Švábský spolek

; vlajka	; znak
	Geografie
Hlavní město	žádné
	Obyvatelstvo
Národnostní složení	Němci
Jazyky	němčina
Náboženství	římskokatolické
	Státní útvar
Státní zřízení	vojenská aliance
Mateřská; země	Svatá říše římská
Vznik	1488 – založeno
Zánik	1534 – rozpuštěno
	Státní útvary a území
	Švábský městský spolek
	Švábský kraj

Švábský spolek, Švábský svaz nebo též Švábská liga (německy Schwäbischer Bund) byl obranný svazek říšských stavů ve středověké Svaté říši římské. Zahrnoval svobodná říšská města, preláty, říšská knížectví a říšské rytířstvo – a to zejména území původního raně středověkého Švábského vévodství, které zaniklo v roce 1313. Švábský spolek byl založen roku 1488 Fridrichem III. Habsburským a zanikl v důsledku postupující reformace.

Členové

Tyrolské hrabství, tj. Zikmund Habsburský, hrabě tyrolský a arcivévoda Předních Rakous, po něm následoval arcivévoda Maxmilián I. Habsburský v roce 1490
Přední Rakousy, tj. tyrolský hrabě Zikmund Habsburský
Württemberské hrabství Württemberské hrabství, tj. Eberhard I., hrabě württemberský (povýšen na vévodu v roce 1495), nástupce vévoda Eberhard II. od roku 1496

Do roku 1489 se přidala další říšská knížata:

Augsburské knížecí biskupství, tj. Fridrich II. Hohenzollernský, kníže-biskup augsburský
Bádenské markrabství, tj. Kryštof I., markrabě bádenský
Braniborsko-ansbašské markrabství Braniborsko-ansbašské markrabství, tj. Jiří Fridrich z Hohenzollernu, markrabě braniborsko-ansbašský
Braniborsko-baroutské markrabství, tj. Zikmund z Hohenzollernu, markrabě braniborsko-bayreuthský
Mohučské kurfiřtství, tj. Bertold Hennebersko-Römhildský, mohučský arcibiskup a kníže-kurfiřt
Trevírské kurfiřtství, tj. Jan II. Bádenský, trevírský arcibiskup a kníže-kurfiřt

Po roce 1500 se spolek rozšířil o dřívějšího protivníka:

Bavorsko-mnichovské vévodství, tj. Albrecht IV. Moudrý, vévoda bavorsko-mnichovský
Bavorské vévodství Bavorské vévodství, tj. Albrecht IV. Moudrý, od roku 1503 vévoda sjednoceného Bavorska.

V roce 1512 vystoupilo Bádensko a Württembersko, novými členy se stali:

Bamberské knížecí biskupství
Eichstättské knížecí biskupství
Hesenské lankrabství Hesenské lankrabství, tj. Filip I., lankrabě hesenský v roce 1519
Falcké kurfiřtství Falcké kurfiřtství, tj. Ludvík V. Wittelsbach, kurfiřt rýnský
Falcko-neuburské vévodství Falcko-neuburské vévodství, tj. Ota Jindřich a Filip Wittelsbach, falckrabata neurburští
Würzburské knížecí biskupství, tj. Konrád II. z Thüngenu, kníže-biskup würzburský v roce 1523
Salcburské knížecí arcibiskupství, tj. Matyáš Lang z Wellenburgu, kníže-arcibiskup salcburský v roce 1525.

Členy bylo také 26 říšských měst původního městského spolku:

Související články

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Švábský spolek na Wikimedia Commons

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.