Přeskočit na obsah

Čičimékové

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(rozdíl) ← Starší revize | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější revize → (rozdíl)

Čičimékové byli etnická skupina Indiánů ze severního Mexika a Texasu, která ve 12. – 13. století několikrát vpadla do Mezoameriky.[1] Na Anahuackou planinu přišli kolem roku 1170 a pod vedením panovníka Xolotla tam založili říši. Říše Čičiméků pak vzkvétala až do 15. století, kdy Čičimékové splynuli s Aztéky.[2]

Mapa čičiméckých kmenů

Podle zdroje:[3]

Hospodářství

[editovat | editovat zdroj]

Byli to lovci a sběrači. Některé kmeny (Pamové, Guamarové) byli dokonce skvělí zemědělci. Výměnným obchodem získávali zbraně, výměnou za žáby, králíky a různé druhy plodin.

Společnost

[editovat | editovat zdroj]

Nejdůležitější osobou byl Kasik, který se staral o náboženské, civilní a vojenské věci. Další vysoce postavení byli vojevůdci, kteří veleli určitým skupinám lidí. Nástupnictví bylo často zmatečné, ovlivňovaly ho vraždy, výzvy, spiknutí anebo volby. Nemluvili jedním jazykem, ale měli spoustu nářečí. V jižní části byla praktikována monogamie, více na severu polygamie. Žili v jeskyních nebo jen v chatrčích, které stavěli z palmového listí.

Před bojem tančili okolo ohniště. Děti se od brzkého věku učily lukostřelbě, čímž se Čičimékové lišili od ostatních.

Nástěnných maleb se zachoval velmi málo, jsou abstraktní a nesrozumitelné. Další jejich umělecká díla jsou keramické několikacentimetrové figurky osob.

Čičimécké figurky

Náboženství

[editovat | editovat zdroj]

Neměli bohy, zato ale uctívali Slunce, Měsíc a některá zvířata. Rituály se odehrávaly v náboženských střediscích, která byla blízko hor. Když zemřel nějaký člověk, byl spálen a jeho popel se uchovával nebo se pohřbíval do hrobů. Při rituálu úrodnosti kropil vůdce kmene půdu svou krví.

  1. Čičimekové, skupina indiánských kmenů ze severního Mexika a Texasu - CoJeCo.cz - Vaše encyklopedie. www.cojeco.cz [online]. [cit. 2020-02-09]. Dostupné online. 
  2. Ottův slovník naučný. Šestý díl. Praha : J. Otto, 1893. S. 671. Dostupné online.
  3. cicimekove. cestovani-po-mexiku.webnode.cz [online]. [cit. 2020-02-09]. Dostupné online.