Nová huť

Pohled na areál Nové huti z haldy Ema

Nová huť, dříve Nová huť Klementa Gottwalda, je hutnický a strojírenský komplex nacházející se v jižní části Ostravy v prostoru Kunčic, Kunčiček a Bartovic. V současnosti patří většina výrobních kapacit tohoto komplexu společnosti ArcelorMittal Ostrava a. s., mezi další podniky působící v areálu patří VYSOKÉ PECE Ostrava, a.s., Hayes Lemmerz Autokola, a.s., Hayes Lemmerz Alukola, s.r.o., VÍTKOVICE, a.s., První Signální, a.s.

Vznik Nové huti

Vznik tohoto závodu inicovaly Vítkovické železárny (VŽ), neboť jejich další rozvoj byl omezen umístěním přímo ve městě. Proto v roce 1942 začaly VŽ (tehdy ve správě koncernu Hermann Göring Werke AG) stavět tzv. jižní závod („Südbau“) v Kunčicích. Tehdy se ovšem nepočítalo s tím, že v tomto prostoru vznikne samostatný závod s úplnou hutní výrobou (tj. s vysokými pecemi, ocelárnou a dalšími navazujícími provozy).

V letech 1947 až 1948 bylo přijato rozhodnutí o výstavbě hutnického kombinátu na katastru obcí Kunčice, Kunčičky a Bartovice a vzápětí byla započata jeho výstavba. V té době se ještě stále jednalo o součást VŽ, k osamostatnění závodu došlo až 31. prosince 1951, kdy byl zřízen národní podnik Nová huť Klementa Gottwalda se sídlem v Ostravě-Kunčicích.

Výstavba hutnického komplexu

Stěžejní části železáren byly dány do provozu postupně v letech 1951 až 1958. Jednalo se především o pět koksárenských baterií, dvě vysoké pece včetně licího stroje, čtyři siemens-martinské pece, pět hlubinných pecí, jedna blokovna s prvním a druhým pořadím spojité sochorové tratě, válcovna trub, slévárna šedé litiny a část energetiky včetně vodního hospodářství.

V letech 1958 až 1961 pak probíhalo předevím rozšiřování kapacit pro produkci základních surovin (koks, surové železo, ocel), ale také výstavba provozů na zpracování těchto produktů. V tomto období tak byla zprovozněna nová válcovací trať, linky na výrobu automobilových kol. Byly vybudovány další čtyři koksárenské baterie a dvě vysoké pece, dále pak pět 400 tunových sklopných pecí pro výrobu oceli, nová blokovna, pásková trať P-250 a P-800, kontidrátová trať, zařízení na výrobu trubek se šroubovicovým svarem, kyslíkárna aj.

V dalším období již nebyly realizovány žádné zásadní investice, v letech 1967 až 1985 však probíhala rozsáhlá modernizace martinských pecí na pece tandemové. Další velkou investicí pak byla v 80. letech výstavba středojemné válcovny v jižní části závodu, centrální kyslíkárny a velkokapacitní koksárenská baterie.

Vývoj v 90. letech

Nejdůležitejší krokem v tomto období byl přechod od odlévání oceli do ingotů ke plynulému odlévání oceli. Prvé zařízení pro plynulé odlévání oceli (ZPO č. 1) bylo uvedeno do provozu v prosinci 1993, druhé (ZPO č. 2) v prosinci 1997 a poslední (ZPO č. 3) v srpnu 1999. Díky těmto investicím mohly být v roce 1999 uzavřeny hlubinné pece, blokovny a sochorové tratě a plně přejít na novou technologii.

Další významnou investicí byla výstavba nové válcovny na výrobu širokého za tepla válcovaného pásu, která nahradila produkci dvou zastaralých pásových tratí. Zkušební provoz nové válcovny byl zahájen v listopadu 1999. Komplex nové válcovny a ZPO č. 2 označovaný jako „pásová minihuť“ je zásobován tekutou ocelí, která je dopravována železniční dopravou ze stávající ocelárny s tandemovými pecemi.

V souvilosti s ukončením výroby surového železa ve vysokých pecích VŽ v roce 1998 jsou potřeby vítkovických oceláren kryty také z vysokých pecí v Nové huti. Surové železo je z Nové huti do Vítkovic transportováno po železnici v tekutém stavu ve speciálních vozech, tzv. veronikách.

Před dnešním názvem ArcelorMittal Ostrava se společnost v letech 2005 až 2007 jmenovala Mittal Steel Ostrava a v letech 2003 až 2005 ISPAT Nová Huť. O změně názvu z Mittal Steel Ostrava na současný ArcelorMittal Ostrava rozhodli akcionáři na valné hromadě 27. července 2007, oficiálně došlo ke změně názvu zápisem do obchodního rejstříku dne 1. srpna 2007.

Zajímavosti

Při výkopech základů velké slévárny byl v říjnu 1954 nalezen asi 17 tun těžký bludný balvan o objemu asi 6,5 m³. Jde tedy o největší bludný balvan v Česku. Od roku 1990 je chráněn jako „Přírodní památka Kunčický bludný balvan“. Je umístěn u jižní brány Nové huti.

Znečištění životní prostředí

Hutnický kombinát je dlouhodobě významným znečišťovatelem životní prostředí. Ředitelka České inspekce životní prostředí Eva Tylová oznámila 4.října 2008, že zahájí s firmou ArcelorMittal Ostrava (AMO) správní řízení. Společnost podle ČIŽP do integrovaného registru znečistění nenahlásila některé povinné údaje a hrozí jí pokuta v řádech desítek tisíc korun. „AMO ve stanované lhůtě do konce března nenahlásila nejen množství jemného polétavého prachu, ale zjistili jsme, že jsou další nenahlášená fakta“, uvedla Tylová. ArcelorMittal Ostrava je podle integrovaného registru znečištění největším znečišťovatelem v Moravskoslezském kraji.

Ocelárna patří k největším zdrojům emisí arsenu, benzo(a)pyrenu a prachu a v bezprostředním okolí závodu jsou překračovány zákonné limity znečištění ovzduší o desítky až stovky procent. Přesto Krajský úřad Moravskoslezského kraje povolil rozšíření kapacity ocelárny a to posvětilo i ministerstvo životního prostředí vedené Martinem Bursíkem (SZ). Rozhodnutí napadli jako nezákonné soudní žalobou právníci Ekologické právní servisu.

Externí odkazy

• ArcelorMittal Ostrava a.s. (oficiální stránky firmy)
• Mittal ustupuje. Slíbil, že přestane ničit lidem zdraví