7,5cm kanón proti letadlům vz. 37
7,5cm kanon PL vz. 37 | |
---|---|
7,5cm kanon PL vz. 37 ve Ilmatorjuntamuseo | |
Typ | protiletadlový kanón |
Místo původu | ![]() |
Historie služby | |
Ve službě | 1938–1950? |
Používána | Československo, Finsko, Italské království, Německo |
Války | druhá světová válka |
Historie výroby | |
Navrženo | 1937 |
Výrobce | Škodovy závody |
Výroba | 1937–1939? |
Základní údaje | |
Hmotnost | 4200 kg přepravní 2800 kg v palebném postavení |
Délka hlavně | 3650 mm; (48,7 ráží) |
Obsluha | 6 |
Typ náboje | časovaný granát vz. 37; 11,5 Kg (75 mm x 657 R) |
Ráže | 75 mm |
Náměr | [0,+85] |
Odměr | 360° |
Kadence | 10-15 ran/min |
Úsťová rychlost | 775 m/s |
Maximální dostřel | výškový: 9200 m dálkový: 14 600 m |
7,5cm kanón proti letadlům vz. 37 byl těžký protiletadlový kanón zavedený do československé armády před druhou světovou válkou. V září 1938 disponovala československá armáda pouze jednou baterií po čtyřech kusech kanónů.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Počátkem 30. let vyvíjela Škodovka řadu protileteckých děl, z nichž nový kanon v ráži 7,5 cm, vyvinutý pro Rumunsko, zaujal MNO. Po řadě úprav, zdokonalování a testování byl nakonec kanón přijat MNO počátkem roku 1937 do výzbroje a zároveň byla učiněna objednávka na 108 děl a 38 náhradních košil. Kvůli vytížení Škodových závodů ale nemohla být zakázka splněna včas a ani po snaze o urychlení výroby nemohly být všechny zbraně dodány dříve než v roce 1940.[1]
Popis
[editovat | editovat zdroj]Zbraň byla přepravována na transportním podvozku a po odmontování kol střílela z křížové lafety, která byla součástí podvozku. Hlaveň je spolu s brzdovratným ústrojím umístěna na kolébce, která je nadlehčována pomocí dvojice ocelových lan vedených přes kladku na vyvažovače nacházející se na spodní lafetě. Hlaveň je autofretovaná s košilkou a doplněná úsťovou brzdou. Závěr je vertikální klínový s poloautomatikou. Zbraň byla vybavena systémem elektrického přenosu prvků pro nepřímou střelbu a novým ústředním zaměřovačem vz. 37. Zbraň má poměrně nízkou palnou výšku, která činí 1,3 metru, to mohlo být výhodou v boji proti pozemním cílům jako jsou například tanky, kdy měl kanon menší siluetu než např. 88mm kanón Flak.[2]
Uživatelé
[editovat | editovat zdroj]Finsko
[editovat | editovat zdroj]Finská armáda koupila 20 zbraní od Německa, ty dorazily až 20. listopadu 1940 a byly použity v pokračovací válce. Finové tak disponovali 5 bateriemi po 4 kanónech. Dále Finové koupili 5 zaměřovačů a 56 000 granátů.[3]
Italské království
[editovat | editovat zdroj]Itálie odkoupila od německé armády kanóny, které zavedla do výzbroje pod označením: Cannone da 75/49 nebo 75/50.
Německo
[editovat | editovat zdroj]Po okupaci Československa užíval Wehrmacht kanóny pod označením 7,5 cm Flak M.37 (t), většinu děl ale německá braná moc odprodala spřáteleným zemím.

Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ www.delostrelectvocsarmady1918-1939.estranky.cz - Fotoalbum - Protiletadlové dělostřelectvo - 7,5 cm kanon proti letadlům vz.37. www.delostrelectvocsarmady1918-1939.estranky.cz [online]. [cit. 2019-04-05]. Dostupné online.
- ↑ CZK - vz. 37 (7,5 cm kanón proti letadlům) : Československo / ČR / SR (CZK/CZE/SVK). https://forum.valka.cz [online]. [cit. 2019-04-05]. Dostupné online.
- ↑ FINNISH ARMY 1918 - 1945: ANTIAIRCRAFT GUNS PART 3. www.jaegerplatoon.net [online]. [cit. 2019-04-05]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]Obrázky, zvuky či videa k tématu 7,5cm kanón proti letadlům vz. 37 na Wikimedia Commons