České Zlatníky
| České Zlatníky | |
|---|---|
 Kostel svatého Jiří | |
| Lokalita | |
| Charakter | vesnice |
| Obec | Obrnice |
| Okres | Most |
| Kraj | Ústecký kraj |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°30′54″ s. š., 13°42′14″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 184 (2021)[1] |
| Katastrální území | České Zlatníky (3,318 km²) |
| Nadmořská výška | 229 m n. m. |
| PSČ | 434 01 |
| Počet domů | 66 (2021)[2] |
  České Zlatníky | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 108731 |
| Kód k. ú. | 708739 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
České Zlatníky (německy Böhmisch-Zlatnik) je místní část obce Obrnice v okrese Most v Ústeckém kraji. Nachází se v nadmořské výšce 229 metrů, asi pět kilometrů východně od města Mostu. Rozkládá se mezi řekou Bílinou a silnicí I/13, která ji spolu s říčkou Srpinou odděluje od Obrnic. Původní zástavba je situovaná v horní části kolem kostela, dolní část směrem k Obrnicím tvoří řadová zástavba. Je zde pouze jedna ulice – Dukelská. České Zlatníky mají spojení s Mostem pomocí autobusové linky MHD č. 10.
Název
[editovat | editovat zdroj]Původní tvar jména vsi zněl Slatník, Slatníky nebo Slatinníci, byl odvozen ze slova slať a přídavné jméno v názvu bylo zavedeno pro odlišení od Slatinic (též Deutsch Zlatnik). V historických pramenech se jméno objevuje ve tvarech: Schlatnigk (1263), Slatnyk (1352), Zlatnik (1369 až okolo roku 1405), Slathnik (1363), Zlatnik (1406, 1414), „in v. Zlatniczich“ (1454), Zlatnik (1465), Zlatnici (1478), v Zlatnicích (1492), Schlatnyck (1574), Zlatniky (1628–1634), Zlatníky (1637, 1654), Böhmisch Schladnig a Zlatnicze (1787), Böhmisch-Schladnig a Žlatnice (1833), Zlatníky, Zlatnice, Böhmisch Schladnig (1848) a úředně Zlatníky České nebo Böhmisch Zlatnik.[3]
Historie
[editovat | editovat zdroj]První písemná zmínka o Českých Zlatníkách pochází z roku 1264. Ves v letech 1453–1623 patřila k panství Patokryje. Poté ji získali Lobkovicové a připojili ji ke svému panství Bílina, jehož součástí byla až do roku 1848.
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 301 obyvatel (z toho 155 mužů), z nichž bylo 55 Čechoslováků a 246 Němců. Kromě jednoho evangelíka, deseti členů církve československé a patnácti lidí bez vyznání se hlásili k římskokatolické církvi.[4] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 369 obyvatel: 53 Čechoslováků a 316 Němců. Většina byla římskými katolíky, pouze dva lidé patřili k evangelickým církvím a třináct lidí bylo bez vyznání.[5]
| 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Obyvatelé | 172 | 198 | 169 | 262 | 317 | 301 | 369 | 260 | 259 | 259 | 207 | 183 | 168 | 175 | 184 |
| Domy | 31 | 32 | 32 | 38 | 47 | 50 | 76 | 78 | — | 59 | 55 | 61 | 65 | 67 | 66 |
| Počet domů z roku 1961 je zahrnut v domech místní části Obrnice. | |||||||||||||||
Obecní správa
[editovat | editovat zdroj]Po roce 1850–1900 se České Zlatníky staly osadou obce Želenice v okrese Teplice. V letech 1896–1900 byly součástí okresu Duchcov V letech 1930–1950 byly samostatnou obcí, se kterým patřily nejprve do okresu Duchcov a poté až do roku 1950 okresu Bílina. V roce 1960 byly připojeny k okresu Most a staly se osadou obce Obrnice.[zdroj?][9]
Kostel svatého Jiří
[editovat | editovat zdroj]Farnost je ve vsi uváděna už ve 14. století. Fara zanikla kolem roku 1623 a byla obnovena v roce 1694. Kostel svatého Jiří pochází z konce 17. století. V roce 1976 začala jeho rekonstrukce, která trvala do roku 1994. Do kostela byl přenesen barokní a rokokový inventář ze zbořeného kostela svatého Františka Serafínského z minoritského kláštera ve starém Mostě, a to včetně nástropních fresek.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online.
- ↑ PROFOUS, Antonín; SVOBODA, Jan. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek IV. S–Ž. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1957. 868 s. Heslo České Zlatníky, Böhmish Zlatnik, s. 779–780.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 206.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 58.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 408, 409.
- ↑ Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 311.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2022-04-18]. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Abecední přehled obcí a částí obcí [PDF online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2023-11-10]. S. 70. Dostupné v archivu pořízeném dne 2024-03-06.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu České Zlatníky na Wikimedia Commons
