Josif Brodskij

hrob Josifa Brodského.

Josif Alexandrovič Brodskij (anglicky Joseph Brodsky, rusky: Ио́сиф Алекса́ндрович Бро́дский, Iosif Alexandrovič Brodskij, 24. května 1940, Leningrad - 28. ledna 1996, New York, USA) byl sovětský básník a disident ruské národnosti, později americký esejista a literární kritik, nositel Nobelovy ceny za literaturu za rok 1987. Z jeho prací je známá například esej z roku 1989 Vodoznaky - Zrcadlení času. Jde o hold Benátkám, věčnému městu na vodě, městu, které mu tolik připomínalo rodný Petrohrad. Je to manifest autorova pojetí estetických hodnot. Hovoří o prožívání emigrace, literatuře, lásce a umění. Autor žil po vyhoštění ze Sovětského svazu ve Spojených státech a každý rok v zimě se uchyloval do Benátek.

Životopis

Josif Alexandrovič Brodskij se narodil v židovské rodině v Leningradě. Jeho otec Alexander Ivanovič Brodskij (1903-1984) byl fotografem, matka Marija Mojsejevna Volpert účetní. Brodského teta Dora Mojsejevna Volpert byla herečkou v leningradském divadle. V raném dětství zažil obležení Leningradu, která se později negativně projevila na jeho zdravotním stavu. V patnácti letech zanechal studií a po neúspěšném pokusu o přijetí na námořnickou školu se šel učit frézařem. V šestnácti letech pomýšlel na studium medicíny, měsíc dokonce asistoval na patologii. Místo studia však nadále střídal povolání: pracoval v kotelně, na majáku, či se účastnil pěti geologických expedicí. Zároveň se učil anglicky a polsky - především kvůli překladům svého oblíbeného básníka a přítele Czesława Miłosze. Také se začal hlouběji zajímat o klasickou filosofii, náboženství, mytologii a anglickou a americkou poezii.

Vlastní literární dráze se začal věnovat v druhé polovině 50. let. Jeho ranou tvorbu výrazně ovlivnilo přátelství s básnířkou Annou Achmatovovou. V roce 1964, kdy po nástupu Leonida Brežněva došlo k utužení sovětského režimu, byl Brodskij obviněn z "parazitismu" a odsouzen na nucené prace. Po protestech prominentních sovětských i zahraničních umělců - např. J. Jevtušenka, D. Šostakoviče a J.-P. Sartra mu byl jeho trest zmírněn. Po vyhnání ze Sovětského svazu 4. června 1972 se usadil v USA, kde o pět let později získal americké občanství. V USA přednášel literaturu na několika unverzitách a věnoval se umělecké a publikační činnosti. Zemřel 28. ledna 1996 ve svém newyorském bytě, pohřben je na hřbitově Isola di San Michele v Benátkách.

„	Rasismus? Ale nejde jen o jinou formu misantropie?	“
— Josif Alexandrovič Brodskij

„	Koneckonců je těžké zvládnout stejně dobře život i práci. Jestli jste nuceni jedno z toho předstírat, tak ať je to raději život.	“
— Josif Alexandrovič Brodskij

„	Píše jako já.	“
— Anna Achmatovová

Česká vydání

• Velká Elegie, přel. Jiří Kovtun, edice Svědectví, Paříž 1968 - výbor z poezie.
• Konec krásné epochy, přel. Václav Daněk, Mladá fronta, Praha 1997 - výbor z poezie.
• Mramor, přel. Marina Castiellová, Divadelní ústav, Praha 1997 - divadelní hra.
• Jeden a půl pokoje, přel. Marina Castiellová a Tomáš Míka NLN, Praha 1998 - soubor 8 esejů a 2 dramata. Eseje: Míň než jeden, Jeden a půl pokoje, O Dostojevském, O tyranii, Abych potěšil stín, Zármutek a rozum, Projev Na závěr akademického roku, Projev při udělení Nobelovy ceny. Dramata: Demokracie, Mramor.
• Vodoznaky: zrcadlení času, přel. Tomáš Glanc a Jana Kleňhová, Prostor, Praha 2003 - esej věnovaná Benátkám, městu, které autorovi připomínalo rodný Petrohrad. Vyjadřuje zde své pojetí estetických hodnot, hovoří o emigraci, literatuře, lásce a umění.
• Římské elegie, přel. Maita Arnautová, Opus, Česká Skalice 2004 - cyklus básní.
• Solomon Volkov: Rozhovory s Josifem Brodským, přel. Alexandr Jeništa, Camera obscura, Příbram, Svatá Hora 2011, ISBN 978-80-903678-6-9.
• Solomon Volkov: Rozhovory s Josifem Brodským, přel. Alexandr Jeništa (Camera obscura, Příbram, Svatá Hora)ISBN 978-80-903678-6-9

Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Josif Brodskij