Mistr vyšebrodského oltáře
Mistr vyšebrodského oltáře | |
---|---|
Petr I. z Rožmberka (detail obrazu Narození Páně z Vyšebrodského oltářního cyklu; kolem 1350, Národní galerie, Praha) | |
Narození | 13. století |
Úmrtí | 14. století |
Povolání | malíř |
multimediální obsah na Commons | |
Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Mistr vyšebrodského oltáře (také Mistr Vyšebrodského cyklu) je označení pro českého malíře vrcholné gotiky, který zatím není znám jménem. Tento anonym se poučil na italské gotické malbě Giottova okruhu a pracoval ve 40. až 50. letech 14. století v Praze na dvoře císaře Karla IV. i pro další objednavatele.
Dílo
Stěžejním dílem Mistra Vyšebrodského oltáře a jeho dílny je Vyšebrodský cyklus – devět deskových maleb z hlavního oltáře klášterního kostela cisterciáků ve Vyšším Brodě. Oltář je v majetku vyšebrodského kláštera, který jej poskytl jako zápůjčku Národní galerii v Praze. Ta jej vystavuje v Anežském klášteře.[1]
Oltářní archa byla zhotovena kolem roku 1350. Donátorem obrazů byl Petr I. z Rožmberka, který je ve scéně Narození Páně zachycen klečící v pravém dolním rohu.[2]
Oltářní desky jsou malovány temperou na dřevě s křídovým podkladem; dřevěné desky jsou vzadu spojeny svlaky. Námětem je christologický cyklus, podaný ve třech liniích. Výjevy ve spodní úrovni zachycují radostné události ze života Krista (Zvěstování, Narození, Klanění tří králů), v prostřední linii se nacházejí pašijové výjevy (Kristus na hoře Olivetské, Ukřižování, Oplakávání) a v horní linii jsou to výjevy mystické (Zmrtvýchvstání, Nanebevstoupení, Seslání Ducha svatého).
Mistr vyšebrodského oltáře je autorem výjevu Zvěstování a Narození Páně, dalších pět desek maloval jiný umělec. Desky Nanebevstoupení a Seslání Ducha svatého jsou dílem třetího malíře, který byl ještě ovlivněn tradičním byzantským uměním.[2]
Dále jsou Mistru Vyšebrodského oltáře přisuzovány deskové malby milostných madon[zdroj?]: Madona vyšehradská,[3] Madona zbraslavská, Madona strahovská, Madona římská a Madona z Veveří. Mistru se připisují také díla malého formátu jako je Diptych z Karlsruhe a Trůnící Madona, kterou roku 2019 na aukci ve francouzském Dijonu zakoupilo Metropolitní muzeum v New Yorku[4]. K okruhu děl spojovaných s touto osobností se řadí desková malba Zvěstování, kterou r. 2017 nabízel aukční dům Döbritz ve Frankfurtu nad Mohanem a kterou posléze získal Nadační fond Richarda Fuxy, jenž o prodeji díla v letech 2018 - 2019 jednal s Národní galerií v Praze[5]. Vysoká částka, kterou měla Národní galerie pod vedením J. Fajta zaplatit, vyvolala značnou diskuzi a pochybnosti.
Podle předlohy Mistra vyšebrodského oltáře či pod jeho vlivem vznikly také některé figurální výšivky, například Antependium z Pirny. Příbuzný výtvarný projev založený na výrazné kresebné linii, "stavebnicových" iluzivních architekturách a dalších charakteristických prvcích vykazuje řada dalších památek, jako např. Zlatokorunská deska (madona mezi sv. Kateřinou a Markétou, dnes v AJG, Hluboká), nástěnné malby (např. Roudnice n. L., Holubice, Jindřichův hradec - nást. malby v minoritském kostele, Broumov - nást. malba Klanění tří králů v podvěží klášterního kostela).
Reference
- ↑ Vzácné obrazy stát vrátil církvi, zůstanou vystaveny v Národní galerii [online]. iDNES.cz [cit. 2016-01-01]. Dostupné online.
- ↑ a b František Dvořák, Stručný přehled vývoje uměleckých slohů v českých zemích, Pražská scéna 2010, s. 47
- ↑ Madona vyšehradská (po roce 1355) - Rodon [online]. www.rodon.cz [cit. 2016-01-01]. Dostupné online.
- ↑ Aukční drama. Obraz Mistra vyšebrodského oltáře se vydražil za 128 milionů, novým majitelem je Metropolitní muzeum | Domov. Lidovky.cz [online]. 2019-11-30 [cit. 2019-12-04]. Dostupné online.
- ↑ Artalk.cz [online]. 2019-09-02 [cit. 2019-12-04]. Dostupné online.
Literatura
- Jaroslav PEŠINA: Mistr Vyšebrodského cyklu. Praha 1982, 239 stran.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Mistr vyšebrodského oltáře na Wikimedia Commons
- ČT, 2012, dokument Madona z Veveří a Madona ze Zbraslavi
- ČT 2011, dokument Vyšebrodský cyklus