Zea diploperennis
Zea diploperennis | |
---|---|
Zea diploperennis | |
Stupeň ohrožení podle IUCN | |
ohrožený[1] | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | rostliny (Plantae) |
Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
Třída | jednoděložné (Liliopsida) |
Řád | lipnicotvaré (Poales) |
Čeleď | lipnicovité (Poaceae) |
Rod | kukuřice (Zea) |
Binomické jméno | |
Zea diploperennis Iltis, Doebley & R.Guzmán, 1979 | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Zea diploperennis Iltis, J.F. Doebley & R. Guzman je druh jednoděložné rostliny z čeledi lipnicovité (Poaceae). Jedná se o jeden z planých druhů kukuřic, nazývané teosinte (množné číslo teosintes), počeštěně teosint, teosinty. Tento druh se konkrétně nazývá diploperennial teosinte [2].
Popis
[editovat | editovat zdroj]Jedná se o vytrvalou trsnatou rostlinu, dorůstající výšek 100–250 cm [3]. Listy jsou střídavé, přisedlé s listovými pochvami, jazýček je membránovitý. Čepele listů jsou asi 40–80 cm dlouhé a 4–5 cm široké. Je to jednodomá rostlina, ale na rozdíl od většiny trav jsou květy jednopohlavné, oddělené do samostatných samičích a samčích květenství. Samčí květenství tvoří vrcholovou latu klásků. Někdy je toto květenství interpretováno jako složené z několika hroznů klásků, subdigitálně uspořádané (nikoliv prstnatě=digitálně, tedy nevyrážejí přesně z jednoho místa na hlavní ose)[3]. Samčí klásky jsou uspořádány po 2. V každém klásku jsou na bázi 2 křídlaté plevy a nad nimi plucha. Tyčinky jsou 3. Samičí květenství vyrůstají z paždí listu, je občas zakryté pochvami listenů, na vrcholu vyčnívají čnělky s rozeklanými bliznami, často však nikoliv. Samičí klas (klásků) nebo hrozen (klásků) (záleží na interpretaci) je mnohem chudší než u běžně známých pěstovaných odrůd kukuřice seté, asi 5–10 cm dlouhý a 4–5 mm tlustý, bilaterální a dvouřadý.[4]. Obsahuje pouze 5–10 fertilních květů. Samičí klásky jsou po dvojicích stejně jako samčí. Dolní květ je však sterilní, pouze horní květ je fertilní a vyvíjí se z něho obilka, proto z jednoho klásku se vyvine pouze jedna obilka. Na bázi klásku jsou 2 nestejné plevy, nad ní je membránovitá plucha a pluška, u sterilních květů pluška někdy chybí. Blizny jsou 2. Plodem je obilka. Jak už napovídá název, jedná se o diploida, počet chromozómů: 2n=20 [5].
Rozšíření
[editovat | editovat zdroj]Je to endemit pohoří Sierra de Manantlán v Mexiku [6]. Druh byl popsán teprve v roce 1979 z místa zvané Cerro de San Miguel [7]. Rostlina patří k ohroženým druhům. Mapa rozšíření viz zde: [1] Pokusně byla pěstována i v USA, někdy i jako okrasná rostlina [4].
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-03].
- ↑ Archivovaná kopie. hortiplex.gardenweb.com [online]. [cit. 2007-12-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-04-09.
- ↑ a b http://www.kew.org/data/grasses-db/www/imp10871.htm
- ↑ a b Archivovaná kopie. www.herbarium.usu.edu [online]. [cit. 2007-12-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-05-30.
- ↑ http://www.conabio.gob.mx/conocimiento/bioseguridad/pdf/20920_especie.pdf
- ↑ Archivovaná kopie. cat.inist.fr [online]. [cit. 2007-12-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-04-09.
- ↑ http://www.sciencemag.org/cgi/content/abstract/203/4376/186
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Zea diploperennis na Wikimedia Commons
- Popis
- Herbářová položka Archivováno 8. 9. 2006 na Wayback Machine.
- Obilky
- Prezentace o výzkumu