Pavel II. Šubić

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Pavel II. Šubić Bribirský
Rodový erb
Rodový erb
Narození1295
Úmrtí1346 (ve věku 50–51 let)
DětiJiří I. Zrinský
RodičePavel I. Šubić Bribirský
PříbuzníJiří II. Šubić Bribirský a Mladen II. Šubić Bribirský (sourozenci)
Pavao I. Zrinski (vnuk)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pavel II. Šubić Bribirský (chorvatsky Pavao II. Šubić Bribirski, * kolem roku 1295srpen 1346, Ostrovica) byl chorvatský šlechtic ze šlechtického rodu Šubićů Bribirských, kníže z Trogiru a Ostrovice.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se jako třetí syn chorvatského bána Pavla I. Šubiće Bribirského († 1312).

V pramenech je Pavel II. uváděn od roku 1301, kdy byl spolu se svými bratry Mladenem II. , Jiřím II. , Řehořem V. a Markem III. jmenován knížetem z Trojpolí.[1] Od roku 1305 byl také knížetem z trogirským a v roce 1311 je zmíněn též jako kníže skradinský.

Nespokojen s rozdělením moci mezi bratry vedl spolu s dalšími chorvatskými šlechtici povstání proti svému staršímu bratrovi, bánu Mladenovi II. ve snaze získat kontrolu nad zemí. Po porážce bratří u Blizna v roce 1322 jeho plán na převzetí bánského úřadu a zároveň dosažení dominantního v rodině selhal, proto podporoval alespoň svého bratra Jiřího II. († 1330) v čele rodu.

Po smrti Jiřího podporoval Pavel II. jeho syna a nástupce Mladena III. v boji proti dalším chorvatským šlechticům vedeným knížetem Nelipčićem II., za což obdržel panství Ostrovice, které odkázal svému nezletilému synovi Jiřímu, jemuž ustanovil za poručníka svého bratra Řehoře V.[1] Od jeho syna Jiřího pochází pozdější mocný šlechtický rod Zrinských.

Manželství a rodina[editovat | editovat zdroj]

Oženil se s krksou princeznou Alžbětou Frankopanovou († po roce 1347), s níž měl dva syny, Jiřího III. a Přibíka a dceru Kateřinu.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Pavao II. Šubić Bribirski na chorvatské Wikipedii.

  1. a b Opća i nacionalna enciklopedija u 20 svezaka, str. 189.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]