Přeskočit na obsah

Georg Löw

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Georg Löw
Georg Löw
Georg Löw
Poslanec Českého zemského sněmu
Ve funkci:
1872 – 1887[1]
Narození26. srpna 1830
Berg
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí8. května 1887 (ve věku 56 let)
Praha
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Alma materpražská polytechnika
VŠ technická Vídeň
OceněníŘád Františka Josefa
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Hrob Georga Löwa v Kopaninách

Georg Löw (26. srpna 1830 Berg[2] – 8. května 1887 Praha[3][4][5]) byl rakouský a český železniční inženýr, manažer a politik německé národnosti, v 70. a 80. letech 19. století poslanec Českého zemského sněmu.

Biografie

Vystudoval pražskou polytechniku a Vysokou školu technickou ve Vídni. V roce 1852 nastoupil na praxi na stavbu železniční trati z Prahy do Podmokel (součást Severní státní dráhy). Následujícího roku přešel na stavbu Buštěhradské dráhy, přičemž na této dráze pak pracoval až do roku 1860, nejdřív jako inženýr a vedoucí v Kralupech. V roce 1860 byl jmenován inspektorem na České západní dráze a působil v tomto železničním podniku i jako ředitel provozu. V roce 1863 se stal vedoucím výstavby Turnovsko-kralupsko-pražské dráhy, kde pak od roku 1865 zastával funkci jejího ředitele. Když se v roce 1866 začala stavět Česká severní dráha, působil jako vedoucí její výstavby a následně od roku 1868 i ředitel zprovozněné dráhy, přičemž si udržel i svůj post v čele Turnovsko-kralupsko-pražské dráhy. Od roku 1883 byl generálním ředitelem zvětšené železniční společnosti Česká severní dráha, která do sebe sloučila i Turnovsko-kralupsko-pražskou dráhu.[5]

V 70. letech 19. století se zapojil i do zemské politiky. V zemských volbách v roce 1872 byl zvolen na Český zemský sněm za kurii venkovských obcí (obvod Cheb – Vildštejn – Aš).[6] Mandát obhájil za týž obvod ve volbách v roce 1878[7] a volbách v roce 1883.[8] Na sněmu aktivně působil až do prosince 1886, kdy němečtí poslanci spustili politiku pasivní rezistence.[5] Byl také členem zemského výboru.[4] Na sněmu se specializoval na finanční a železniční otázky. Měl zásluhu na výstavbě zemské porodnice, Zemského ústavu pro choromyslné v Dobřanech nebo německého dívčího lycea v Praze. Zasedal jako kurátor České spořitelny. Po 17 let stál ve vedení německého polytechnického spolku v Praze.[5]

Za zásluhy o provoz železnic během války v roce 1866 mu byl udělen Řád Františka Josefa. V roce 1876 získal Řád železné koruny.[5] V roce 1882 mu za zásluhy o výstavbu drah v Čechách udělilo město Velký Šenov čestné občanství.[4] Čestné občanství mu udělily i Kralupy a další obce.[5] Zemřel v květnu 1887.[5]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Od prosince 1886 se v rámci politiky pasivní rezistence na práci sněmu fakticky nepodílel.
  2. ↑ Matriční záznam o narození a křtu
  3. ↑ Matriční záznam o úmrtí a pohřbu při kostele sv.Jindřicha na Novém Městě pražském
  4. ↑ a b c Úvod » Významné osobnosti » Velcí šenované. [online]. velkysenov.estranky.cz [cit. 2013-09-10]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  5. ↑ a b c d e f g Generaldirector Georg Löw. Bohemia. Květen 1887, roč. 60, čís. 128, s. 3. Dostupné online. 
  6. ↑ http://www.psp.cz/eknih/1872skc/1/stenprot/002schuz/s002001.htm
  7. ↑ http://www.psp.cz/eknih/1878skc/1/stenprot/001schuz/s001003.htm
  8. ↑ http://www.psp.cz/eknih/1883skc/1/stenprot/001schuz/s001003.htm

Externí odkazy

Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Georg Löw

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Georg_Löw&oldid=18682410“