2,4-lutidin

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
2,4-lutidin
Strukturní vzorec
Strukturní vzorec
Obecné
Systematický název2,4-dimethylpyridin
Sumární vzorecC7H9N
Vzhlednažloutlá kapalina[1]
Identifikace
Registrační číslo CAS108-47-4
EC-no (EINECS/ELINCS/NLP)203-586-8
PubChem7936
SMILESCC1=CC(=NC=C1)C
InChI1S/C7H9N/c1-6-3-4-8-7(2)5-6/h3-5H,1-2H3
Vlastnosti
Molární hmotnost107,15 g/mol
Teplota tání−64 °C (209 K)[1]
Teplota varu158,5 °C (431,6 K)[1]
Hustota0,929-0,935 g/cm3[1]
Index lomu1,496-1,502[1]
Rozpustnost ve vodě35 g/100 ml[1]
Rozpustnost v polárních
rozpouštědlech
rozpustný v ethanolu[1]
Tlak páry0,42 kPa[1]
Bezpečnost
GHS02 – hořlavé látky
GHS02
GHS07 – dráždivé látky
GHS07
[1]
Varování[1]
H-větyH226 H302 H312 H332[1]
P-větyP210 P233 P240 P241 P242 P243 P261 P264 P270 P271 P280 P301+312 P302+352 P303+361+353 P304+312 P304+340 P312 P322 P330 P363 P370+378 P403+235 P501[1]
Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).

Některá data mohou pocházet z datové položky.

2,4-lutidin je heterocyklická sloučenina se vzorcem (CH3)2C5H3N, jeden z dimethylovaných derivátů pyridinu, souhrnně označovaných názvem lutidiny. Jedná se o bezbarvou mírně zásaditou kapalinu, která nemá příliš mnoho využití.

Průmyslově se vyrábí extrakcí z uhelného dehtu.[2]

Biodegradace[editovat | editovat zdroj]

Biodegradace pyridinů probíhá několika způsoby.[3] I když je pyridin dobrým zdrojem uhlíku, dusíku a energie pro některé mikroorganismy, tak methylace jeho rozklad výrazně omezuje.[4][5]

Bezpečnost[editovat | editovat zdroj]

LD50 2,4-lutidinu je u krys 200 mg/kg.[2]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e f g h i j k l 2,4-Dimethylpyridine. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b Ullmann's Encyclopedia of Industrial Chemistry. Příprava vydání Wiley-VCH. 1. vyd. [s.l.]: Wiley Dostupné online. ISBN 978-3-527-30385-4, ISBN 978-3-527-30673-2. DOI 10.1002/14356007.a22_399. (anglicky) DOI: 10.1002/14356007. 
  3. Bodo Philipp; Malte Hoff; Florence Germa; Bernhard Schink; Dieter Beimborn; Volker Mersch-Sundermann. Biochemical Interpretation of Quantitative Structure-Activity Relationships (QSAR) for Biodegradation of N-Heterocycles: A Complementary Approach to Predict Biodegradability. Environmental Science & Technology. 2007, s. 1390–1398. Dostupné online. DOI 10.1021/es061505d. PMID 17593747. 
  4. G. K. Sims; L. E. Sommers. Degradation of pyridine derivatives in soil. Journal of Environmental Quality. 1985, s. 580–584. DOI 10.2134/jeq1985.00472425001400040022x. 
  5. G. K. Sims; L. E. Sommers. Biodegradation of Pyridine Derivatives in Soil Suspensions. Environmental Toxicology and Chemistry. 1986, s. 503–509. DOI 10.1002/etc.5620050601.