Kukuřice: Porovnání verzí

Kukuřice
Vědecká klasifikace
Říše	rostliny (Plantae);
Podříše	cévnaté rostliny (Tracheobionta);
Oddělení	krytosemenné (Magnoliophyta);
Třída	jednoděložné - (Liliopsida);
Řád	lipnicotvaré (Poales);
Čeleď	lipnicovité (Poaceae);
Rod	kukuřice (Zea); L., 1753
Druhy
	kukuřice setá (Zea mays); Zea diploperennis; Zea luxurians; Zea perennis; Zea nicaraguensis;
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Interaktivně procházet historii

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

VizuálníWikitext

V textu

Verze z 28. 12. 2007, 00:03

Toto je článek je o botanickém rodu. O hojně pěstované plodině se podrobně dočtete v článku kukuřice setá.

Kukuřice (Zea L.) je rod jednoděložných rostlin z čeledi lipnicovité (Poaceae). Český název kukuřice patří mezi novotvary vytvořené v 19. století Janem Svatoplukem Preslem.

Popis

Jedná se o robustní trávy dorůstající výšky nejčastěji 0,5-6 m ^[1]. Většinou jsou jednoleté, ale některé divoké druhy (Zea perennis a Zea diploperennis) jsou vytrvalé. Listy jsou přisedlé, střídavé, dvouřadě uspořádané, s listovými pochvami a souběžnou žilnatinou. Čepele jsou ploché a asi 2-12 cm široké, na bázi čepele je mebránovitý jazýček. Květy jsou jednopohlavné a většinou jsou odděleny do samičích a samčích květenství, řidčeji u divokých taxonů mohou být květenství zčásti oboupohlavné. Samčí květenství je vrcholová lata klásků, někdy je interpretováno jako několik hroznů vyrážející z hlavní osy ^[2]. Samčí klásky jsou uspořádány v párech, kdy jeden klásek je stopkatý a druhý přisedlý a každý klásek obsahuje 2 květy. Na bázi každého klásku jsou 2 plevy, někdy na kýlu křídlaté. Každý samčí květ obsahuje bělomázdřitou pluchu a plušku. Tyčinky jsou 3, plenky 2. Samičí květensví vyrůstají z úžlabí listu. U některých divokých druhů může být toto květenství i smíšené, nahoře samčí, dole samičí, většinou však bývá čistě samičí. U pěstované kukuřice seté pravé to je ztlustlý klas, někdy nazývaný palice (nejčastěji 2-5, vzácněji až 10 cm tlustý), který se skládá z mnoha řad obilek, v každém klasu jich je od 60 po více než 1000. U divokých taxonů je samičí květenství mnohem skromnější dvouřadý klas či hrozen (záleží na interpretaci), pouze asi 1 cm tlustý a obsahuje jen 4-15 obilek. U divokých forem se klas za zralosti rozpadá, u pěstované kukuřice zůstává vcelku. Celý samičí klas je uzavřen v pochvách listenů, u divokých taxonů bývá obalová pochva jen jedna, na vrcholu vyčuhuje chomáč čnělek s bliznami. Samičí klásky jsou podobně jako samčí dvoukvěté, ale dolní květ je sterilní ^[3], proto z každého klásku vzniká pouze jedna obilka. Na bázi klásku jsou 2 plevy, ve kterých je u divokých forem obilka uzavřena, u pěstované kukuřice jsou plevy redukované. Každý fertilní květ odbsahuje jednu suchomázdřitou pluchu a plušku, plenky u samičích květů chybí, čnělky jsou 2, ale jsou skoro po celé délce srostlé, jen nahoře dvouklané. Většinou se jedná o diploidy, počet chromozómů je 2n=20, ale třeba druh Zea perennis je teraploidní, 2n=40, zkřížením tetraploida a diploida vznikne sterilní triploid.

Taxonomická poznámka

Všechny druhy kromě Zea mays jsou některými autory řazeny do samostatného rodu Euchlaena Schrad. ^[4]. V tomto pojetí obsahuje potom rod Zea pouze jeden druh: Zea mays. Dnešní autoři většinou používají široké pojetí rodu Zea, s 5 uznávanými druhy. Široce pěstovaná polní plodina je pouze kukuřice setá pravá (Zea mays subsp. mays). Ostatní divoké taxony se nazývají pojmem teosinte (množné číslo teosintes).

Přehled druhů

Zea mays L.

- Zea mays subsp. mays: Jedná se o známou, dnes na všech kontinentech kromě Antarktidy pěstovanou, kukuřici. Ostatní divoké subspecie se mimo oblast původu pěstují nanejvýš v pokusných kulturách. Je to čistě kulturní taxon, není známa z přirozených společentev.

- Zea mays subsp. mexicana (Schrad.) H.H. Iltis, někdy považována za samostaný druh: Zea mexicana (Schrad.) Kuntze, syn.: Euchlaena mexicana Schrad. ^[5]. Poddruh je znám pod názvy: Chalco Teosinte, Central-Plateau Teosinte či Nobogame Teosinte ^[6]. Samiší klas je daleko menší než u pěstované kukuřice, je jen 5-8(vzácněji až 10) cm dlouhý, 0,6-0,8 cm tlustý. Poddruh je rozšířen v Mexiku, nejvíce v oblasti zvané Meseta Central. Ve své domovině roste často na okrajích polí pěstované kukuřice seté pravé, se kterou se i kříží.

- Zea mays subsp. huehuetenangensis (H.H. Iltis et Doebley) Doebley je mohutná tráva dorůstající až 5 m. Nazývá se Huehuetenango Teosinte. Na rozdíl od subsp. parviglumis má lysé listy ^[7]. Samičí klasy jsou pdobné jako u subsp. mexicana. Je to endemit provincie Huehuetenango v Guatemele a také je to častý plevel v polích pěstované kukuřice s níchž se často kříží. Někdy roste ale i v lesích.

- Zea mays subsp. parviglumis H.H. Iltis et Doebley je tráva dorůstající nejčastěji výšky 2-4 m. Samičí klasy jsou podobné stavby jako u subsp. mexicana. Nazývá se Balsas Teosinte nebo Guerrero Teosinte ^[8]. Listy jsou na rozdíl od subsp. huehuetenangensis pýřité. Přirozeně roste v pacifické části Mexika, hlavně v oblastech Oaxaca a Jalisco, zvláště častá je u řeky Balsas. Jelikož nekvete současně se subsp. mays, nekříží se s ní tolik.

Zea diploperennis Iltis, J.F. Doebley & R. Guzman je endemit pohoří Sierra de Manantlán v Mexiku ^[9]. Druh byl popsán teprve v roce 1979 z místa zvané Cerro de San Miguel ^[10]. Nazývá se diploperennial teosinte ^[11].

Zea luxurians (Durieu) R.M. Bird (syn.: Reana luxurians Durieu, Euchlaena luxurians (Durieu) Durieu et Asch.) roste ve středním Mexiku v oblasti zvané Oaxaca, dále je znám z Guatemaly a z Hondurasu ^[12]. Nazývá se Guatemala Teosinte nebo Florida Teosinte^[13].

Zea perennis (Hitchc.) Reeves et Mangelsd. (Syn.: Euchlaena perennis Hitchc.) roste přirozeně v Mexiku, a to v oblasti Jalisco, na severním úpatí Volcán de Colima ^[14]. Tento druh je nazýván Perennial teosinte ^[15].

Zea nicaraguensis Iltis et B.F. Benz roste ve státě Nicaragua, v pobřežní zóně blízko Golfo de Fonseca, mezi Estero Paimica a Estero Palo Blanco. Taxon byl popsán teprve v roce 2000 ^[16].

Odkazy

[1] - popisy

reference

[1] ttp://www.herbarium.usu.edu/treatments/Zea.htm#Zea_perennis

[2] ttp://www.kew.org/data/grasses-db/www/gen00693.htm

[3] ttp://www.kew.org/data/grasses-db/www/gen00693.htm

[4] ttp://delta-intkey.com/grass/www/euchlaen.htm

[5] ttp://www.kew.org/data/grasses-db/www/imp10874.htm

[6] ttp://www.herbarium.usu.edu/treatments/Zea.htm#

[7] ttp://www.herbarium.usu.edu/treatments/Zea.htm#

[8] ttp://www.herbarium.usu.edu/treatments/Zea.htm#

[9] ttp://cat.inist.fr/?aModele=afficheN&cpsidt=13830177

[10] ttp://www.sciencemag.org/cgi/content/abstract/203/4376/186

[11] ttp://hortiplex.gardenweb.com/plants/p1/gw1042881.html

[12] ttp://www.ars-grin.gov/cgi-bin/npgs/html/taxon.pl?103580

[13] ttp://www.herbarium.usu.edu/treatments/Zea.htm#Zea_luxurians

[14] ttp://www.herbarium.usu.edu/treatments/Zea.htm#Zea_perennis

[15] ttp://hortiplex.gardenweb.com/plants/p1/gw1042888.html

[16] ttp://www.ipni.org/ipni/advPlantNameSearch.do?find_family=&find_genus=Zea+&find_species=nicaraguensis&find_infrafamily=&find_infragenus=&find_infraspecies=&find_authorAbbrev=&find_includePublicationAuthors=on&find_includePublicationAuthors=off&find_includeBasionymAuthors=on&find_includeBasionymAuthors=off&find_publicationTitle=&find_isAPNIRecord=on&find_isAPNIRecord=false&find_isGCIRecord=on&find_isGCIRecord=false&find_isIKRecord=on&find_isIKRecord=false&find_rankToReturn=all&output_format=normal&find_sortByFamily=on&find_sortByFamily=off&query_type=by_query&back_page=plantsearch

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]

[9]

[10]

[11]

[12]

[13]

[14]

[15]

[16]

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
-{{Pracuje se}}
 :''Toto je článek je o botanickém rodu. O hojně pěstované plodině se podrobně dočtete v článku  [[kukuřice setá]].''
 {{ Taxobox
@@ Řádek 28: / Řádek 27: @@
 ==Popis==
-Jedná se o robustní trávy dorůstající výšky nejčastěji 0,5-6 m <ref>http://www.herbarium.usu.edu/treatments/Zea.htm#Zea_perennis</ref>. Většinou jsou jednoleté, ale některé divoké druhy (''Zea perennis'' a ''Zea diploperennis'') jsou vytrvalé. Listy jsou přisedlé, střídavé, dvouřadě uspořádané, s listovými pochvami a souběžnou žilnatinou. Čepele jsou ploché a asi 2-12 cm široké, na bázi čepele je mebránovitý [[jazýček (botanika)|jazýček]]. Květy jsou jednopohlavné a většinou jsou odděleny do samičích a samčích [[květenství]], řidčeji u divokých taxonů mohou být květenství zčásti oboupohlavné. Samčí květenství je vrcholová [[lata]] [[klásek|klásků]], někdy je interpretováno jako několik [[hrozen|hroznů]] vyrážející z hlavní osy <ref>http://www.kew.org/data/grasses-db/www/gen00693.htm</ref>. Samčí klásky jsou uspořádány v párech, kdy jeden klásek je stopkatý a druhý přisedlý a každý klásek obsahuje 2 květy. Na bázi každého klásku jsou 2 [[pleva|plevy]], někdy na kýlu křídlaté. Každý samčí květ obsahuje bělomázdřitou [[plucha|pluchu]] a [[pluška|plušku]]. [[Tyčinka|Tyčinky]] jsou 3, plenky 2. Samičí květensví vyrůstají z úžlabí listu. U některých divokých druhů může být toto květenství i smíšené, nahoře samčí, dole samičí, většinou však bývá čistě samičí. U pěstované kukuřice seté pravé to je ztlustlý klas, někdy nazývaný palice (nejčastěji 2-5, vzácněji až 10 cm tlustý), který se skládá z mnoha řad obilek, v každém klasu jich je od 60 po více než 1000. U divokých taxonů je samičí květenství mnohem skromnější dvouřadý klas či hrozen (záleží na interpretaci), pouze asi 1 cm tlustý a obsahuje jen 4-15 obilek. U divokých forem se klas za zralosti rozpadá, u pěstované kukuřice zůstává vcelku. Celý samičí klas je uzavřen v pochvách [[listen]]ů, u divokých taxonů bývá obalová pochva jen jedna, na vrcholu vyčuhuje chomáč čnělek s bliznami. Samičí klásky jsou podobně jako samčí dvoukvěté, ale dolní květ je sterilní <ref>http://www.kew.org/data/grasses-db/www/gen00693.htm</ref>, proto z každého klásku vzniká pouze jedna obilka. Na bázi klásku jsou 2 plevy, ve kterých je u divokých forem obilka uzavřena, u pěstované kukuřice jsou plevy redukované. Každý fertilní květ odbsahuje jednu suchomázdřitou pluchu a plušku, plenky u samičích květů chybí, čnělky jsou 2, ale jsou skoro po celé délce srostlé, jen nahoře dvouklané. Většinou se jedná o diploidy, počet [[chromozóm]]ů je 2n=20, ale třeba druh Zea perennis je teraploidní, 2n=40, zkřížením tetraploida a diploida vznikne sterilní triploid.
+Jedná se o robustní trávy dorůstající výšky nejčastěji 0,5-6 m <ref>http://www.herbarium.usu.edu/treatments/Zea.htm#Zea_perennis</ref>. Většinou jsou jednoleté, ale některé divoké druhy (''Zea perennis'' a ''Zea diploperennis'') jsou vytrvalé. Listy jsou přisedlé, střídavé, dvouřadě uspořádané, s listovými pochvami a souběžnou žilnatinou. Čepele jsou ploché a asi 2-12 cm široké, na bázi čepele je mebránovitý [[jazýček (botanika)|jazýček]]. Květy jsou jednopohlavné a většinou jsou odděleny do samičích a samčích [[květenství]], řidčeji u divokých taxonů mohou být květenství zčásti oboupohlavné. Samčí květenství je vrcholová [[lata]] [[klásek|klásků]], někdy je interpretováno jako několik [[hrozen|hroznů]] vyrážející z hlavní osy <ref>http://www.kew.org/data/grasses-db/www/gen00693.htm</ref>. Samčí klásky jsou uspořádány v párech, kdy jeden klásek je stopkatý a druhý přisedlý a každý klásek obsahuje 2 květy. Na bázi každého klásku jsou 2 [[pleva|plevy]], někdy na kýlu křídlaté. Každý samčí květ obsahuje bělomázdřitou [[plucha|pluchu]] a [[pluška|plušku]]. [[Tyčinka|Tyčinky]] jsou 3, plenky 2. Samičí květensví vyrůstají z úžlabí listu. U některých divokých druhů může být toto květenství i smíšené, nahoře samčí, dole samičí, většinou však bývá čistě samičí. U pěstované kukuřice seté pravé to je ztlustlý klas, někdy nazývaný palice (nejčastěji 2-5, vzácněji až 10 cm tlustý), který se skládá z mnoha řad obilek, v každém klasu jich je od 60 po více než 1000. U divokých taxonů je samičí květenství mnohem skromnější dvouřadý klas či hrozen (záleží na interpretaci), pouze asi 1 cm tlustý a obsahuje jen 4-15 obilek. U divokých forem se klas za zralosti rozpadá, u pěstované kukuřice zůstává vcelku. Celý samičí klas je uzavřen v pochvách [[listen]]ů, u divokých taxonů bývá obalová pochva jen jedna, na vrcholu vyčuhuje chomáč čnělek s bliznami. Samičí klásky jsou podobně jako samčí dvoukvěté, ale dolní květ je sterilní <ref>http://www.kew.org/data/grasses-db/www/gen00693.htm</ref>, proto z každého klásku vzniká pouze jedna obilka. Na bázi klásku jsou 2 plevy, ve kterých je u divokých forem obilka uzavřena, u pěstované kukuřice jsou plevy redukované. Každý fertilní květ odbsahuje jednu suchomázdřitou pluchu a plušku, plenky u samičích květů chybí, čnělky jsou 2, ale jsou skoro po celé délce srostlé, jen nahoře dvouklané. Většinou se jedná o diploidy, počet [[chromozóm]]ů je 2n=20, ale třeba druh ''Zea perennis'' je teraploidní, 2n=40, zkřížením tetraploida a diploida vznikne sterilní triploid.
 ==Taxonomická poznámka==
@@ Řádek 36: / Řádek 35: @@
 ==Přehled druhů==
+* '''''[[Zea mays]]''''' L.
+** '''''Zea mays'' subsp. ''mays''''': Jedná se o známou, dnes na všech kontinentech kromě Antarktidy pěstovanou, kukuřici. Ostatní divoké subspecie se mimo oblast původu pěstují nanejvýš v pokusných kulturách. Je to čistě kulturní taxon, není známa z přirozených společentev.
+** '''''Zea mays'' subsp. ''mexicana''''' (Schrad.) H.H. Iltis, někdy považována za samostaný druh: ''Zea mexicana'' (Schrad.) Kuntze, syn.: ''Euchlaena mexicana'' Schrad. <ref>http://www.kew.org/data/grasses-db/www/imp10874.htm</ref>. Poddruh je znám pod názvy: Chalco Teosinte, Central-Plateau Teosinte či Nobogame Teosinte <ref>http://www.herbarium.usu.edu/treatments/Zea.htm#</ref>. Samiší klas je daleko menší než u pěstované kukuřice, je jen 5-8(vzácněji až 10) cm dlouhý, 0,6-0,8 cm tlustý. Poddruh je rozšířen v [[Mexiko|Mexiku]], nejvíce v oblasti zvané [[Meseta Central]]. Ve své domovině roste často na okrajích polí pěstované kukuřice seté pravé, se kterou se i kříží.
+** '''''Zea mays'' subsp. ''huehuetenangensis''''' (H.H. Iltis et Doebley) Doebley je mohutná tráva dorůstající až 5 m. Nazývá se Huehuetenango Teosinte. Na rozdíl od subsp. ''parviglumis'' má lysé listy <ref>http://www.herbarium.usu.edu/treatments/Zea.htm#</ref>. Samičí klasy jsou pdobné jako u subsp. ''mexicana''. Je to endemit provincie [[Huehuetenango]] v [[Guatemala|Guatemele]] a také je to častý plevel v polích pěstované kukuřice s níchž se často kříží. Někdy roste ale i v lesích.
+** '''''Zea mays'' subsp. ''parviglumis''''' H.H. Iltis et Doebley je tráva dorůstající nejčastěji výšky 2-4 m. Samičí klasy jsou podobné stavby jako u subsp. ''mexicana''. Nazývá se Balsas Teosinte nebo Guerrero Teosinte <ref>http://www.herbarium.usu.edu/treatments/Zea.htm#</ref>. Listy jsou na rozdíl od subsp. ''huehuetenangensis'' pýřité. Přirozeně roste v pacifické části Mexika, hlavně v oblastech [[Oaxaca]] a [[Jalisco]], zvláště častá je u řeky [[Balsas]]. Jelikož nekvete současně se subsp. mays, nekříží se s ní tolik.
+* '''''[[Zea diploperennis]]''''' Iltis, J.F. Doebley & R. Guzman je [[endemit]] pohoří [[Sierra de Manantlán]] v [[Mexiko|Mexiku]] <ref>http://cat.inist.fr/?aModele=afficheN&cpsidt=13830177</ref>. Druh byl popsán teprve v roce 1979 z místa zvané [[Cerro de San Miguel]] <ref> http://www.sciencemag.org/cgi/content/abstract/203/4376/186</ref>. Nazývá se '''diploperennial teosinte''' <ref>http://hortiplex.gardenweb.com/plants/p1/gw1042881.html</ref>.
+* '''''[[Zea luxurians]]''''' (Durieu) R.M. Bird (syn.: ''Reana luxurians'' Durieu, ''Euchlaena luxurians'' (Durieu) Durieu et Asch.) roste ve středním [[Mexiko|Mexiku]] v oblasti zvané [[Oaxaca]], dále je znám z [[Guatemala|Guatemaly]] a z [[Honduras|Hondurasu]] <ref>http://www.ars-grin.gov/cgi-bin/npgs/html/taxon.pl?103580</ref>. Nazývá se '''Guatemala Teosinte''' nebo '''Florida Teosinte'''<ref>http://www.herbarium.usu.edu/treatments/Zea.htm#Zea_luxurians</ref>.
+* '''''[[Zea perennis]]''''' (Hitchc.) Reeves et Mangelsd. (Syn.: ''Euchlaena perennis'' Hitchc.) roste přirozeně v [[Mexiko|Mexiku]], a to v oblasti [[Jalisco]], na severním úpatí [[Volcán de Colima]] <ref>http://www.herbarium.usu.edu/treatments/Zea.htm#Zea_perennis</ref>. Tento druh je nazýván '''Perennial teosinte''' <ref>http://hortiplex.gardenweb.com/plants/p1/gw1042888.html</ref>.
+* '''''[[Zea nicaraguensis]]''''' Iltis et B.F. Benz roste ve státě [[Nicaragua]], v pobřežní zóně blízko [[Golfo de Fonseca]], mezi [[Estero Paimica]] a [[Estero Palo Blanco]]. Taxon byl popsán teprve v roce 2000 <ref>http://www.ipni.org/ipni/advPlantNameSearch.do?find_family=&find_genus=Zea+&find_species=nicaraguensis&find_infrafamily=&find_infragenus=&find_infraspecies=&find_authorAbbrev=&find_includePublicationAuthors=on&find_includePublicationAuthors=off&find_includeBasionymAuthors=on&find_includeBasionymAuthors=off&find_publicationTitle=&find_isAPNIRecord=on&find_isAPNIRecord=false&find_isGCIRecord=on&find_isGCIRecord=false&find_isIKRecord=on&find_isIKRecord=false&find_rankToReturn=all&output_format=normal&find_sortByFamily=on&find_sortByFamily=off&query_type=by_query&back_page=plantsearch</ref>.
+==Odkazy==
+* [http://www.herbarium.usu.edu/treatments/Zea.htm#] - popisy
 ==reference==
 <references/>
+[[Kategorie:Lipnicovité]]
+[[da:Majs-slægten]]
+[[de:Zea]]
+[[en:Teosinte]]
+[[es:Zea]]
+[[eo:Zeo]]
+[[fr:Téosinte]]
+[[pl:Kukurydza]]
+[[vi:Chi Cỏ ngô]]