Přeskočit na obsah

Vilém Julius Josef Hauner

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
PhDr. Vilém Julius Josef Hauner
Narození28. dubna 1877
Praha
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí31. října 1941 (ve věku 64 let)
Mauthausen
Německá říšeNěmecká říše Německá říše
Místo pohřbeníVyšehradský hřbitov [1]
Povolánípřekladatel, matematik, vojenský historik a publicista
Alma materFilozofická fakulta Univerzity Karlovy
Tématamatematika, astronomie, publicistika, vojenská historie a překladatelská činnost
DětiVilém Bohumír Hauner
PříbuzníMilan Hauner[2] (vnuk)
Logo Wikizdrojů původní texty na Wikizdrojích
Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Vilém Julius Josef Hauner (28. dubna 1877 Praha[3]31. října 1941 Mauthausen, Rakousko) byl český matematik a astronom, později proslulý jako vojenský historik, publicista a překladatel.

Život

Narodil se 28. dubna 1877 v Praze jako prvorozený syn pražského restauratéra a posléze hoteliéra Viléma Haunera (1842–1919) a jeho ženy Julie.[4] Vystudoval pražskou filosofickou fakultu[5] a 20. října 1900 byl promován na doktora filosofie.[6] Pracoval v té době jako asistent astronomického ústavu[5] a svých znalostí využil např. jako autor hesla o mlhovináchOttově slovníku naučném.[7]

Roku 1901 studoval v Lipsku a o rok později na Cambridgeské univerzitě. Postupně napsal matematická pojednání Geometrie neeuklidovská a její poměr k theorii poznání (Česká mysl, roč. IV.) a Geometrie neeuklidovská: Theorie Riemannova (Česká mysl, roč. IX).[5]

Později se zabýval především moderními a vojenskými dějinami. V letech 191120 byl hospodářem Mensy akademické, za což byl osvobozen od vojenské služby, a členem Akademického domu. Od roku 1919 byl stálým členem komise pro vojenské názvosloví u Ministerstva národní obrany. V době první republiky byl redaktorem časopisu Tribuna, kde do roku 1923 přispíval do zahraniční a vojenské rubriky. Od roku 1920 byl členem správní rady Vojenského ústavu věd, v roce 1925 se stal jeho místopředsedou. Byl docentem na Svobodné škole politických nauk.

Za druhé světové války mu byl ze strany okupačních úřadů zkonfiskován majetek, později zemřel v koncentračním táboře Mauthausen. Jméno Dr. V. J. J. Hauner je uvedeno na společné pamětní desce u vchodu domu na Budějovické 5 v Praze 4.

S manželkou Jitkou (1880–1848) měl dva syny. Starší syn Edgar (1906–1942) se stal právníkem a byl zastřelen nacisty během heydrichiády 8. června 1942. Druhý syn, neslyšící Vilém Bohumír, se věnoval knižní umělecké vazbě a měl dva syny, z nichž mladší je rovněž historikem.

Činnost

Zabýval se dějinami novověkého válečnictví, napsal mnoho článků z vojenské historie do Času, Přehledu, Tribuny, Československé revue, Parlamentu, Vojenských rozhledů a dalších. Překládal z němčiny, angličtiny a francouzštiny. Později se stal redaktorem vojenské části Masarykova slovníku naučného.

Dílo

  • Válka (1912)
  • Vývoj pozemního válečnictví slovem i obrazem (1922)
  • Maršálem od píky. Život a činnost sira Williama R. Robertsona (1931)
  • Světová válka (1932)
  • Bitva na Bílé hoře 1620 (1933)
  • Význam techniky ve světové válce (1933)

Překlady

Odkazy

Reference

  1. hrob Viléma Haunera na vyšehradském hřbitově v Praze
  2. Český časopis historický. Historický ústav AV ČR. březen 2023. Dostupné online.
  3. Matriční záznam o narození a křtu farnost při kostele sv. Jindřicha na Novém Městě pražském
  4. Archiv hl. m. Prahy, Soupis pražských domovských příslušníků, list 378 • 1842 • Hauner, Vilém. Dostupné online.
  5. a b c Hauner Vilém Julius. In: OTTO, Jan. Ottův slovník naučný. Praha: J. Otto, 1909. Dostupné online. Svazek 28. S. 543.
  6. Ignát Wurm. Národní listy. 1900-10-25, roč. 40, čís. 295, s. 2. Dostupné online [cit. 2015-12-25]. 
  7. HAUNER, Vilém Julius. Mlhoviny. In: OTTO, Jan. Ottův slovník naučný. Praha: J. Otto, 1901. Dostupné online. Svazek 17. S. 462–464.

Externí odkazy