Želva diamantová
 Malaclemys terrapin | |
|---|---|
 | |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
 zranitelný[1] | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
| Třída | plazi (Reptilia) |
| Řád | želvy (Testudines) |
| Čeleď | Emydovití (Emydidae) |
| Rod | Malaclemys |
| Druh | želva diamantová |
| Binomické jméno | |
| Malaclemys terrapin Schoepf, 1793 | |
| {{{druhotné dělení}}} | |
| |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Želva diamantová (Malaclemys terrapin), též želva démantovitá je jediným zástupcem rodu Malaclemys.
Popis
Její karapax je šedý s tmavými a někdy i žlutými skvrnami. Hlavu a krk pokrývají černé skvrnky na šedém, šedozeleném nebo i fialovém podkladu. Samci jsou menší než samice. Zimu přečkává na dně v bahně.
Tento druh popsal Johann David Schoepf roku 1793.
Potrava
Patří mezi dravce, je tedy převážně masožravec. Stravu tvoří mořské ryby, mořští měkkýši a korýši, garnáti a také výhonky rostlin. Ve stravě musí být dostatek vitaminů a minerálních látek.
Reprodukce
Páří se hned po probuzení z hibernace v noci nebo v časných ranních hodinách, vždy ve vodě. Vejce klade v květnu až červnu, obvykle 5 - 12 vajec. Inkubační doba je v přírodě 60 - 90 dní. Při chovu v zajetí je inkubační doba 61 - 68 dní při teplotě 30 °C v inkubátoru. Mláďata mají délku asi 3 cm.[2]
Výskyt
Vhodným biotopem jsou pro ni slané močály a pobřežní vody Atlantského oceánu. Vyskytuje se na jihu a východě Spojených států amerických. Ve státech Massachusetts, Florida, Texas a na pobřeží Mexického zálivu.
Tento druh býval považován za delikatesu a proto byl téměř vyhuben. Vzhledem k tomu patří mezi ohrožené druhy na Rhode Island a ve státě Massachusetts.
Reference
- ↑ Červený seznam IUCN 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-02]
- ↑ Malaclemys terrapin - želva démantovitá
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Diamondback terrapin na anglické Wikipedii.