedesátých let se souborem Ars rediviva. S těmito hudebními tělesy realizoval řadu významných nahrávek.
Jiří Mihule je porotcem prestižních mezinárodních soutěží a docentem interpretačních kurzů. Od roku 1981 vyučuje na Akademii múzických umění (v roce 1991 se stal docentem a v roce 1998 profesorem její Hudební fakulty). K jeho žákům patří například Jana Brožková, Liběna Séquardtová, Z. Müller, A. Červenková, D. Wichterlová a mnozí další.
Milan Munclinger mu připsal svou rekonstrukci Bachova Koncertu d-moll.
Odkazy
Reference
- ↑ Profil v databázi Národních autorit ČR. [cit. 28. 2. 2021]
Literatura
- Československý biografický slovník 20. století (Academia, Praha 1992)
- Jos.Tomeš a kol.: Český biografický slovník 20. století II (Paseka, Praha 1999)
- Baker’s Biographical Dictionary of 20th Century Classical Musicians (1997)
- Petr Kadlec: Dobrý orchestr touží po dirigentovi, s jehož požadavky roste. Rozhovor s Jiřím Mihulem. Rudolfinum Revue 2004/5, II, str. 30–33
