Železniční trať Královec–Žacléř
Šablona:Infobox železniční trať Železniční trať Trutnov - Královec - Lubawka/Žacléř (v jízdním řádu pro cestující označená číslem 043) je jednokolejná neelektrizovaná trať. Trať vede z Trutnova, kde se ve stanici Trutnov-Poříčí odděluje od trati do Hradce Králové, přes Královec do Lubawky v Polsku. V Královci odbočuje trať do Žacléře.
Trať je z Trutnova-Poříčí kategorizována jako regionální dráha. Při převzetí funkce provozovatele Správou železniční dopravní cesty v roce 2008 byla ještě až po státní hranici úsekem celostátní dráhy.
Historie
Trať byla součástí sítě soukromé společnosti Jihoseveroněmecké spojovací dráhy (SNDVB), která již dříve vystavěla odbočku od své páteřní trati Pardubice - Liberec do Malých Svatoňovic, kde se nacházely uhelné doly.
Koncese a stavba
Zákonem byla umožněna další vedlejší stavba železnice Josefovsko-Svatoňovické až na hranice zemské u Karlova Háje listem povolení ze dne 15.června 1856 daný jihoseverní německé železnici spojovací. Železnice ze Svatoňovic do Králova Háje měla býti ve třech letech vystavena a po ní ježděno. Roku 1866 se začalo se stavbou. Ta ale byla přerušena prusko-rakouskou válkou.
Po uklidnění poměrů se v práci pokračovalo a mezistátní smlouva mezi Rakousko-Uherskem a Pruskem z roku 1867 zajistila překročení hranic v Královeckém průsmyku. Část do Královce byla uvedena do provozu roku 1868, roku 1869 byl otevřen hraniční přechod do dnešní Lubawky, kde byla zřízena rozsáhlá přechodová stanice. Otevřením této trati získaly železniční spojení i uhelné doly na žacléřsku. Trať však v tuto dobu neprocházela dnešní stanicí Trutnov hlavní nádraží, ale pouze stanicí Trutnov-Poříčí (tehdy jen Poříčí). Spojku z hlavního nádraží do Poříčí vystavěla až roku 1870 Rakouská severozápadní dráha, jež byla dceřinou společností SNDVB.[1] [2]
Dráha do Žacléře
Roku 1882 Rakouská společnost místních drah (ÖLEG) postavila krátkou odbočku z Královce do Žacléře, kde do roku 1886 i provozovala dopravu. Tento úsek byl postaven v souvislosti se stavební horečkou ve výstavbě místních drah, ke které došlo po přijetí příslušných zákonů o technických úlevách a státní podpoře ve výstavbě těchto tratí. Roku 1886 převzala provoz na trati přímo SNDVB, vlastníkem však zůstávala ÖLEG, která byla roku 1894 zestátněna i s touto tratí, na níž převzaly provoz Císařsko-královské státní dráhy (k.k. StB).[2]
Po roce 1900
K roku 1909 byla zestátněna celá SNDVB a k.k. StB se tak staly vlastníkem i provozovatelem hlavní trati z Trutnova do Lubawky. V roce 1900 byly podle tehdejšího jízdního řádu v provozu tyto stanice: Poříčí, Bernartice, Königshan, Libava, resp. Lampertice, Žacléř.
Majetek k.k. StB převzaly roku 1918 ČSD. Po říjnovém převratu 1918 zůstal zdejší hraniční přechod v provozu jak v osobní, tak v nákladní dopravě. Roku 1921 německé železnice elektrizovaly některé tratě na tehdejším svém území a mezi nimi byla i spojnice z vnitrozemí do Lubawky, kde elektrické vedení končilo. Traťové trakční zařízení bylo ale po 2. světové válce částečně rozebráno sovětskou armádou. Zbytky stožárů trakčního vedení byly ale ve zdejší stanici k vidění do nedávné doby.[3]
Po roce 1945
Po 2. světové válce a zabrání dřívějšího německého území Polskem byla přeshraniční osobní doprava zastavena. Nákladní však fungovala dál, stejně jako vnitrostátní osobní i nákladní doprava. K velkým změnám začalo docházet až po roce 1989. Nejdříve byla roku 1992 zastavena těžba v dole Jan Šverma, ke kterému odbočovala vlečka v Lamperticích. Postupně klesala i tranzitní doprava do Polska, až byla nakonec v roce 2001 zastavena. V osobní dopravě se sice uvažovalo o novém otevření přechodu, ale místo toho byla doprava v roce 2003 zredukována na pouhé čtyři spoje.[3]
Po roce 2008
Dne 29. 6. 2008 projel po trati poslední vlak v režii ČD. O 6 dní později byla po dlouhých letech obnovena pravidelná přeshraniční doprava z Trutnova přes Lubawku dále do polského vnitrozemí, na české straně v režii firmy Viamont Regio. Osobní doprava do Žacléře byla zastavena.
Koncem září 2008 však vlaky do Polska opět jezdit přestaly, jako náhradní řešení jezdily od 11. 10. vlaky opět do Žacléře.
Návrh jízdního řádu 2008/2009 nadále počítal s vedením přeshraničních vlaků, tento stav se přenesl i do knižního jízdního řádu. Ale vlaky přes hranice ani s novým jízdním řádem znovu nevyjely a nadále se jezdilo do Žacléře.
To však ustalo s 1. změnou jízdního řádu k 8. 3. 2009, kdy byla osobní doprava na celé trati znovu zastavena. Až v červnu 2009 opět vyjely přeshraniční vlaky do Polska, na české straně opět v režii firmy Viamont Regio; ta 20. 12. 2011 změnila název na GW Train Regio. Od prosince 2012 je GW Train Regio uváděna jako provozovatel a zastávky Libeč a Křenov, ve kterých vlaky nezastavují, nejsou v jízdním řádu pro cestující vůbec uváděny. Na úseku z Královce do Žacléře vlaky nadále nejezdí.
SŽDC v roce 2010 požádala o zrušení úseku Královec - Žacléř. 17. prosince 2010 (doručeno 22. prosince) však požádala o přerušení tohoto řízení, protože se objevili čtyři zájemci o převzetí a provozování dráhy: Gemec-Union a. s., NOR a. s., MBM místní dráha Mladá Boleslav – Mělník s. r. o. a České vysoké učení technické v Praze. SŽDC proto hodlalo zahájit standardní výběrové řízení o prodeji tohoto úseku dráhy.[4]
Provoz na trati
| období jízdního řádu | číslo tratě a provozovaný úsek | počet vlaků v úseku |
|---|---|---|
| 1900 | 62 Německý Brod – Pardubice – Libava | 5 Os Poříčí - Libava |
| 63 Königshan – Žacléř | 3 Sm | |
| 1921 léto | 157 Německý Brod – Libava | 6 Os Poříčí - Libava |
| 159 Königshan – Žacléř | 6 Sm | |
| 1928/29 zima | 147 Chlumec nad Cidlinou – Poříčí u Trutnova – Liebau (Libava) | 5 Os Trutnov - Liebau |
| 167 Königshan – Žacléř | 5 Os | |
| 1937/38 zima | 125 Chlumec n. Cidl. – Lázně Bělohrad - – Poříčí u Trutnova – Liebau (Libava) | 6 Os Trutnov - Liebau |
| 139 Königshan – Žacléř | 6 Os | |
| 1944/45 | 155f Ruhbank – Landeshut – Königshan - Trautenau – Hohenelbe | 9 Os Königshan - Trautenau, 10 Os Königshan - Schatzlar |
| 1945/46 | 4 Chlumec nad Cidlinou – Poříčí u Trutnova – Libava | 6 Os Trutnov - Königshan |
| 4k Königshan – Žacléř | 7 Os | |
| 1959/60 | 4d Trutnov – Královec – Žacléř | 10 Os |
| 1988/89 | 043 Trutnov – Žacléř | 8 Os |
| 2002/03 | 043 Trutnov – Žacléř | 6 Os |
| 2012/13 | 043 Trutnov – Lubawka | 3 Os o víkendu v létě |
| úsek Královec – Žacléř | bez provozu – opuštěný | |
| Vysvětlivky: Sm – smíšený vlak, Os – osobní vlak | ||
- Železniční trať Jaroměř - Trutnov
- Železniční trať Chlumec nad Cidlinou - Trutnov
- Železniční trať Trutnov - Svoboda nad Úpou
- Železniční trať Trutnov - Teplice nad Metují
Související články
Reference
- ↑ SCHREIER, Pavel. Příběhy z dějin našich drah. Praha: Mladá fronta, 2009. ISBN 978-80-204-1505-9. Kapitola Železnice soukromá, s. 106. (Česky)
- ↑ a b Historie tratí; internetová databáze; Sekera, Pavel
- ↑ a b BONEV, Jan. Historie a neradostná současnost přechodu Královec – Lubawka. [[1]] [online]. 2007-10-05. Dostupné online. ISSN 1801-6189.
- ↑ Veřejná vyhláška - usnesení o přerušení řízení ve věci zrušení části regionální dráhy Královec - Žacléř, Ministerstvo dopravy, 5. 1. 2011
Odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Železniční trať Královec–Žacléř na Wikimedia Commons
- Lokální šablona odkazuje na jinou kategorii Commons než přiřazená položka Wikidat:
- Lokální odkaz: Railway line 043 (Czech Republic)
- Wikidata: Railway line Královec - Žacléř
- Lokální šablona odkazuje na jinou kategorii Commons než přiřazená položka Wikidat:
- Popis trati - na ZelPage.cz
- Lubawka a okolí - fotografie z trati, včetně historických
- [2] Historie železničních tratí
- Sbírka starých jízdních řádů ČSD, kompilace ŽelPage 2007
- Elektronický archív vlakových jízdních řádů ČD a ČSD (ČD od prosince 2002 + české tratě ČSD 1981/1982)