Baroutské knížectví

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Baroutské knížectví
Braniborsko-kulmbašské markrabství

Fürstentum Bayreuth
Markgraftum Brandenburg-Kulmbach
 Norimberské purkrabství 13981791 Pruské království 
Vlajka státu
vlajka
Státní znak
znak
geografie
Mapa
Umístění knížectví ve Svaté říše římské roku 1618
Kulmbach (do roku 1604)
Bayreuth (od roku 1604)
obyvatelstvo
národnostní složení:
státní útvar
Svatá říše římskáSvatá říše římská Svatá říše římská
státní útvary a území
předcházející:
Norimberské purkrabství Norimberské purkrabství
následující:
Pruské království Pruské království

Baroutské knížectví (německy Fürstentum Bayreuth) neboli Braniborsko-baroutské markrabství (německy Markgraftum Brandenburg-Bayreuth) byl stát Svaté říše římské jako její bezprostředního území. Vládla zde franská větev dynastie Hohenzollernů. Knížectví, ačkoli nebylo nikdy oficiálně titulováno markrabstvím, nijak nebránilo Hohenzollernům, aby převedli markraběcí titul pro své franské državy, k čemuž si vypomohli skutečností, že norimberský purkrabí Fridrich VI. se stal v roce 1415 braniborským markrabětem. Hohenzollernové užívali jako své sídlo do roku 1604 zámek Plassenburg v Kulmbachu, čímž začal být stát oficiálně nazýván Kulmbašským knížectvím a současně Braniborsko-kulmbašským markrabstvím.

Braniborsko-kulmbašské markrabství v roce 1791

V roce 1791 bylo spolu s Braniborsko-ansbašským markrabstvím prodáno bezdětným Kristiánem Alexandrem pruskému králi Fridrichu Vilémovi II., přednímu Hohenzollernovi a příbuznému, čímž jako svébytné říšské knížectví zaniklo a dále existovalo jen formálně v podobě jednoho z mnoha pruských území. Faktický konec země definitivně stvrdil až zánik Svaté říše římské v roce 1806.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Principality of Bayreuth na anglické Wikipedii.


Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]