Zákonodárné sbory Československa

28. říjen 1918 – vznik Československa

Prvním zákonodárným sborem československého státu byl Národní výbor. Složení odpovídalo výsledkům voleb do říšské rady v roce 1911. Podle čl. 1 zákona č. 11/1918 Sb. z. a n. vykonával zákonodárnou moc (výkonnou moc vykonávalo jeho předsednictvo).

Prozatímní ústava

Přijetím zákona č. 37/1918 Sb. o Prozatímní ústavě bylo vytvořeno Národní shromáždění, jež podle § 4 Prozatímní ústavy vykonávalo zákonodárnou moc. Vzniklo rozšířením Národního výboru na 256 členů podle stejného klíče, jak vznikl Národní výbor. Funkční období bylo omezeno do doby, kdy se sejde a ustaví parlament vzešlý z voleb.

Ústavní listina (1920)

Ústavní listina Československé republiky vytvářela dvoukomorový parlament. Tento sbor se nazýval Národní shromáždění republiky Československé a skládal se z poslanecké sněmovny a senátu. Poslanecká sněmovna měla 300 členů volených na 6 let. Aktivní volební právo měli občané od 21 let, pasivní od 30 let. Senát měl 150 členů volených na 8 let. Aktivní volební právo měli občané od 26 let, pasivní od 45 let. Volební systém byl u obou komor poměrný, volební obvody byly vícemandátové. Volební zákon stanovil volební povinnost a volební právo odebral vojákům a policistům.

Volební období:

od roku 1920 do roku 1925
od roku 1925 do roku 1929
od roku 1929 do roku 1935
od roku 1935 do roku 1938

Ústavní změny v roce 1938

Ústavními zákony o autonomii Slovenské krajiny a o autonomii Podkarpatské Rusi byly formálně vytvořeny Sněm Slovenské krajiny a Sněm Podkarpatské Rusi.

Ústavní změny v letech 1945 a 1946

Ústavním dekretem prezidenta republiky bylo vytvořeno Prozatímní národní shromáždění.

Volební období:

od roku 1945 do roku 1946

Ve volbách v roce 1946 bylo zvoleno podle ústavního zákona o Ústavodárném Národním shromáždění Ústavodárné národní shromáždění, jež mělo vypracovat novou Ústavu. Mělo 300 členů zvolených na 2 roky. Volební systém byl poměrný, volební obvody byly vícemandátové. Volební zákon stanovil volební povinnost. Oprávnění kandidovat měly pouze politické strany, které byly součástí Národní fronty.

Volební období:

od roku 1946 do roku 1948

Ústava 9. května

Jednokomorový parlament Národní shromáždění republiky Československé měl 300 členů volených na 6 let. Změnou volebního zákona v roce 1954 byl zaveden většinový systém.V jednomandátových volebních obvodech byl vždy jeden kandidát Národní fronty.

Volební období:

od roku 1948 do roku 1954
od roku 1954 do roku 1960

Ústava československé socialistické republiky (1960)

Jednokomorový parlament Národní shromáždění Československé socialistické republiky.

Volební období:

od roku 1960 do roku 1964
od roku 1964 do roku 1968

Ústavní zákon o československé federaci (1968)

Ústavním zákonem o československé federaci bylo zřízeno, dvoukomorové Federální shromáždění Československé socialistické republiky, skládalo se ze Sněmovny lidu a Sněmovny národů. Sněmovna lidu měla 200 členů volených na 4 roky. Sněmovna národů měla 150 členů, z nichž 75 bylo voleno v České socialistické republice a 75 ve Slovenské socialistické republice. Volební období končilo současně se Sněmovnou lidu. Volební systém byl u obou komor poměrný.

Volební období:

od roku 1969 do roku 1971
od roku 1971 do roku 1976
od roku 1976 do roku 1981
od roku 1981 do roku 1986
od roku 1986 do roku 1990 (v lednu až březnu 1990 sněmovny byly obměněny kooptacemi)
od roku 1990 do roku 1992