Přeskočit na obsah

Šťavelan železitý

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Šťavelan železitý
strukturní vzorec
strukturní vzorec
Obecné
Systematický názevšťavelan železitý
Funkční vzorecFe2[(COO)2]3
Sumární vzorecC6Fe2O12
Vzhledsvětle žlutá pevná látka (bezvodý)
zelená pevná látka (hexahydrát)
Identifikace
Registrační číslo CAS2031-89-2
PubChem168963
SMILESC(=O)(C(=O)[O-])[O-].C(=O)(C(=O)[O-])[O-].C(=O)(C(=O)[O-])[O-].[Fe+3].[Fe+3]
InChIInChI=1S/3C2H2O4.2Fe/c3*3-1(4)2(5)6;;/h3*(H,3,4)(H,5,6);;/q;;;2*+3/p-6
Vlastnosti
Molární hmotnost187,87 g/mol (bezvodý)
295,97 g/mol (hexahydrát)
Teplota tání365,1 °C (636,2 K)
Bezpečnost
GHS07 – dráždivé látky
GHS07
[1]
H-větyH302 H312[1]
P-větyP264 P270 P280 P301+317 P302+352 P317 P321 P330 P362+364 P501[1]
Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Šťavelan železitý je organická sloučenina a železitá sůl kyseliny šťavelové. Bezvodá sůl je světle žlutá, může ale vytvářet několik různých hydrátů, například hexahydrát (Fe2(C2O4)3·6H2O), které jsou zelené.

Tetrahydrát

[editovat | editovat zdroj]
Mössbauerovo spektrum Fe2(C2O4)3·4H2O za pokojové teploty

Krystalová struktura tetrahydrátu (Fe2(C2O4)3·4H2O) byla určena v roce 2015. Sloučenina obsahuje triklinickou jednotkovou buňku tvořenou dvojicí atomů železa. Každý atom železa je navázán na kyslíkové atomy tří šťavelanových iontů a jedné molekuly vody za vzniku oktaedrické geometrie. Dva šťavelanové ionty, ležící v navzájem přibližně kolmých rovinách, jsou tetradentátní a propojují atomy železa do střídavých řetězců. Třetí šťavelan je bidentátní a spojuje atomy železa ze sousedních řetězců. Polovina molekul vody se nachází mezi těmito řetězci a není vázaná. Mössbauerovo spektrum Fe2(C2O4)3·4H2O ukazuje u železa izomerní posun 0,38 mm/s a kvadrupólové rozštěpení o hodnotě 0,40 mm/s, což naznačuje, že jde o vysokospinový oktaedrický komplex.[2]

V zubním lékařství

[editovat | editovat zdroj]

Podobně jako mnoho dalších šťavelanů byl šťavelan železitý zkoumán ohledně možného využití při krátkodobé léčbě citlivosti zubů.[3] Přidává se do některých zubních past, jeho účinnost je ale sporná.[4]

Fotografie

[editovat | editovat zdroj]

Šťavelan železitý se používá jako vrstva citlivá na světlo ve fotografické technice nazývané kallitypie.

Elektrické články

[editovat | editovat zdroj]

Tetrahydrát šťavelanu železitého je možné použít jako materiál na kladné elektrody lithium-železných článků. Průměrný dosahovaný potenciál je 3,35 V a kapacita činí 98 mAh/g.[2]

Organická syntéza

[editovat | editovat zdroj]

Hexahydrát šťavelanu železitého se používá, ve spojení s tetrahydridoboritanem sodným, při radikálových Markovnikovovských hydrofunkcionalizacích alkenů.[5]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ferric oxalate na anglické Wikipedii.

  1. a b c https://pubchem.ncbi.nlm.nih.gov/compound/168963
  2. a b Hania Ahouari, Gwenaëlle Rousse, Juan Rodríguez-Carvajal, Moulay-Tahar Sougrati, Matthieu Saubanère, Matthieu Courty, Nadir Recham, Jean-Marie Tarascon. Unraveling the Structure of Iron(III) Oxalate Tetrahydrate and Its Reversible Li Insertion Capability. Chemistry of Materials. 2015, s. 1631–1639. DOI 10.1021/cm5043149. 
  3. D. G. Gillam; H. N. Newman; E. S. Davies; J. S. Bulman; E. S. Troullos; F. A. Curro. Clinical evaluation of ferric oxalate in relieving dentine hypersensitivity. Journal of Oral Rehabilitation. 2004, s. 245–250. DOI 10.1046/j.0305-182X.2003.01230.x. PMID 15025657. 
  4. J. Cunha-Cruz; J. R. Stout; L. J. Heaton; J. C. Wataha. Dentin Hypersensitivity and Oxalates: a Systematic Review. Journal of Dental Research. 2010-12-29, s. 304–310. DOI 10.1177/0022034510389179. PMID 21191127. 
  5. Timothy Barker. Encyclopedia of Reagents for Organic Synthesis. [s.l.]: [s.n.], 2001-04-15. Dostupné online. ISBN 978-0-471-93623-7. DOI 10.1002/047084289X.rn02346. Kapitola Ferric Oxalate Hexahydrate, s. 1–4. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]