Pentachlorfenol
Pentachlorfenol | |
---|---|
Strukturní vzorec pentachlofenolu | |
Obecné | |
Systematický název | 2,3,4,5,6-pentachlorfenol |
Triviální název | pentachlorfenol |
Ostatní názvy | Santophen, Pentachlorol, Chlorophen, Chlon, Dowicide 7, Pentacon, Penwar, Sinituho, Penta |
Anglický název | Pentachlorophenol |
Německý název | Pentachlorphenol |
Funkční vzorec | C6Cl5OH |
Sumární vzorec | C6HCl5O |
Vzhled | bílá krystalická látka |
Identifikace | |
Registrační číslo CAS | 87-86-5 |
EC-no (EINECS/ELINCS/NLP) | 201-778-6 |
Indexové číslo | 604-002-00-8 |
PubChem | 992 |
SMILES | Clc1c(Cl)c(Cl)c(Cl)c(Cl)c1O |
Vlastnosti | |
Molární hmotnost | 266,34 g/mol |
Teplota tání | 190–191 °C |
Teplota rozkladu | 309–310 °C |
Hustota | 1,978 g/cm3 (22 °C) |
Rozpustnost ve vodě | 0,020 g/l (30 °C) |
Bezpečnost | |
[1] Nebezpečí[1] | |
H-věty | H351 H330 H311 H301 H319 H335 H315 H410 |
R-věty | R24/25 R26 R36/37/38 R40 R50/53 |
S-věty | (S1/2) S22 S36/37 S45 S52 S60 S61 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Pentachlorfenol (též PCF) je chlorovaná organická sloučenina používaná jako pesticid. Vyrábí se od 30. let 20. století pod mnoha obchodními názvy.[2] Vyskytuje se ve dvou formách: jako samotný PCF a jako sodná sůl, která se lépe rozpouští ve vodě. V minulosti se PCF používal jako herbicid, insekticid, fungicid, algicid, dezinficiens a jako složka nátěrů proti tvorbě povrchových nánosů.[2] Aplikoval se na semena rostlin (pro nepotravinářské použití), kůži, zdivo, dřevo, do vody pro chladicí věže, do systémů pro spřádání lan a pro papírny. Jeho použití bylo významně omezeno kvůli vysoké toxicitě a pomalé biodegradaci.[3]
Existují dvě hlavní metody pro ochranu dřeva pomocí PCF. Tlakový proces zahrnuje umístění dřeva do tlakové nádoby, kde je ponořeno do PCF a vystaveno tlaku. Při beztlakovém procesu se PCF nanáší postřikem, nátěrem nebo namáčením do lázně. Ochrana dřeva znamená významnou úsporu nákladů, protože například ošetřené dřevěné sloupy vydrží cca 35 let, kdežto neošetřené jen asi 7 let.
V celé Evropské unii je dodávání biocidních přípravků na trh obsahujích PCF zakázáno s účinkem od 1.9. 2006 (v souladu s čl. 4 odst. 2 nařízení Komise (ES) č. 2032/2003).[4]
Vlastnosti
[editovat | editovat zdroj]Za běžných podmínek těkavá šedá krystalická látka, s teplotou tání 190 °C, teplota varu 310 °C, dobře rozpustný v organických rozpouštědlech, tucích a olejích.
Použití
[editovat | editovat zdroj]Zejména jako fungicid k ochraně dřeva nebo biocid ve zdivu či ve speciálním textilu. Jeho užívání jako herbicidu bylo zakázáno.
Rizika pro zdraví člověka
[editovat | editovat zdroj]Může způsobit podráždění pokožky a dýchacích cest, poškození jater a ledvin, bolesti břicha. Je považován za prokázaný karcinogen[5] a látku toxickou pro reprodukci.
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Pentachlorophenol na anglické Wikipedii.
- ↑ a b Pentachlorophenol. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-23]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b Consumer Factsheet on: Pentachlorophenol [online]. United Stated Environmental Protection Agency, 2006-11-28 [cit. 2008-02-26]. Dostupné online.
- ↑ Fiege, H.; Voges, H.-M.; Hamamoto, T; Umemura, S.; Iwata, T.; Miki, H.; Fujita, Y.; Buysch, H.-J.; Garbe, D.; Paulus, W. Phenol Derivatives. Ullmann's Encyclopedia of Industrial Chemistry. Weinheim: Wiley-VCH, 2000. DOI 10.1002/14356007.a19_313.
- ↑ Úřední věstník Evropské unie, L 307, 24.11.2003, s. 1—96 (ES, DA, DE, EL, EN, FR, IT, NL, PT, FI, SV), zvláštní vydání v českém jazyce: Kapitola 03 Svazek 041 S. 92–187
- ↑ List of Classifications Agents classified by the IARC Monographs, Volumes 1–134 [online]. [cit. 2023-11-03]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Pentachlorfenol na Wikimedia Commons
- (anglicky) pentachlorfenol na stránkách U.S. EPA
- Harmonizovaná klasifikace pentachlorfenolu podle přílohy VI nařízení CLP na stránkách Evropské agentury pro chemické látky