Š’ Sing

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Š’ Sing
Pseudonym Tung-čchüan
Jiná jména Š’ Kung-čchen
Úmrtí 1599
Tituly a úřady
ministr vojenství
Období 1591–1597
Předchůdce Wang I-e
Nástupce Tchien Le
Panovník Wan-li
ministr daní
Období 1590–1591
Předchůdce Sung Sün
Nástupce Jang Ťün-ming
Panovník Wan-li
ministr prací
Období 1587–1590
Spolu s Ceng Tchung-cheng (od 1588)
Předchůdce Che Čchi-ming
Nástupce Ceng Tchung-cheng
Panovník Wan-li

Národnost chanská
Země říše Ming
Vzdělání ťin-š’ (1559)
Povolání politik a úředník
Vyznání konfucianismus
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Š’ Sing je čínské jméno, v němž Š’ je příjmení.

Š’ Sing (čínsky pchin-jinem Shí Xīng, znaky tradiční 石星; † 1599) byl politik a úředník působící v čínské říši Ming za vlády císaře Wan-liho.

Jméno[editovat | editovat zdroj]

Š’ Sing používal zdvořilostní jméno Kung-čchen (čínsky pchin-jinem Gǒngchén, znaky 拱辰) a literární pseudonym Tung-čchüan (čínsky pchin-jinem Dōngquán, znaky tradiční 东泉).

Život[editovat | editovat zdroj]

Š’ Sing pocházel z okresu Tung-ming v Č’-li (od 60. let 20. století v nejzápadnější části provincie Šan-tung). Studoval konfucianismus, přihlásil se k úřednickým zkouškám a roku 1559 složil i jejich nejvyšší stupeň, palácové zkoušky a získal titul ťin-š’. Po zkuškách nastoupil do státní služby, a sice její kontrolní větvi, v úřadech dohledu nad ministerstvy.

Začátkem roku 1568, jako tajemník úřadu dohledu nad ministerstvem státní správy, podal císaři Lung-čchingovi memorandum, v němž mu ostře vytknul jeho chování, s tím, že už roce od nástupu vlády místo studia konfuciánství a odpovídání na podněty úředníků důvěřuje spíše eunuchům, na kritiku reaguje hněvem a věnuje nepřiměřeně mnoho pozornosti radovánkám: hudbě, vínu, ženám a lampiónům. Císař Š’ Singa nechal potrestat 60 ranami holí a vyloučením z úřednického stavu.[1] Roku 1573, po smrti Lung-čchinga a nástupu nového císaře Wan-liho, byl rehabilitován a vrátil se na úřad dohledu. Později působil na Velkém odvolacím soudu a jako dvorský ministr císařských stájí. Roku 1587 povýšil na ministra prací, po třech letech se stal ministrem daní a roku 1591 ministrem vojenství. Jako ministr vojenství se podílel na organizaci a plánování vojenských kampaní, zejména tří velkých tažení éry Wan-li, a sice povstání v Ning-sia, války v Koreji s Japonskem a povstání Jang Jing-lunga.

Po odražení první japonské invaze (v letech 1592–1593) a zatlačení Japonců na jihozápadní pobřeží roku 1593 Š’ Sing navrhoval uzavření dohody s Japonskem. Podle návrhu by se Japonci stáhli z Koreje a faktický vládce Japonska Hidejoši Tojotomi by od mingského císaře Wan-liho obdržel titul krále, avšak bez povolení k obchodu s Čínou (jako trest za agresi proti Koreji).[2] Jako neformální vůdce „mírové strany“ v Pekingu[3] byl poté, co Hidejoši odmítl souhlasit s návrhem dohody, na jaře 1597 odvolán z funkce a uvězněn, a na podzim téhož roku odsouzem k smrti.[4] Zemřel ve vězení roku 1599.[5]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. DARDESS, John W. A Political Life in Ming China: A Grand Secretary and His Times. Lanham, Maryland: Rowman & Littlefield, 2013. 220 s. ISBN 1442223782, ISBN 9781442223783. S. 179. (anglicky) 
  2. SWOPE, Kenneth M. A Dragon's Head and a Serpent's Tail: Ming China and the First Great East Asian War, 1592-1598. Norman, Oklahoma: University of Oklahoma Press, 2009. 432 s. (Campaigns and Commanders Series). ISBN 978-0-8061-4056-8. S. 182. (anglicky) [Dále jen Swope (2009)]. 
  3. Swope (2009), s. 190.
  4. Swope (2009), s. 232 a 346.
  5. Swope (2009), s. 344.