Šťavelan železnatý
| Šťavelan železnatý | |
|---|---|
-2D-ionic.png) strukturní vzorec | |
-oxalate-sample.jpg) | |
| Obecné | |
| Systematický název | šťavelan železnatý |
| Funkční vzorec | (COO)2Fe |
| Sumární vzorec | C2FeO4 |
| Vzhled | žlutý prášek[1] |
| Identifikace | |
| Registrační číslo CAS | 516-03-0 |
| EC-no (EINECS/ELINCS/NLP) | 208-217-4 |
| PubChem | 10589 |
| SMILES | C(=O)(C(=O)[O-])[O-].[Fe+2] |
| InChI | 1S/C2H2O4.Fe/c3-1(4)2(5)6;/h(H,3,4)(H,5,6);/q;+2/p-2 |
| Vlastnosti | |
| Molární hmotnost | 143,86 g/mol |
| Teplota dehydratace | 190 °C (463 K) (dihydrát)[1] |
| Hustota | 2,28 g/cm3[1] |
| Bezpečnost | |
 GHS07 | |
| H-věty | H302 H312[1] |
| P-věty | P264 P270 P280 P301+317 P302+352 P317 P321 P330 P362+364 P501[1] |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Šťavelan železnatý je organická sloučenina a železnatá sůl kyseliny šťavelové. Vytváří hydráty, které jsou, stejně jako bezvodá sůl, oranžové pevné látky špatně rozpustné ve vodě.
Struktura[editovat | editovat zdroj]
Dihydrát, FeC2O4*2 H2O, vytváří koordinační polymer, skládající se z železnatých center propojených šťavelanovými můstky, kde jsou na každý navázány dva aqua ligandy.[2]
(H2O)2-chain-from-xtal-2008-CM-3D-balls.png)
Při zahřátí se tato sloučenina dehydratuje a následně rozkládá na směs oxidů železa a samozápalného práškového železa, oxid uhličitý, oxid uhelnatý a vodu.[3]
Výskyt[editovat | editovat zdroj]
Minerály obsahující bezvodý šťavelan železnatý nejsou známy, dihydrát se vyskytuje jako humboldtin.[4][5] Podobný, ale složitější, je stepanovit, Na[Mg(H2O)6][Fe(C2O4)3]·3H2O - patřící mezi trisoxalatoželeznatany.[6][5]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Iron(II) oxalate na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c d e f https://pubchem.ncbi.nlm.nih.gov/compound/10589
- ↑ Takuya Echigo; Mitsuyoshi Kimata. Single-crystal X-ray diffraction and spectroscopic studies on humboldtine and lindbergite: weak Jahn–Teller effect of Fe2+ ion. Physics and Chemistry of Minerals. 2008, s. 467–475. DOI 10.1007/s00269-008-0241-7. Bibcode 2008PCM....35..467E.
- ↑ Martin Hermanek; Radek Zboril; Miroslav Mashlan; Libor Machala; Oldrich Schneeweiss. Thermal behaviour of iron(II) oxalate dihydrate in the atmosphere of its conversion gases. Journal of Materials Chemistry. 2006, s. 1273–1280. DOI 10.1039/b514565a.
- ↑ Humboldtine [online]. Dostupné online.
- ↑ a b List of Minerals [online]. 2011-03-21. Dostupné online.
- ↑ Stepanovite [online]. Dostupné online.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Šťavelan železnatý na Wikimedia Commons
