İhtiyarşahap Dağları
| İhtiyarşahap Dağları Kavuşşahap Dağları | |
|---|---|
 Zimní pohled na vrcholy pohoří | |
| Nejvyšší bod | 3 634 m n. m. (Kepçe Dağı) |
| Délka | 110 km |
| Nadřazená jednotka | Taurus |
| Sousední jednotky | Hakkari Dağları, Vandoğusu Dağları, Muşgüneyi Dağları |
| Světadíl | Asie |
| Stát |  Turecko |
 | |
| Povodí | Tigris, Vanské jezero |
| Souřadnice | 38°14′22″ s. š., 42°15′57″ v. d. |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
İhtiyarşahap Dağları, též Kavuşşahap Dağları je pohoří v Turecku táhnoucí se podél jižních břehů jezera Van, součást pohoří Taurus. Nachází se na území provincií Bitlis a Van. Nejvyšším vrcholem je 3 634 metrů vysoký Kepçe Dağı, mezi další významné vrcholy patří Arnos Dağı (3 547 m) nebo Artos Dağı (3 525 m). Relativní výška pohoří nad okolním terénem je až 2 000 metrů.
Geologicky patří pohoří do Bitliského masivu. Pohoří je tvořeno paleozoickými až mezozoickými metamorfovanými horninami především v karbonátovém vývoji (mramory, rekrystalizované vápence a dolomity, v některých místech svory a fylity), v jeho západní polovině jsou v centrální části zastoupeny také prekambrické granity, ruly a svory, na severních úpatích hory Artos Dağı pak také svrchněkřídové serpentinity a bazalty.[1][2] Pohoří je součástí východoanatolského krasového regionu.[3]
V pleistocénu byla centrální část pohoří zaledněna, výška sněžné čáry se pohybovala kolem 3000 m, čela ledovců sahala až do 2000 m na severních úbočích a 2300 m jinde, nejdelší ledovec byl 17 km dlouhý a plocha ledovců dosahovala přes 200 km2. Sněžná čára byla o 900 až 1250 metrů níže než v současnosti a průměrná roční teplota byla o 8 – 11 °C níže. V současnosti už se v pohoří nacházejí pouze miniaturní kamenné ledovce.[1]
-
Artos Dağı z ostrova Akdamar -
Artos Dağı z ostrova Akdamar -
Kepçe Dağı, nejvyšší vrchol pohoří -
Arnos Dağı, druhý nejvyšší vrchol pohoří -
Satelitní pohled na jezero Van. Pohoří je vidět v horní části snímku
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b YEŞILYURT, Serdar; DOĞAN, Uğur; AKÇAR, Naki. Narlıca Vadisi’nde Geç Kuvaterner buzullaşma izleri, Kavuşşahap Dağları. S. 99–108. Türk Coğrafya Dergisi [online]. Türk Coğrafya Kurumu, 2018-05-14. Roč. 2018, čís. 70, s. 99–108. ISSN 1302-5856. (turecky)
- ↑ IŞIKER, Ali Kemal. Türkiye Jeoloji Haritası – Geological map of Turkey. Van. Ankara: General Directorate of Mineral research and Exploration, 2002. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-01-15. (turecky, anglicky) Archivováno 15. 1. 2020 na Wayback Machine.
- ↑ NAZIK, Lütfi; POYRAZ, Murat; KARABIYIKOĞLU, Mustafa. Karstic Landscapes and Landforms in Turkey. In: KUZUCUOĞLU, Catherine; ÇINER, Attila; KAZANCI, Nizamettin. Landscapes and Landforms of Turkey. [s.l.]: Springer ISBN 978-3-030-03513-6. S. 181–196. (anglicky)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu İhtiyarşahap Dağları na Wikimedia Commons
