Řády, vyznamenání a medaile Japonska

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Dřevoryt s vyobrazením japonských vyznamenání, 1895

Systém japonských státních vyznamenání je souborem moderních a historických ocenění. Systém byl založen po reformách Meidži, které začaly po roce 1869 měnit zastaralé feudální Japonsko v industrializovaný stát podle evropského vzoru.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Řád vycházejícího slunce, velkostuha

Prvním rytířským řádem udíleným Japonským císařstvím byl Řád vycházejícího slunce, který byl založen dne 10. dubna 1875.[1] Dne 27. prosince 1876 byl založen druhý japonský řád, Řád chryzantémy, který se od svého založení stal nejvyšším japonským vyznamenáním.[2] Dne 7. prosince 1881 byly založeny Medaile cti s červenou, zelenou a modrou stuhou, které se každoročně udílí od roku 1882. Dne 14. března 1887 k nim přibyla Medaile cti se žlutou stuhou.

K masivní úpravě systému japonských vyznamenání došlo 4. ledna 1888. Tehdy byl založen Řád posvátného pokladu[3] a Řád drahocenné koruny,[4] k Řádu vycházejícího slunce byla přidána třída velkostuhy s květy paulovnie, ze které byl v roce 2003 vytvořen samostatný řád.[5] Ve stejné době byl vytvořen také řetěz Řádu chryzantémy. V roce 1890 byl založen Řád zlatého luňáka, který se stal prvním vojenským japonským řádem.[6] V roce 1896 byly Řádu drahocenné koruny přidány tři nejnižší třídy.

Až do roku 1918 zůstával systém v podstatě nezměněn. V roce 1918 byla vytvořena Medaile cti s tmavě modrou stuhou, která byla poprvé udělena dne 7. září 1919. Od roku 1919 mohl být Řád posvátného pokladu udílen kromě mužů i ženám. Jako poslední z japonských rytířských řádů byl dne 11. února 1937 založen Řád kultury.

V roce 1947 byl zrušen Řád zlatého luňáka i Medaile cti se žlutou stuhou a dne 25. prosince 1950 také Medaile cti se zelenou stuhou.[6] V roce 1951 však bylo ustanoveno ocenění Osoba se zvláštními kulturními zásluhami a byla obnovena také Medaile cti se žlutou stuhou a zavedena Medaile cti s fialovou stuhou.

K velké úpravě systému japonských vyznamenání došlo dne 3. listopadu 2003, kdy byla osamostatněna nejvyšší třída Řádu vycházejícího slunce v nově založeném Řádu květů paulovnie.[5] Počet tříd Řádu vycházejícího slunce, Řádu posvátného pokladu a Řádu drahocenné koruny byl snížen na šest. Byla obnovena také Medaile cti se zelenou stuhou.

Řády[editovat | editovat zdroj]

Medaile cti[editovat | editovat zdroj]

Medaile cti se žlutou stuhou, 1887–1947

V Japonsku existuje šest druhů Medailí cti. Vícenásobné udělení stejné medaile zastupuje stříbrná spona na stuze. Pokud je uděleno pět stříbrných spon, jsou nahrazeny sponou zlatou.[7]

  • Medaile cti s červenou stuhou
  • Medaile cti se zelenou stuhou
  • Medaile cti se žlutou stuhou
  • Medaile cti s fialovou stuhou
  • Medaile cti s modrou stuhou
  • Medaile cti s tmavě modrou stuhou

Poháry[editovat | editovat zdroj]

Tři dřevěné misky se znakem chryzantémy

Pokud držitel řádu či Medaile cti zemře, dostává jeho rodina jeden či více stříbrných nebo dřevěných pohárů se symbolem chryzantémy nebo paulovnie.[8]

  • Tři stříbrné poháry se znakem chryzantémy – udílí se rodině místo řádu I. nebo II. třídy
  • Jediný stříbrný pohár se znakem chryzantémy – udílí se rodině místo řádu III. nebo IV. třídy
  • Tři dřevěné misky se znakem chryzantémy – udílí se rodině místo řádu V. nebo VI. třídy
  • Jediný stříbrný pohár se znakem paulovnie – udílí se rodině místo Medaile cti
  • Tři dřevěné misky se znakem paulovnie – udílí se společně s Medailí cti s tmavě modrou stuhou

Vyznamenání Japonského Červeného kříže[editovat | editovat zdroj]

Vyznamenání[editovat | editovat zdroj]

  • Poděkování ministra zdravotnictví, práce a sociálních věcí a předsedy Japonského Červeného kříže – udílí se za finanční dar ve výši přesahující 1 milion jenů
  • Zlatá medaile Japonského Červeného kříže – udílí se za finanční dar ve výši přesahující 500 tisíc jenů
  • Stříbrná medaile Japonského Červeného kříže – udílí se za finanční dar ve výši přesahující 200 tisíc jenů
  • Poděkování vedoucího pobočky – udílí se za finanční dar přesahující 100 tisíc jenů
  • Zvláštní člen Japonského Červeného kříže – udílí se za finanční dar přesahující 20 tisíc jenů

Poháry[editovat | editovat zdroj]

  • Zlatý pohár Japonského Červeného kříže – udílí se za finanční dar přesahující 500 tisíc jenů nebo za více než 100 odběrů krve
  • Stříbrný pohár Japonského Červeného kříže – udílí se za finanční dar přesahující 200 tisíc jenů nebo za více než 70 odběrů krve
  • Děkovný dopis – udílí se po dosažení věku 68 let a po více než padesáti odběrech
  • Děkovný dopis a bílý pohár Japonského Červeného kříže – udílí se po dosažení věku 60 let a po více než padesáti odběrech
  • Fialový pohár Japonského Červeného kříže – Udílí se za každých padesát odběrů
  • Zelený pohár Japonského Červeného kříže – udílí se po padesáti odběrech
  • Žlutý pohár Japonského Červeného kříže – udílí se po třiceti odběrech
  • Modrý pohár Japonského Červeného kříže – udílí se za po deseti odběrech

Vojenská vyznamenání[editovat | editovat zdroj]

Vojenské medaile cti[editovat | editovat zdroj]

Medaile za první čínsko-japonskou válku

V době existence armády a námořnictva udílelo Japonsko 9 vojenských medailí. Vojenské medaile cti byly vojenská vyznamenání udílená Japonským císařstvím za zvláštní zásluhy v různých válkách vedených Japonskem. Formálně je bylo možné udělit veškerému vojenskému personálu, který se zúčastnil konkrétní války. Spolu s těmito medailemi bylo vyznamenanému předáváno také osvědčení o jejich udělení se jménem příjemce a konfliktem, ve kterém bojoval.[9][10]

Tato vyznamenání byla zrušena během spojenecké okupace Japonska (1945–1951) po skončení druhé světové války. Po obnově císařského Japonska, země tato vyznamenání nadále neudílela, protože se stát v ústavě zavázal, že se již nikdy nezapojí do žádné války, která by byla považována za „agresivní“ a nadále se bude zapojovat pouze do obranných střetů na svém území.[9][10]

Gensui

Čestné vojenské tituly[editovat | editovat zdroj]

V japonské armádě a námořnictvu byl nejvyšším velitelem císař. Jeho přímým podřízeným byl armádní generál a admirál. Důstojníci mohli za své služby císaři a extrémní dovednosti při velení získat čestný titul Gensui.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Onorificenze giapponesi na italské Wikipedii a Medaglie militari d'onore na italské Wikipedii.

  1. ODM of Japan: Order of the Rising Sun. www.medals.org.uk [online]. [cit. 2021-05-30]. Dostupné online. 
  2. ODM of Japan: Order of the Chrysanthemum. www.medals.org.uk [online]. [cit. 2021-05-30]. Dostupné online. 
  3. ODM of Japan: Order of the Sacred Treasure. www.medals.org.uk [online]. [cit. 2021-05-30]. Dostupné online. 
  4. ODM of Japan: Order of the Precious Crown. www.medals.org.uk [online]. [cit. 2021-05-30]. Dostupné online. 
  5. a b ODM of Japan: Order of the Paulownia Flowers. www.medals.org.uk [online]. [cit. 2021-05-30]. Dostupné online. 
  6. a b ODM of Japan: Order of the Golden Kite. www.medals.org.uk [online]. [cit. 2021-05-30]. Dostupné online. 
  7. 褒章の種類及び授与対象 : 日本の勲章・褒章 - 内閣府. www8.cao.go.jp [online]. [cit. 2021-05-30]. Dostupné online. (japonsky) 
  8. 杯の種類及び授与対象 : 日本の勲章・褒章 - 内閣府. www8.cao.go.jp [online]. [cit. 2021-05-30]. Dostupné online. (japonsky) 
  9. a b WHEATLEY, Edwin T. The Boxer uprising : campaigns, medals, and men. 1st OMSA monograph ed. vyd. San Ramon, Calif: Orders and Medals Society of America, 2001. viii, 133, [1] pages s. Dostupné online. ISBN 1-890974-10-2, ISBN 978-1-890974-10-7. OCLC 45482308 
  10. a b ROTTMAN, Gordon L. Japanese infantryman 1937-45 : sword of the Empire. Oxford: Osprey Publishing, 2005. 64 s. Dostupné online. ISBN 1-84176-818-9, ISBN 978-1-84176-818-2. OCLC 57356143 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]