Štěpánov (hradiště)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Štěpánov
Štěpánovská hora s hradištěm od jihu
Štěpánovská hora s hradištěm od jihu
Základní informace
Výstavbaobdobí štítarské kultury
Poloha
AdresaŠtěpánovská hora, Hrobčice, ČeskoČesko Česko
Nadmořská výška651 m
Souřadnice
Štěpánov
Štěpánov
Další informace
Rejstříkové číslo památky43089/5-2531 (PkMISSezObrWD)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Štěpánov (též Švédské šance) je pravěké hradiště, jehož pozůstatky se dochovaly na vrcholové části Štěpánovské horyČeském středohoří. Lokalita se nachází v katastrálním území Radovesice u Bíliny jeden kilometr severovýchodně od Štěpánovaokrese Teplice.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Vrcholová plošina byla osídlena již v závěru období knovízské kultury a samotné hradiště vzniklo v období štítarské kultury. Časové zařazení existence osídlení vychází z archeologických nálezů získaných povrchovými sběry.[1]

Nejstarší popis hradiště pochází ze druhé poloviny devatenáctého století.[1] Jeho autorem je Jan Erazim Vocel, který na lokalitě popsal dvojici valů označovaných v té době jako švédské šance, dále dvě cisterny a studánku.[2]

Stavební podoba[editovat | editovat zdroj]

Ostrožna, na které stávalo dvoudílné hradiště s rozlohou asi dvanáct hektarů,[3] mírně klesá směrem od severovýchodu k jihozápadu. Od zbytku plošiny ji oddělují dva pásy opevnění. První val tvořený kameny a hlínou je dlouhý 390 metrů a vysoký až 1,5 metru. V délce 250 metrů se před ním dochoval příkop rozdělený kamennými příčkami na úseky o délce patnáct až dvacet metrů. Druhý pás opevnění probíhá o 260 metrů západněji v místě zúžení ostrožny. Tvoří ho opět val s příkopem, které jsou v jižní části dlouhé 150 metrů zdvojeny. Výška vnějšího valu se zde pohybuje okolo 1,4 metru, vnitřní val měří kolem dvou metrů. Oba příkopy jsou také rozdělené příčkami.[1] Plocha vnitřní části hradiště měří pět až šest hektarů.[3]

Do hradiště se vstupovalo branami, které se snad nacházely v místech, kde jsou dochované valy přerušené. U vnějšího opevnění se takové místo nachází uprostřed průběhu valu, zatímco u vnitřního opevnění v jeho jižní třetině. Přístupová cesta přes příkopy vnitřních hradeb vedla nejspíše po pruhu neprokopaného terénu. Ukončení valů se v místech brány nedochovala s výjimkou jižního křídla druhého valu, které je tvořené vyskládanými kameny.[1]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d ČTVERÁK, Vladimír; LUTOVSKÝ, Michal; SLABINA, Miloslav; SMEJTEK, Lubor. Encyklopedie hradišť v Čechách. Praha: Libri, 2003. 432 s. ISBN 80-7277-173-6. Kapitola Štěpánov, s. 309–310. 
  2. VOCEL, Jan Erazim. Pravěk země České. Praha: Královská česká společnost nauk, 1868. S. 434. 
  3. a b SMRŽ, Zdeněk. Štěpánov. Výzkumy v Čechách. 1980–1981. 1984, s. 122. Dostupné online [PDF, cit. 2017-11-25]. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]