Přeskočit na obsah

Nová huť: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
Přesměrování na ArcelorMittal Ostrava
m Editace uživatele „D.priecko“ vrácena do předchozího stavu, jehož autorem je „ArthurBot“.
Řádek 1: Řádek 1:
{{Různé významy|tento=průmyslovém areálu v Ostravě|stránka=Nová Huť}}
#REDIRECT [[ArcelorMittal Ostrava]]
[[Soubor:20050111 Nova hut Ostrava.jpg|thumb|340px|Pohled na areál Nové huti z [[Halda Ema|haldy Ema]]]]

'''Nová huť''', dříve '''Nová huť Klementa Gottwalda''', je hutnický a strojírenský komplex nacházející se v jižní části [[Portál:Ostrava|Ostravy]] v prostoru Kunčic, Kunčiček a Bartovic. V současnosti patří většina výrobních kapacit tohoto komplexu společnosti [[ArcelorMittal]] Ostrava a. s., mezi další podniky působící v areálu patří VYSOKÉ PECE Ostrava, a.s., Hayes Lemmerz Autokola, a.s., Hayes Lemmerz Alukola, s.r.o., VÍTKOVICE, a.s., První Signální, a.s.

== Vznik Nové huti ==

Vznik tohoto závodu inicovaly [[Vítkovické železárny]] (VŽ), neboť jejich další rozvoj byl omezen umístěním přímo ve městě. Proto v roce 1942 začaly VŽ (tehdy ve správě koncernu [[Hermann Göring]] Werke AG) stavět tzv. jižní závod („Südbau“) v Kunčicích. Tehdy se ovšem nepočítalo s tím, že v tomto prostoru vznikne samostatný závod s úplnou hutní výrobou (tj. s [[vysoká pec|vysokými pecemi]], [[ocelárna|ocelárnou]] a dalšími navazujícími provozy).

V letech 1947 až 1948 bylo přijato rozhodnutí o výstavbě hutnického kombinátu na katastru obcí [[Kunčice (Ostrava)|Kunčice]], [[Kunčičky]] a [[Bartovice]] a vzápětí byla započata jeho výstavba. V té době se ještě stále jednalo o součást VŽ, k osamostatnění závodu došlo až 31. prosince 1951, kdy byl zřízen [[národní podnik]] Nová huť [[Klement Gottwald|Klementa Gottwalda]] se sídlem v Ostravě-Kunčicích.

== Výstavba hutnického komplexu ==

Stěžejní části železáren byly dány do provozu postupně v letech [[1951]] až [[1958]]. Jednalo se především o pět [[koksárenská baterie|koksárenských baterií]], dvě [[vysoká pec|vysoké pece]] včetně licího stroje, čtyři [[siemens-martinská pec|siemens-martinské pece]], pět [[hlubinná pec|hlubinných pecí]], jedna [[blokovna]] s prvním a druhým pořadím spojité [[sochorová trať|sochorové tratě]], [[válcovna]] trub, [[slévárna]] [[šedá litina|šedé litiny]] a část [[energetika|energetiky]] včetně [[vodní hospodářství|vodního hospodářství]].

V letech [[1958]] až [[1961]] pak probíhalo předevím rozšiřování kapacit pro produkci základních surovin ([[koks]], [[surové železo]], [[ocel]]), ale také výstavba provozů na zpracování těchto produktů. V tomto období tak byla zprovozněna nová [[válcovací trať]], linky na výrobu automobilových kol. Byly vybudovány další čtyři [[koks]]árenské baterie a dvě vysoké pece, dále pak pět 400 [[tuna|tunových]] sklopných pecí pro výrobu [[ocel]]i, nová blokovna, pásková trať P-250 a P-800, kontidrátová trať, zařízení na výrobu [[trubka|trubek]] se šroubovicovým svarem, [[kyslíkárna]] aj.

V dalším období již nebyly realizovány žádné zásadní [[investice]], v letech [[1967]] až [[1985]] však probíhala rozsáhlá modernizace martinských [[pec]]í na [[tandemová pec|pece tandemové]]. Další velkou investicí pak byla v 80. letech výstavba středojemné [[válcovna|válcovny]] v jižní části závodu, centrální kyslíkárny a velkokapacitní koksárenská baterie.

== Vývoj v 90. letech ==

Nejdůležitejší krokem v tomto období byl přechod od [[odlévání]] oceli do [[ingot]]ů ke plynulému odlévání oceli. Prvé zařízení pro plynulé [[odlévání]] [[ocel]]i (ZPO č. 1) bylo uvedeno do provozu v prosinci [[1993]], druhé (ZPO č. 2) v prosinci [[1997]] a poslední (ZPO č. 3) v srpnu [[1999]]. Díky těmto [[investice|investicím]] mohly být v roce [[1999]] uzavřeny hlubinné pece, blokovny a sochorové tratě a plně přejít na novou technologii.

Další významnou investicí byla výstavba nové [[válcovna|válcovny]] na výrobu širokého za tepla válcovaného pásu, která nahradila produkci dvou zastaralých pásových tratí. Zkušební provoz nové válcovny byl zahájen v listopadu [[1999]]. Komplex nové válcovny a ZPO č. 2 označovaný jako „pásová minihuť“ je zásobován tekutou ocelí, která je dopravována železniční dopravou ze stávající ocelárny s tandemovými pecemi.

V souvilosti s ukončením výroby surového železa ve [[vysoká pec|vysokých pecích]] VŽ v roce [[1998]] jsou potřeby vítkovických oceláren kryty také z vysokých pecí v Nové huti. Surové železo je z Nové huti do Vítkovic transportováno po [[železnice|železnici]] v tekutém stavu ve speciálních vozech, tzv. [[veronika (hutnictví)|veronikách]].

Před dnešním názvem ArcelorMittal Ostrava se společnost v letech [[2005]] až [[2007]] jmenovala Mittal Steel Ostrava a v letech [[2003]] až [[2005]] ISPAT Nová Huť. O změně názvu z Mittal Steel Ostrava na současný ArcelorMittal Ostrava rozhodli akcionáři na valné hromadě 27. července 2007, oficiálně došlo ke změně názvu zápisem do [[obchodní rejstřík|obchodního rejstříku]] dne 1. srpna 2007.

== Zajímavosti ==
Při výkopech základů velké slévárny byl v říjnu [[1954]] nalezen asi 17 tun těžký [[bludný balvan]] o objemu asi 6,5 m<sup>3</sup>. Jde tedy o největší bludný balvan v Česku. Od roku 1990 je chráněn jako „[[Přírodní památka Kunčický bludný balvan]]“. Je umístěn u jižní brány Nové huti.

== Znečištění životní prostředí ==
Hutnický kombinát je dlouhodobě významným znečišťovatelem životní prostředí. Ředitelka [[ČIŽP|České inspekce životní prostředí]] [[Eva Tylová]] oznámila 4.října 2008, že zahájí s firmou ArcelorMittal Ostrava (AMO) správní řízení. Společnost podle ČIŽP do [[IRZ|integrovaného registru znečistění]] nenahlásila některé povinné údaje a hrozí jí pokuta v řádech desítek tisíc korun. ''„AMO ve stanované lhůtě do konce března nenahlásila nejen množství jemného polétavého prachu, ale zjistili jsme, že jsou další nenahlášená fakta“'', uvedla Tylová. ArcelorMittal Ostrava je podle [[IRZ|integrovaného registru znečištění]] největším znečišťovatelem v Moravskoslezském kraji.<ref>[http://www.ekolist.cz/zprava.shtml?x=2122542 ČIŽP zahájí s ArcelorMittal Ostrava správní řízení]</ref>

Ocelárna patří k největším zdrojům emisí [[arsen]]u, benzo(a)pyrenu a prachu a v bezprostředním okolí závodu jsou překračovány zákonné limity znečištění ovzduší o desítky až stovky procent. Přesto Krajský úřad [[Moravskoslezský kraj|Moravskoslezského kraje]] povolil rozšíření kapacity ocelárny a to posvětilo i [[Ministerstvo životního prostředí České republiky|ministerstvo životního prostředí]] vedené [[Martin Bursík|Martinem Bursíkem]] (SZ).<ref>Čestmír Klos[http://www.euro.cz/id/07o2rgohtb/detail.jsp?id=10059 Právníci EPS zažalovali rozhodnutí o emisích ArcelorMittalu], Eoro oniline, 21.10.2008</ref> Rozhodnutí napadli jako nezákonné soudní žalobou právníci [[Ekologický právní servis|Ekologické právní servisu]].<ref>[http://zpravodajstvi.ecn.cz/index.stm?apc=ztvx1--&x=2125299 Právníci GARDE-EPS napadli žalobou potajmu vydané rozhodnutí MŽP a Krajského úřadu Moravskoslezského kraje, které umožňuje společnosti ArcelorMittal Ostrava navýšit emise do ovzduší]</ref>

== Externí odkazy ==
{{Portál Ostrava}}
* [http://www.mittalsteelostrava.com/ ArcelorMittal Ostrava a.s.] (oficiální stránky firmy)
* [http://aktualne.centrum.cz/domaci/zivot-v-cesku/clanek.phtml?id=601562 Mittal ustupuje. Slíbil, že přestane ničit lidem zdraví]


== Reference ==
<references/>


[[Kategorie:Průmysl v Ostravě]]
[[Kategorie:Metalurgie]]
[[Kategorie:Strojírenské firmy]]
[[Kategorie:České firmy]]

Verze z 21. 1. 2009, 23:13

Tento článek je o průmyslovém areálu v Ostravě. Další významy jsou uvedeny na stránce Nová Huť.
Pohled na areál Nové huti z haldy Ema

Nová huť, dříve Nová huť Klementa Gottwalda, je hutnický a strojírenský komplex nacházející se v jižní části Ostravy v prostoru Kunčic, Kunčiček a Bartovic. V současnosti patří většina výrobních kapacit tohoto komplexu společnosti ArcelorMittal Ostrava a. s., mezi další podniky působící v areálu patří VYSOKÉ PECE Ostrava, a.s., Hayes Lemmerz Autokola, a.s., Hayes Lemmerz Alukola, s.r.o., VÍTKOVICE, a.s., První Signální, a.s.

Vznik Nové huti

Vznik tohoto závodu inicovaly Vítkovické železárny (VŽ), neboť jejich další rozvoj byl omezen umístěním přímo ve městě. Proto v roce 1942 začaly VŽ (tehdy ve správě koncernu Hermann Göring Werke AG) stavět tzv. jižní závod („Südbau“) v Kunčicích. Tehdy se ovšem nepočítalo s tím, že v tomto prostoru vznikne samostatný závod s úplnou hutní výrobou (tj. s vysokými pecemi, ocelárnou a dalšími navazujícími provozy).

V letech 1947 až 1948 bylo přijato rozhodnutí o výstavbě hutnického kombinátu na katastru obcí Kunčice, Kunčičky a Bartovice a vzápětí byla započata jeho výstavba. V té době se ještě stále jednalo o součást VŽ, k osamostatnění závodu došlo až 31. prosince 1951, kdy byl zřízen národní podnik Nová huť Klementa Gottwalda se sídlem v Ostravě-Kunčicích.

Výstavba hutnického komplexu

Stěžejní části železáren byly dány do provozu postupně v letech 19511958. Jednalo se především o pět koksárenských baterií, dvě vysoké pece včetně licího stroje, čtyři siemens-martinské pece, pět hlubinných pecí, jedna blokovna s prvním a druhým pořadím spojité sochorové tratě, válcovna trub, slévárna šedé litiny a část energetiky včetně vodního hospodářství.

V letech 19581961 pak probíhalo předevím rozšiřování kapacit pro produkci základních surovin (koks, surové železo, ocel), ale také výstavba provozů na zpracování těchto produktů. V tomto období tak byla zprovozněna nová válcovací trať, linky na výrobu automobilových kol. Byly vybudovány další čtyři koksárenské baterie a dvě vysoké pece, dále pak pět 400 tunových sklopných pecí pro výrobu oceli, nová blokovna, pásková trať P-250 a P-800, kontidrátová trať, zařízení na výrobu trubek se šroubovicovým svarem, kyslíkárna aj.

V dalším období již nebyly realizovány žádné zásadní investice, v letech 19671985 však probíhala rozsáhlá modernizace martinských pecí na pece tandemové. Další velkou investicí pak byla v 80. letech výstavba středojemné válcovny v jižní části závodu, centrální kyslíkárny a velkokapacitní koksárenská baterie.

Vývoj v 90. letech

Nejdůležitejší krokem v tomto období byl přechod od odlévání oceli do ingotů ke plynulému odlévání oceli. Prvé zařízení pro plynulé odlévání oceli (ZPO č. 1) bylo uvedeno do provozu v prosinci 1993, druhé (ZPO č. 2) v prosinci 1997 a poslední (ZPO č. 3) v srpnu 1999. Díky těmto investicím mohly být v roce 1999 uzavřeny hlubinné pece, blokovny a sochorové tratě a plně přejít na novou technologii.

Další významnou investicí byla výstavba nové válcovny na výrobu širokého za tepla válcovaného pásu, která nahradila produkci dvou zastaralých pásových tratí. Zkušební provoz nové válcovny byl zahájen v listopadu 1999. Komplex nové válcovny a ZPO č. 2 označovaný jako „pásová minihuť“ je zásobován tekutou ocelí, která je dopravována železniční dopravou ze stávající ocelárny s tandemovými pecemi.

V souvilosti s ukončením výroby surového železa ve vysokých pecích VŽ v roce 1998 jsou potřeby vítkovických oceláren kryty také z vysokých pecí v Nové huti. Surové železo je z Nové huti do Vítkovic transportováno po železnici v tekutém stavu ve speciálních vozech, tzv. veronikách.

Před dnešním názvem ArcelorMittal Ostrava se společnost v letech 20052007 jmenovala Mittal Steel Ostrava a v letech 20032005 ISPAT Nová Huť. O změně názvu z Mittal Steel Ostrava na současný ArcelorMittal Ostrava rozhodli akcionáři na valné hromadě 27. července 2007, oficiálně došlo ke změně názvu zápisem do obchodního rejstříku dne 1. srpna 2007.

Zajímavosti

Při výkopech základů velké slévárny byl v říjnu 1954 nalezen asi 17 tun těžký bludný balvan o objemu asi 6,5 m3. Jde tedy o největší bludný balvan v Česku. Od roku 1990 je chráněn jako „Přírodní památka Kunčický bludný balvan“. Je umístěn u jižní brány Nové huti.

Znečištění životní prostředí

Hutnický kombinát je dlouhodobě významným znečišťovatelem životní prostředí. Ředitelka České inspekce životní prostředí Eva Tylová oznámila 4.října 2008, že zahájí s firmou ArcelorMittal Ostrava (AMO) správní řízení. Společnost podle ČIŽP do integrovaného registru znečistění nenahlásila některé povinné údaje a hrozí jí pokuta v řádech desítek tisíc korun. „AMO ve stanované lhůtě do konce března nenahlásila nejen množství jemného polétavého prachu, ale zjistili jsme, že jsou další nenahlášená fakta“, uvedla Tylová. ArcelorMittal Ostrava je podle integrovaného registru znečištění největším znečišťovatelem v Moravskoslezském kraji.[1]

Ocelárna patří k největším zdrojům emisí arsenu, benzo(a)pyrenu a prachu a v bezprostředním okolí závodu jsou překračovány zákonné limity znečištění ovzduší o desítky až stovky procent. Přesto Krajský úřad Moravskoslezského kraje povolil rozšíření kapacity ocelárny a to posvětilo i ministerstvo životního prostředí vedené Martinem Bursíkem (SZ).[2] Rozhodnutí napadli jako nezákonné soudní žalobou právníci Ekologické právní servisu.[3]

Externí odkazy

Šablona:Portál Ostrava


Reference