Přeskočit na obsah

Čestmír Hofhanzl

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
RNDr. Čestmír Hofhanzl
Poslanec Poslanecké sněmovny PČR
Ve funkci:
1. ledna 1993 – 19. června 1998
Poslanec České národní rady
Ve funkci:
7. června 1990 – 4. června 1992
Ve funkci:
6. června 1992 – 31. prosince 1992 [1]
Stranická příslušnost
ČlenstvíOF
ODA (1989–1997)
SKS (1998–2001)
KONS (2001–2020)
Narození9. října 1941
Borovany
Protektorát Čechy a MoravaProtektorát Čechy a Morava Protektorát Čechy a Morava
Úmrtí5. ledna 2020 (ve věku 78 let)
Třeštice
ČeskoČesko Česko
Alma materUniverzita Karlova v Praze
Profesepolitik a biolog
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Čestmír Hofhanzl (9. října 1941 Borovany – 5. ledna 2020 Třeštice)[2] byl český politik a biolog, postupně v letech 1990 až 1998 poslanec České národní rady a Poslanecké sněmovny PČR za Občanské fórum a ODA. Po odchodu z ODA byl členem Strany konzervativní smlouvy a Konzervativní strany.

Život

[editovat | editovat zdroj]

Měl tři sourozence, Hanu (* 1936), Jana (* 1939) a Helenu (* 1944). Jeho otec byl v padesátých letech internován v pracovním táboře, protože odmítl vstoupit do družstva. Po maturitě (střední zemědělská škola v Táboře) nebyl třikrát z kádrových důvodů přijat na vysokou školu, ale po základní vojenské službě byl z důvodu nedostatku studentů přijat na novou Vysokou školu zemědělskou v Českých Budějovicích. Po roce přestoupil na Univerzitu Karlovu, kde vystudoval biologii, kterou absolvoval roku 1971.[3]

Pracoval převážně ve zdravotnictví. S manželkou lékařkou žil postupně ve Štóle pod Vyšnými Hágy na Slovensku, poté v Jablunkově, Zlíně a těsně před Sametovou revolucí na Vysočině (v letech 1983–1990 jako zaměstnanec biochemické laboratoře v jihlavské nemocnici), kde v Telči a v Jihlavě zakládal Občanské fórum. V prosinci 1989 se stal prvním mimopražským členem Občanské demokratické aliance.[3]

Ve volbách v roce 1990 byl zvolen za Občanské fórum, respektive za ODA, do České národní rady.[4] Působil ve výboru pro životní prostředí. Opětovně byl zvolen do ČNR ve volbách v roce 1992, nyní za ODA (volební obvod Jihomoravský kraj). Zasedal v zemědělském výboru.[5][6] V roce 1992 se zmiňuje jako člen politického grémia ODA.[7] V ČNR se zaměřoval na zemědělskou tematiku, kritizoval proces transformace lesnictví.[8] Profiloval se jako antikomunista a v roce 1993 v průběhu projednávání zákona o protiprávnosti komunistického režimu neúspěšně navrhoval zákaz činnosti KSČM.[9]

Od vzniku samostatné České republiky v lednu 1993 byla ČNR transformována na Poslaneckou sněmovnu Parlamentu České republiky. V ní obhájil mandát ve volbách v roce 1996. Kromě zemědělského výboru zasedal v období let 1996–1997 i ve výboru pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí.[10][11]

Od dubna roku 1997 byl členem Pravé frakce ODA, která v době rostoucího pnutí uvnitř ODA prosazovala zachování konzervativních postulátů, s nimiž Občanská demokratická aliance vznikala.[12][13] Po definitivním rozkolu v prosinci 1997 vystoupil z ODA[14] Společně s Ivanem Maškem v lednu 1998 nevyslovil důvěru vládě Josefa Tošovského, kterou podporovala kromě ODA také ČSSD, Unie svobody a KDU-ČSL.[15] V březnu 1998 spoluzakládal Stranu konzervativní smlouvy[16][17] (kromě něj se v ní angažoval například Ivan Mašek, Daniel Korte nebo Roman Joch).[3] V roce 1998 napsal vzpomínkovou knihu, v níž mj. uvedl, že za rozpad ODA může Josef Zieleniec;[18] je autorem celé řady dalších memoárových a polemických knih.[19]

Za Stranu konzervativní smlouvy kandidoval v senátních volbách roku 2000 neúspěšně za senátní obvod č. 59 - Brno-město. Získal ale jen 1 % hlasů a nepostoupil do 2. kola.[16][20] Strana konzervativní smlouvy se roku 2001 sloučila s Konzervativní stranou[21], v níž Hofhanzl působil jako zástupce jejího smírčího soudu. Působil také ve správě Národního parku Šumava, kde se nechtěl podílet na jeho nové koncepci a proto odešel do předčasného důchodu. Žil ve vlastnoručně zrekonstruovaném mlýně mezi Telčí a Třeští.[3]

V krajských volbách roku 2008 kandidoval jako člen KONS za formaci Konzervativní koalice (sdružení několika pravicových stran včetně Konzervativní strany) do zastupitelstva kraje Vysočina. Mandát v krajské samosprávě ale nezískal.[22]

Zemřel dne 5. ledna 2020 ve věku 78 let v obci Třeštice.[2][23][24]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Do zániku Československa v prosinci 1992, pak ČNR transformována na Poslaneckou sněmovnu samostatné České republiky.
  2. ↑ a b Zemřel Čestmír Hofhanzl [online]. regionalist.cz [cit. 2020-01-07]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b c d Osobnosti Konzervativní strany Detaily RNDr. Čestmír Hofhanzl [online]. konzervativnistrana.cz [cit. 2012-10-26]. Dostupné online. 
  4. ↑ Volby do České národní rady konané ve dnech 8. - 9.6.1990 [online]. volby.cz [cit. 2012-10-26]. Dostupné online. 
  5. ↑ Volby do České národní rady konané ve dnech 5. - 6.6.1992 [online]. volby.cz [cit. 2012-10-26]. Dostupné online. 
  6. ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-10-26]. Dostupné online. 
  7. ↑ Zpráva ČTK: Aliance ODA -LDS prvním krokem k integraci pravice, Datum vydání: 29.1.1992, Čas vydání:, ID: 19920129S07125.
  8. ↑ Zpráva ČTK: ODA v Brně: Obava z průběhu transformace v zemědělství, Datum vydání: 9.1.1993, Čas vydání: 20:15, ID: 19930109D00935.
  9. ↑ Zpráva ČTK: Č.Hofhanzl navrhl ustanovení o zrušení komunistické strany, Datum vydání: 9.7.1993, Čas vydání: 14:15, ID: 19930709D00825.
  10. ↑ Čestmír Hofhanzl [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-10-26]. Dostupné online. 
  11. ↑ Čestmír Hofhanzl [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-10-26]. Dostupné online. 
  12. ↑ kol. aut.: Politické strany, 1938-2004. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-179-8. S. 1542. 
  13. ↑ Zpráva ČTK: Pravicová frakce v ODA požaduje razantní změny ve vládě, Datum vydání: 5.5.1997, Čas vydání: 16:56, ID: 19970505C02923.
  14. ↑ Zpráva ČTK: Poslanec Čestmír Hofhanzl hodlá vystoupit z ODA, Datum vydání: 1.12.1997, Čas vydání: 17:40, ID: 19971201D02087.
  15. ↑ 19. schůze [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2013-01-07]. Dostupné online. 
  16. ↑ a b kol. aut.: Politické strany, 1938-2004. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-179-8. S. 1690. 
  17. ↑ Zpráva ČTK: Bývalí muži ODA do nové pravicové Strany konzervativní smlouvy, Datum vydání: 13.1.1998, Čas vydání: 15:04, ID: 19980113D01616.
  18. ↑ Zpráva ČTK: Slovo: Hofhanzl ve své knize obviňuje Zieleniece ze zániku ODA, Datum vydání: 22.8.1998, Čas vydání: 00:11, ID: 19980822E00017.
  19. ↑ Cesta do pekel; České lesy-- : a po nás potopa; Jaké si zasloužíme prezidenty; Národní park Šumava - spor o koncepci, či obraz kulturního úpadku; Smutná bída našeho času; Šumava se všemi otazníky; Tak pravil Čestmír Hofhanzl; Věc naší viny; Velkolepé padoušství 90. let.
  20. ↑ Volby do Senátu Parlamentu ČR konané dne 12.11.2000 [online]. volby.cz [cit. 2012-10-26]. Dostupné online. 
  21. ↑ Zpráva ČTK: Sloučením dvou pravicových stran vznikla Konzervativní strana, Datum vydání: 23.6.2001, Čas vydání: 16:34, ID: 20010623E01503.
  22. ↑ Volby do zastupitelstev krajů konané dne 17.10. – 18.10.2008 [online]. volby.cz [cit. 2012-10-26]. Dostupné online. 
  23. ↑ Čestmír Hofhanzl, RIP [online]. Konzervativní strana [cit. 2020-01-08]. Dostupné online. 
  24. ↑ https://blisty.cz/art/98372-tentkrat-v-devetasedesatem-na-care-u-ceskych-velenic.html https://www.lidovky.cz/domov/dopisy-redakci.A081023_000046_ln_noviny_sko

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Čestmír_Hofhanzl&oldid=22424450“