Želmíra Živná
| Želmíra Živná | |
|---|---|
| Vzdělání | vysokoškolské |
| Alma mater | Filozofická fakulta Univerzity Karlovy |
| Povolání | redaktorka zahraničního oddělení |
| Aktivní roky | 70. léta 20. století |
| Zaměstnavatel | redakce týdeníku Svět v obrazech |
| Domovské město | Praha |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
.jpg)
_II.jpg)
Želmíra Živná (3. srpna 1937 Blšany) – roz. Prchalová, bývalá redaktorka časopisu Svět v obrazech, která v 70. letech 20. století propůjčila své autorské jméno Jiřímu Dienstbierovi staršímu, aby mohla být vydána jeho publikace o módě a aby se mohla uskutečnit jeho spolupráce na encyklopedii o dějinách medicíny.[1]
Podrobněji
[editovat | editovat zdroj]Blanka Chocholová
[editovat | editovat zdroj]Želmíra Živná pracovala jako redaktorka zahraničního oddělení týdeníku Svět v obrazech v 70. letech 20. století.[2] V té době působila v redakci Světa v obrazech jako fotografka – internistka i o generaci mladší Blanka Chocholová, dcera fotografa Václava Chocholy, se kterým se většina zaměstnanců Světa v obrazech znala.[3] A byla to právě Živná, koho zaujaly fotografie Blanky Chocholové především ty z jejích cest, dokumentární portréty dětí z ulice a další Blančina tvorba a tak jí pomáhala tyto snímky publikovat jako tzv. fotofejetony.[3] Jak Živná tak i Chocholová měly společný zájem – módu. Svět v obrazech měl svoje čtenáře informovat o světě a do redakce se tak dostávalo hodně zahraničního tisku a časopisů, tedy i časopisů obrázkových a módních.[3] V té době obtížně sehnatelný francouzský módní magazín Elle si Blanka Chocholová u Želmíry půjčovala a studovala zde především grafiku a způsoby fotografické prezentace módy.[3][p. 1] V týdeníku Svět v obrazech se díky spolupráci s Živnou dostala Chocholová k fotografování nepřímé inzerce a tzv. špendlené módy.[3][p. 2]
Jiří Dientsbier starší
[editovat | editovat zdroj]Želmíra Živná je údajnou autorkou populární publikace o dějinách módy a oblékání – Šaty dělají člověka, která vyšla v roce 1976 v nakladatelství Albatros v Praze.[3] Skutečným jejím autorem byl ale „nepřítel tehdejšího režimu“ disident a toho času noční hlídač Jiří Dienstbier starší.[3][2][4] Želmíra byla jeho spolužačkou na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy,[4] kde Dientsbier studoval žurnalistiku v letech 1955–1960. A byla to právě ona, kdo byla ochotna i napodruhé předstírat, že na malé encyklopedii o dějinách medicíny spolupracovala ona a ne její skutečný autor Jiří Dientsbier starší.[3] Zastírací manévr nebyl složitý. Živná chodila texty redigovat a o záměně Dientsbier x Živná věděl jen novinář, dramatik, spisovatel a tehdejší redaktor nakladatelství Albatros Karel Hvížďala.[4]
Karel Hvížďala pracoval v letech 1966–1970 jako redaktor v časopisu Mladý svět. Když musel redakci opustit, zavolal na radu svojí ženy Václava Fikara, který mu obratem zprostředkoval místo redaktora v nakladatelství Albatros, kde Hvížďala založil edici Objektiv.[5] (V Albatrosu působil v letech 1971 až 1974.[5])
Věděl jsem, že spousta mých kamarádů, kteří umí jazyky a psát, dělají kompilace mezioborových nebo oborových encyklopedií. Tak se tam dostal třeba Jiří Dienstbier, který pak napsal dvě knihy pod pseudonymem Želmíra Živná. Ta pak taky emigrovala.Karel Hvížďala, O edici Objektiv v nakladatelství Albatros a lidech tam píšících, [5]
O této Dientsbierově aktivitě nevěděli ani jeho přátelé z disidentských kruhů a netušila to ani Státní bezpečnost (StB) v jejímž hledáčku tehdy byl.[4] StB předpokládala, že se sledovaný objekt zabývá politickými úvahami, ale že se kromě toho věnuje i módním trendům nemohla tušit.[4] Český spisovatel a dramatik Ivan Klíma, který se po roce 1970 stal zakázaným autorem (a publikoval v samizdatu) popisoval později Jiřího Dientsbiera staršího jako činorodého optimistu, který mohl napsat naprosto bezstarostnou knihu o ženách a módě, když Klímovi v oněch 70. letech 20. století ukazoval mimo jiné svoje dvě obstojně napsané divadelní hry.[4] Vydat knihu o módě byl pro Dientsbiera tehdy dobrý způsob přivýdělku, neboť všechny takto získané peníze se nakonec sešly v jeho kapse.[4]
Dientsbier se v roce 1977 stal jedním z prvních 250 signatářů Charty 77 a v letech 1979 a 1985 byl i jejím mluvčím. (V roce 1978 zakládal VONS a vydával samizdatovou literaturu.) Za tuto protirežimní činnost byl v letech 1979 až 1982 vězněn. A právě v době jeho arestování začala StB dělat potíže i Želmíře Živné.[4] Té se nakonec podařilo opustit republiku a přes Jugoslávii se dostat do Kalifornie.[4]
Publikační činnost
[editovat | editovat zdroj]- ŽIVNÁ, Želmíra. Šaty dělají člověka: O módě a oblékání. 1. vydání; Praha: Albatros, 1976; 121 stran + 3 strany + 15 stran fotografických příloh; Objektiv.[6]
- GEL, František; upravila a s použitím díla Jana Pfeiffera (1925–1998), Štafeta života (přeloženého z němčiny) rozšířila Želmíra Živná. Pane doktore: čarodějové, bradýři a lékaři. 1. vydání Praha: Albatros, 1975; 92 stran + 15 stran fotografií a barevných fotografických příloh; Objektiv.[6]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Poznámky
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Dalšími zdroji inspirace ohledně módy byl německý týdeník Stern a francouzský týdeník Paris Match.[3]
- ↑ Špendlená móda byla vytvářena z látek – metráže tak, že se na modelkách špendlil materiál a současně se tvaroval do „teoretických“ modelů s cílem ukázat, co vše je možné vytvořit z nabízených produktů tuzemského, případně i zahraničního, textilního průmyslu.[3]
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Osobnost: Želmíra Živná [online]. web: Příjmení cz [cit. 2022-03-15]. Pseudonym: Jiří Dienstbier. Dostupné online.
- ↑ a b Živná, Želmíra (Viz též: Dienstbier, Jiří, 1937-2011); Identifikační číslo: jk01153180 [online]. web: Databáze autorit NK ČR [cit. 2022-03-15]. Redaktorka časopisu Svět v obrazech. V sedmdesátých letech 20. století propůjčila své jméno Jiřímu Dienstbierovi (1937-2011) pro jeho publikaci o módě a pro jeho spolupráci na encyklopedii o dějinách medicíny.. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g h i j BLÁHOVÁ, Lenka. Blanka Chocholová. Opava, 2013 [cit. 2022-03-14]. 175 s. Teoretická bakalářská práce. Slezská univerzita v Opavě; Filozoficko-přírodovědecká fakulta v Opavě; Institut tvůrčí fotografie; obor: tvůrčí fotografie. Vedoucí práce prof. PhDr. Vladimír Birgus. s. 42, 43, 45, 69. Oponent: odborný asistent Mgr. Václav Podestát; cíl práce: přiblížit osobnost Blanky Chocholové, její fotografickou tvorbu, kurátorskou a publikační činnost i práci při zpravování archivů osobností Václava Chocholy, Zdeňka Tmeje, Karla Hájka a Karla Ludwiga. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g h i MF DNES; JANEČKOVÁ, Zuzana. Trend je chodit bez podprsenky, radil Dienstbier [online]. web: iDnes cz, 2007-07-27 [cit. 2021-03-15]. Dostupné online.
- ↑ a b c ŠŤÁHLAVSKÝ, David; LUPTÁKOVÁ, Věra. Karel Hvížďala: O psaní jsem se zajímal vždy, takže novinařina byla jen cesta [online]. web: Plus rozhlas cz, 2021-02-25 [cit. 2022-03-16]. Dostupné online.
- ↑ a b Živná, Želmíra (Viz též Dienstbier, Jiří, 1937-2011) [online]. web: Středočeská vědecká knihovna v Kladně [cit. 2022-03-15]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Želmíra Živná
