Řehoř V. Šubić

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Řehoř V. Šubić
Rodový erb
Rodový erb
RodičePavel I. Šubić Bribirský
PříbuzníMladen II. Šubić Bribirský, Jiří II. Šubić Bribirský a Pavel II. Šubić Bribirský (sourozenci)
Jiří I. Šubić Bribirský (strýc)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Řehoř V. Šubić Bribirský (chorvatsky Grgur V. Šubić Bribirski, 1300 - kolem roku 1374) byl chorvatský šlechtic z knížecího rodu Šubićů z Bribiru, hrabě ze Šibeniku, Bužanu a Rabu. Byl zakladatelem rodové větve knížat Zrinských.

Život[editovat | editovat zdroj]

Řehoř V. byl nejmladším synem chorvatského bána Pavla I. Šubiće († 1312) a spolu se svými bratry je v pramenech již od roku 1301 uváděn jako kníže trojpolský. V roce 1305 byl jmenován šibenickým knížetem a jako mladý se roku 1318 spolu s bánem Mladenem II. zúčastnil válek proti srbskému králi Štěpánu Urošovi II.

V událostech, které vedly k pádu bána Mladena II., pravděpodobně podporoval svého bratra Pavla II.

V roce 1335 se osvědčil jako spojenec Benátek ve válce proti aquilejskému patriarchovi na Istrii.

Po smrti bratra Pavla II., se jako poručník jeho nezletilého syna Jiřího III., v roce 1347 dohodl s králem Ludvíkem I. na předání Ostrovice výměnou za opevněné město Zrin a společně se svým synovcem obdržel od krále titul knížete z Bužanu.

Po uzavření zadarského míru mezi Ludvíkem I. a Benátskou republikou v roce 1358 opustil severní oblasti a přijal titul rabského knížete a tuto hodnost zastával pravděpodobně až do své smrti. Při té příležitosti se dostal do konfliktu se svým synovcem Jiřím I., protože si vyčlenil Bužane jako svůj majetek, který byl v roce 1361 vrácen králi výměnou za peněžní náhradu.[1]

Manželství a rodina[editovat | editovat zdroj]

Jeho manželkou byla kněžna Kateřina Kaminská, s níž měl dceru Kateřinu Bužanskou, později provdanou za Mikuláše Tótha Susedgradského. [2]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Grgur V. Šubić Bribirski na chorvatské Wikipedii.

  1. Susreti dviju kultura, Obitelj Zrinski u hrvatskoj i mađarskoj povijesti, str. 23.
  2. Susreti dviju kultura, Obitelj Zrinski u hrvatskoj i mađarskoj povijesti, str. 37.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Susreti dviju kultura, Obitelj Zrinski u hrvatskoj i mađarskoj povijesti, Matica Hrvatska, Zagreb, 2012. ISBN 978-953-150-967-1

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]