Přeskočit na obsah

Šachov (Povrly)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Šachov
Chybí zde svobodný obrázek
Lokalita
Charaktervesnice
ObecPovrly
OkresÚstí nad Labem
KrajÚstecký kraj
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Katastrální územíŠachov
Šachov
Šachov
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Šachov (německy Klein-Tschochau) je vesnice v Ústeckém kraji, asi deset kilometrů od Ústí nad Labem ve správním území obce Povrly. Nachází se v Českém středohoří, v údolí, kterým vede silnice z Českého Bukova do Prosetína. Vesnicí protéká potok v minulosti zvaný Kohlengrundbach.

První písemná zmínka o Šachovu pochází z roku 1512, lze však předpokládat, že vesnice existovala již ve 12. století jako majetek kláštera benediktinek v Teplicích, založeného v padesátých letech 12. století. Šachov je patrně kolonizačního původu. Lze se domnívat, že na místě německé vesnice stála původně slovanská osada a že slovanské obyvatelstvo s německým do značné míry splynulo. Nejstarší domy jsou uspořádány do kruhového půdorysu, což je typickým rysem obcí slovanského původu. V době, kdy již značná část okolí byla německá, neodváděl Šachov (a některé další obce v okolí) desátky podle tzv. německého práva. Jméno vesnice bylo navíc pravděpodobně odvozeno od českého jména Šach, německé Klein-Tschochau tedy zřejmě vzniklo později. Přes výše uvedené byl Šachov většinu předcházejícího tisíciletí výlučně či téměř výlučně německý. Například v roce 1930, tedy v posledním sčítání lidu před obsazením pohraničí Německem, se k československé národnosti hlásil jediný občan.

Během třicetileté války museli obyvatelé Šachova a několika okolních vesnic na přelomu let 1622 a 1623 zásobovat pluk plukovníka Kehrause potravinami a dalšími potřebami. Vojáci pluku vesnici navštívili , aby zde vymáhali plnění; odvedli šest kusů hovězího dobytka a škody jimi na místě způsobené byly vyčísleny na 1 744 guldenů.

K původním pěti domům postupně přibývaly další, a tak berní rula z roku 1654 uvádí pro Šachov třináct usedlostí, z toho jednu neobývanou. V Šachově žilo pět sedláků, jeden chalupník, jeden zahradník a šest domkářů. Podle teplického urbáře z roku 1561 stálo v Šachově šest domů.

Počet obyvatelstva zjištěný v rámci sčítání lidu v letech 1850-1930 kolísal v rozpětí 93–115. Domů na Šachově v letech 1869–1930 stálo 18–21. Podle soupisu z roku 1860 měli šachovští deset včelstev.

V součinnosti s asi dvaceti obcemi v okolí byl Šachov elektrifikován ve druhé polovině dvacátých let dvacátého století. Roku 1929 vyhořel Panský mlýn – stejně jako několik okolních obcí byl tak Šachov postižen působením mladé pyromanky Rosy Wagnerové z Mojžíře.

Místní organizace SdP vznikla na Šachově roku 1935. V parlamentních volbách konaných téhož roku získala SdP v obci 64 % hlasů. Na podzim 1938 nedocházelo podle hlášení starosty k zvláštnímu neklidu, střetům či k rekvizicím.

O dění v době války a jejího konce se bohužel nedochovaly téměř žádné informace. Na nucené práce bylo podle dochované evidence na Šachov zavlečeno třináct totálně nasazených z Polska a Ruska. Dále bylo do obce nuceně přesídleno několik totálně nasazených z protektorátu Čechy a Morava, z nichž někteří zde po válce zůstali, mezi nimi Jan Zeman, který působil v pozici předsedy místního národního výboru.

V prosinci 1945 měl Šachov 124 obyvatel. Německé obyvatelstvo bylo z Šachova patrně odsunuto roku 1946. Odsunový seznam, dochovaný v okresním archivu, obsahuje jména přibližně šedesát osob (roku 1939 žilo v Šachově 95 osob). V obci zůstal jeden starousedlík, Václav Veinlich, který se roku 1930 při sčítání lidu přihlásil k československé národnosti.

Ve volbách roku 1946 získala KSČ v Šachově 26 hlasů z 27. V Šachově byla českými osídlenci zřízena knihovna. Zajímavostí je, že šachovské jednotné zemědělské družstvo bylo vůbec prvním založeným v celém okrese (vzniklo 15. dubna 1949). Roku 1956 bylo družstvo sloučeno s jednotným zemědělským družstvem v Českém Bukově. Stejně jako okolní vesnice zaznamenal Šachov po prvotním přílivu nových osídlenců prudký pokles počtu obyvatel – Šachov se postupně měnil na chalupářskou a chatařskou osadu, jíž zůstal dodnes. Kvůli nedostatku pracovních sil v zemědělství vydal příslušný orgán ONV roku 1960 brožurku, jejímž prostřednictvím sháněl nové osadníky – členy JZD. Téhož roku, kdy sloučením zaniklo JZD Šachov (1956), zanikl Šachov jako samostatná obec; roku 1963 se stal spolu s Českým Bukovem součástí obce Povrly. Dnes tvoří pouze základní sídelní jednotku v části obce Povrly.

Kravín ani vepřín, v nichž čeští osídlenci realizovali zemědělskou produkci, již nestojí. Za minulého režimu byla na Šachově plánována a započata stavba rekreačního areálu, k jejímu dokončení ovšem nedošlo. V roce 1970 bylo v Šachově evidováno 5 trvale obydlených domů a 16 stálých obyvatel. Vzhledem k tomu, že Šachov není samostatnou částí obce, není již počet obyvatel systematicky sledován.

Obživa a živnosti

[editovat | editovat zdroj]

Hlavní zdroj obživy místních obyvatel představovalo zemědělství, konkrétně zejména chov dobytka a pěstování ovoce, exportovaného např. po labské cestě do Německa. Jak se dozvídáme z Heimatkunde des Bezirkes Aussig (1933), patřil Šachov k šesti obcím v okresu, v jejichž ekonomickém profilu dominovalo zemědělství nejvýrazněji. Příčinu můžeme hledat v poloze vesnice – o vesnicích, lokalizovaných v okolí Javorského vrchu na severovýchodě okresu, se na jiném místě publikace píše, že v době německého osídlení patřily k nejizolovanějším.

Roku 1941 se podle statistiky necelá polovina šachovských živila zemědělstvím, přibližně stejná část potom ve sféře průmyslu či řemesly. Mnoho dělníků nacházelo zaměstnání v měďárně v asi pět kilometrů vzdálených Povrlech. Roku 1877 byl v Šachově kolář, truhlář, mlynář, řezník a výčepník, roku 1934 potom tři mlynáři (jeden měl i pilu), provazník, pokrývač, kolář, truhlář, hostinský a lakýrník. K Šachovu příslušelo více mlýnů – budova jednoho z nich se podle současného administrativního vymezení nachází na území osady Poustka (obec Dobkovice). Tzv. Panský mlýn (Herrenmühle) byl dříve majetkem obce Český Bukov.

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 93 obyvatel (z toho 46 mužů), z nichž bylo devadesát Němců a tři cizinci. Všichni se hlásili k římskokatolické církvi.[1] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 97 obyvatel: jednoho Čechoslováka a 96 Němců. Kromě jednoho evangelíka byli římskými katolíky.[2]

Náboženství

[editovat | editovat zdroj]

Před odsunem Němců se ve sčítání lidu drtivá většina obyvatelstva kontinuálně hlásila k římskokatolické víře. Šachov tvořil součást farnosti Český Bukov. V Českém Bukově, přibližně jeden kilometr vzdáleném, stál do roku 1977 kostel Narození svatého Jana Křtitele. Ve třicátých letech šachovští z prostředků, které vybrali mezi sebou, vybudovali v obci kapli. Ta dlouhá léta chátrala, roku 2011 byla opravena.

O samostatných spolcích působících v Šachově, např. sboru dobrovolných hasičů, neexistují dochované informace. Např. z faktu, že mezi správci záležitostí spolku veteránů v Lipové jmenuje F. J. Umlauft obyvatele Šachova, lze usuzovat, že i jiní obyvatelé Šachova byli členy tohoto spolku.

  1. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 200. 
  2. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 390. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • KAISER, Vladimír a kol.: Dějiny Povrlů a integrovaných obcí 1186–1986. 1986.
  • Místní národní výbory okresu Ústí nad Labem 1945–1990. Ústí nad Labem 2008.
  • UMLAUFT, Franz Josef: Geschichte des Dorfes Spansdorf.
  • UMLAUFT, Franz Josef a kol.: Heimatkunde des Bezirkes Aussig. 1929–1933.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]