Vilém Julius Josef Hauner

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Vilém Julius Josef Hauner
Narození 28. dubna 1877
Praha
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 31. října 1941 (ve věku 64 let)
Mauthausen
Nacistické NěmeckoNacistické Německo Nacistické Německo
Místo odpočinku Vyšehradský hřbitov
Povolání překladatel
Národnost Češi
Logo Wikizdrojů původní texty na Wikizdrojích
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

PhDr. Vilém Julius Josef Hauner (28. dubna 1877 Praha[1]31. října 1941 Mauthausen, Rakousko) byl český matematik a astronom, později proslulý jako vojenský historik, publicista a překladatel.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se 28. dubna 1877 v Praze jako prvorozený syn pražského restauratéra a posléze hoteliéra Viléma Haunera (1842-1919) a jeho ženy Julie.[2] Vystudoval pražskou filosofickou fakultu[3] a 20. října 1900 byl promován na doktora filosofie.[4] Pracoval v té době jako asistent astronomického ústavu[3] a svých znalostí využil např. jako autor hesla o mlhovináchOttově slovníku naučném.[5]

Roku 1901 studoval v Lipsku a o rok později na Cambridgeské univerzitě. Postupně napsal matematická pojednání Geometrie neeuklidovská a její poměr k theorii poznání (Česká mysl, roč. IV.) a Geometrie neeuklidovská: Theorie Riemannova (Česká mysl, roč. IX).[3]

Později se zabýval především moderními a vojenskými dějinami. V letech 191120 byl hospodářem Mensy akademické, za což byl osvobozen od vojenské služby, a členem Akademického domu. Od roku 1919 byl stálým členem komise pro vojenské názvosloví u Ministerstva národní obrany. V době první republiky byl redaktorem časopisu Tribuna, kde do roku 1923 přispíval do zahraniční a vojenské rubriky. Od roku 1920 byl členem správní rady Vojenského ústavu věd, v roce 1925 se stal jeho místopředsedou. Byl docentem na Svobodné škole politických nauk.

Za druhé světové války mu byl ze strany okupačních úřadů zkonfiskován majetek, později zemřel v koncentračním táboře Mauthausen. Jméno Dr. V. J. J. Hauner je uvedeno na společné pamětní desce u vchodu domu na Budějovické 5 v Praze 4.

S manželkou Jitkou (1880-1848) měl dva syny. Starší syn Edgar (1906-1942) se stal právníkem a byl zastřelen nacisty během heydrichiády 8. června 1942. Druhý syn, neslyšící Vilém Bohumír, se věnoval knižní umělecké vazbě a měl dva syny, z nichž mladší je rovněž historikem.

Činnost[editovat | editovat zdroj]

Zabýval se dějinami novověkého válečnictví, napsal mnoho článků z vojenské historie do Času, Přehledu, Tribuny, Československé revue, Parlamentu, Vojenských rozhledů a dalších. Překládal z němčiny, angličtiny a francouzštiny. Později se stal redaktorem vojenské části Masarykova slovníku naučného.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

  • Válka (1912)
  • Vývoj pozemního válečnictví slovem i obrazem (1922)
  • Maršálem od píky. Život a činnost sira Williama R. Robertsona (1931)
  • Světová válka (1932)
  • Bitva na Bílé hoře 1620 (1933)
  • Význam techniky ve světové válce (1933)

Překlady[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční záznam o narození a křtu farnost při kostele sv. Jindřicha na Novém Městě pražském
  2. Archiv hl. m. Prahy, Soupis pražských domovských příslušníků, list 378 • 1842 • Hauner, Vilém. Dostupné online.
  3. a b c Hauner Vilém Julius. In: OTTO, Jan. Ottův slovník naučný. Praha: J. Otto, 1909. Dostupné online. Svazek 28. S. 543.
  4. Ignát Wurm. Národní listy. 1900-10-25, roč. 40, čís. 295, s. 2. Dostupné online [cit. 2015-12-25]. 
  5. HAUNER, Vilém Julius. Mlhoviny. In: OTTO, Jan. Ottův slovník naučný. Praha: J. Otto, 1901. Dostupné online. Svazek 17. S. 462–464.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]