7,5cm kanón proti letadlům vz. 37

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
7,5cm kanon PL vz. 37
7,5cm kanon PL vz. 37 ve Ilmatorjuntamuseo
7,5cm kanon PL vz. 37 ve Ilmatorjuntamuseo
Typprotiletadlový kanón
Místo původuČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Historie služby
Ve službě1938–1950?
PoužívánaČeskoslovensko, Finsko, Italské království, Německo
Válkydruhá světová válka
Historie výroby
Navrženo1937
VýrobceŠkodovy závody
Výroba1937–1939?
Základní údaje
Hmotnost4200 kg přepravní
2800 kg v palebném postavení
Délka hlavně3650 mm; (48,7 ráží)
Obsluha6
Typ náboječasovaný granát vz. 37; 11,5 Kg (75 mm x 657 R)
Ráže75 mm
Náměr[0,+85]
Odměr360°
Kadence10-15 ran/min
Úsťová rychlost775 m/s
Maximální dostřelvýškový: 9200 m
dálkový: 14 600 m

7,5cm kanón proti letadlům vz. 37 byl těžký protiletadlový kanón zavedený do československé armády před druhou světovou válkou. V září 1938 disponovala československá armáda pouze jednou baterií po čtyřech kusech kanónů.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Počátkem 30. let vyvíjela Škodovka řadu protileteckých děl, z nichž nový kanon v ráži 7,5 cm, vyvinutý pro Rumunsko, zaujal MNO. Po řadě úprav, zdokonalování a testování byl nakonec kanón přijat MNO počátkem roku 1937 do výzbroje a zároveň byla učiněna objednávka na 108 děl a 38 náhradních košil. Kvůli vytížení Škodových závodů ale nemohla být zakázka splněna včas a ani po snaze o urychlení výroby nemohly být všechny zbraně dodány dříve než v roce 1940.[1]

Popis[editovat | editovat zdroj]

Zbraň byla přepravována na transportním podvozku a po odmontování kol střílela z křížové lafety, která byla součástí podvozku. Hlaveň je spolu s brzdovratným ústrojím umístěna na kolébce, která je nadlehčována pomocí dvojice ocelových lan vedených přes kladku na vyvažovače nacházející se na spodní lafetě. Hlaveň je autofretovaná s košilkou a doplněná úsťovou brzdou. Závěr je vertikální klínový s poloautomatikou. Zbraň byla vybavena systémem elektrického přenosu prvků pro nepřímou střelbu a novým ústředním zaměřovačem vz. 37. Zbraň má poměrně nízkou palnou výšku, která činí 1,3 metru, to mohlo být výhodou v boji proti pozemním cílům jako jsou například tanky, kdy měl kanon menší siluetu než např. 88mm kanón Flak.[2]

Uživatelé[editovat | editovat zdroj]

Finsko[editovat | editovat zdroj]

Finská armáda koupila 20 zbraní od Německa, ty dorazily až 20. listopadu 1940 a byly použity v pokračovací válce. Finové tak disponovali 5 bateriemi po 4 kanónech. Dále Finové koupili 5 zaměřovačů a 56 000 granátů.[3]

Italské království[editovat | editovat zdroj]

Itálie odkoupila od německé armády kanóny, které zavedla do výzbroje pod označením: Cannone da 75/49 nebo 75/50.

Německo[editovat | editovat zdroj]

Po okupaci Československa užíval Wehrmacht kanóny pod označením 7,5 cm Flak M.37 (t), většinu děl ale německá braná moc odprodala spřáteleným zemím.

Finští vojáci při obsluze 7,5cm kanónu

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. www.delostrelectvocsarmady1918-1939.estranky.cz - Fotoalbum - Protiletadlové dělostřelectvo - 7,5 cm kanon proti letadlům vz.37. www.delostrelectvocsarmady1918-1939.estranky.cz [online]. [cit. 2019-04-05]. Dostupné online. 
  2. CZK - vz. 37 (7,5 cm kanón proti letadlům) : Československo / ČR / SR (CZK/CZE/SVK). https://forum.valka.cz [online]. [cit. 2019-04-05]. Dostupné online. 
  3. FINNISH ARMY 1918 - 1945: ANTIAIRCRAFT GUNS PART 3. www.jaegerplatoon.net [online]. [cit. 2019-04-05]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]