Čičimékové
Čičimékové byli etnická skupina Indiánů ze severního Mexika a Texasu, která ve 12. – 13. století několikrát vpadla do Mezoameriky.[1] Na Anahuackou planinu přišli kolem roku 1170 a pod vedením panovníka Xolotla tam založili říši. Říše Čičiméků pak vzkvétala až do 15. století, kdy Čičimékové splynuli s Aztéky.[2]
Kultura
[editovat | editovat zdroj]Podle zdroje:[3]
Hospodářství
[editovat | editovat zdroj]Byli to lovci a sběrači. Některé kmeny (Pamové, Guamarové) byli dokonce skvělí zemědělci. Výměnným obchodem získávali zbraně, výměnou za žáby, králíky a různé druhy plodin.
Společnost
[editovat | editovat zdroj]Nejdůležitější osobou byl Kasik, který se staral o náboženské, civilní a vojenské věci. Další vysoce postavení byli vojevůdci, kteří veleli určitým skupinám lidí. Nástupnictví bylo často zmatečné, ovlivňovaly ho vraždy, výzvy, spiknutí anebo volby. Nemluvili jedním jazykem, ale měli spoustu nářečí. V jižní části byla praktikována monogamie, více na severu polygamie. Žili v jeskyních nebo jen v chatrčích, které stavěli z palmového listí.
Rituály
[editovat | editovat zdroj]Před bojem tančili okolo ohniště. Děti se od brzkého věku učily lukostřelbě, čímž se Čičimékové lišili od ostatních.
Umění
[editovat | editovat zdroj]Nástěnných maleb se zachoval velmi málo, jsou abstraktní a nesrozumitelné. Další jejich umělecká díla jsou keramické několikacentimetrové figurky osob.
Náboženství
[editovat | editovat zdroj]Neměli bohy, zato ale uctívali Slunce, Měsíc a některá zvířata. Rituály se odehrávaly v náboženských střediscích, která byla blízko hor. Když zemřel nějaký člověk, byl spálen a jeho popel se uchovával nebo se pohřbíval do hrobů. Při rituálu úrodnosti kropil vůdce kmene půdu svou krví.
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Čičimekové, skupina indiánských kmenů ze severního Mexika a Texasu - CoJeCo.cz - Vaše encyklopedie. www.cojeco.cz [online]. [cit. 2020-02-09]. Dostupné online.
- ↑ Ottův slovník naučný. Šestý díl. Praha : J. Otto, 1893. S. 671. Dostupné online.
- ↑ cicimekove. cestovani-po-mexiku.webnode.cz [online]. [cit. 2020-02-09]. Dostupné online.