3,5-lutidin

3,5-lutidin
	Strukturní vzorec
Obecné
Systematický název	3,5-dimethylpyridin
Sumární vzorec	C7H9N
Vzhled	bezbarvá kapalina
Identifikace
Registrační číslo CAS	591-22-0
EC-no (EINECS/ELINCS/NLP)	209-708-6
PubChem	11565
SMILES	CC1=CC(=CN=C1)C
InChI	1S/C7H9N/c1-6-3-7(2)5-8-4-6/h3-5H,1-2H3
Vlastnosti
Molární hmotnost	107,15 g/mol
Teplota tání	−6,6 °C (266,6 K)
Teplota varu	172 °C (445 K)
Hustota	0,944 g/cm
Tlak páry	232 Pa
Bezpečnost
	; GHS02 ; GHS05 ; GHS06 ; GHS07; Nebezpečí
H-věty	H226 H301 H302 H311 H312 H314 H315 H318 H331 H332 H335
P-věty	P210 P233 P240 P241 P242 P243 P260 P261 P264 P270 P271 P280 P301+310 P301+312 P301+330+331 P302+352 P303+361+353 P304+312 P304+340 P305+351+338 P310 P311 P312 P321 P322 P330 P332+313 P361 P362 P363 P370+378 P403+233 P403+235 P405 P501
	Není-li uvedeno jinak, jsou použity; jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa). Některá data mohou pocházet z datové položky.

3,5-lutidin je heterocyklická sloučenina se vzorcem (CH₃)₂C₅H₃N, jeden z dimethylovaných derivátů pyridinu, souhrnně označovaných názvem lutidiny. Jedná se o bezbarvou mírně zásaditou kapalinu, používanou na výrobu léčiva omeprazolu.

Průmyslově se vyrábí kondenzací akroleinu s amoniakem a formaldehydem.^[2]

Biodegradace[editovat | editovat zdroj]

Biodegradace pyridinů probíhá několika způsoby.^[3] I když je pyridin dobrým zdrojem uhlíku, dusíku a energie pro některé mikroorganismy, tak methylace jeho rozklad výrazně omezuje.^[4]^[5]

Bezpečnost[editovat | editovat zdroj]

LD₅₀ 3,5-lutidinu je u krys 200 mg/kg.^[2]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f ^g 3,5-Dimethylpyridine. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-24]. Dostupné online. (anglicky)
↑ ^a ^b Ullmann's Encyclopedia of Industrial Chemistry. Příprava vydání Wiley-VCH. 1. vyd. [s.l.]: Wiley Dostupné online. ISBN 978-3-527-30385-4, ISBN 978-3-527-30673-2. DOI 10.1002/14356007.a22_399. (anglicky) DOI: 10.1002/14356007.
↑ Bodo Philipp; Malte Hoff; Florence Germa; Bernhard Schink; Dieter Beimborn; Volker Mersch-Sundermann. Biochemical Interpretation of Quantitative Structure-Activity Relationships (QSAR) for Biodegradation of N-Heterocycles: A Complementary Approach to Predict Biodegradability. Environmental Science & Technology. 2007, s. 1390–1398. Dostupné online. DOI 10.1021/es061505d. PMID 17593747.
↑ G. K. Sims; L. E. Sommers. Degradation of pyridine derivatives in soil. Journal of Environmental Quality. 1985, s. 580–584. DOI 10.2134/jeq1985.00472425001400040022x.
↑ G. K. Sims; L. E. Sommers. Biodegradation of Pyridine Derivatives in Soil Suspensions. Environmental Toxicology and Chemistry. 1986, s. 503–509. DOI 10.1002/etc.5620050601.

[pubchem_cid_11565-1] ↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f ^g 3,5-Dimethylpyridine. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-24]. Dostupné online. (anglicky)

[Ullmann-2] Ullmann's Encyclopedia of Industrial Chemistry. Příprava vydání Wiley-VCH. 1. vyd. [s.l.]: Wiley Dostupné online. ISBN 978-3-527-30385-4, ISBN 978-3-527-30673-2. DOI 10.1002/14356007.a22_399. (anglicky) DOI: 10.1002/14356007.

[3] Bodo Philipp; Malte Hoff; Florence Germa; Bernhard Schink; Dieter Beimborn; Volker Mersch-Sundermann. Biochemical Interpretation of Quantitative Structure-Activity Relationships (QSAR) for Biodegradation of N-Heterocycles: A Complementary Approach to Predict Biodegradability. Environmental Science & Technology. 2007, s. 1390–1398. Dostupné online. DOI 10.1021/es061505d. PMID 17593747.

[4] G. K. Sims; L. E. Sommers. Degradation of pyridine derivatives in soil. Journal of Environmental Quality. 1985, s. 580–584. DOI 10.2134/jeq1985.00472425001400040022x.

[5] G. K. Sims; L. E. Sommers. Biodegradation of Pyridine Derivatives in Soil Suspensions. Environmental Toxicology and Chemistry. 1986, s. 503–509. DOI 10.1002/etc.5620050601.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]