Kulturální studia

Kulturální studia jsou interdisciplinárním zkoumáním vztahů současné kultury a společnosti, jde tedy o mezioborové studium či analýzu vztahů symbolických a sociálních praktik. Nejedná se tedy o kulturní antropologii či kulturologii.

Vymezení zkoumání kulturálních studií

Je důležité zmínit, že se nejedná o vědu jako takovou. Pole výzkumu kulturálních studií je velmi těžko vymezitelné, jelikož jde o interdisciplinární (také se může říci multidisciplinární či postdisciplinární) obor. Úkolem kulturálních studií není popsat či snad dokonce vymezit danou kulturu nebo společnost, nýbrž zjistit, co za kulturu považuje jedinec a jak ho kultura ovlivňuje. Kulturální studia se soustředí především na každodennost. Snaží se zachytit a popsat zásadní vnímanou problematiku týkající se většiny lidí v dané kultuře či společnosti v určitém časovém období (například dnes je možno se v rámci kulturálních studií soustředit na problematiku jako: homosexuální rodičovství, potraty, možný nástup jiného režimu a podobně – jde tedy o politiku v širokém slova smyslu). Kulturální studia využívají ke svému studiu zejména vědy jako sociologie, kulturologie, antropologie, politologie, psychologie a filosofie (dále může jít o vědy jako religionistika, lingvistika a další).

Vznik kulturálních studií

Kulturální studia vznikla asi v 60. letech 20. století. Kulturální studia tak vznikla v návaznosti na tak zvané Centrum pro současná kulturální studia (v originále: Center for contemporary cultural studies, zkratka: CCCS). Již od svého vzniku deklarují kulturální studia nevymezitelnost svého zkoumání. Dají se také chápat jako otevřený projekt, jež dešifruje kulturní formy, které pomáhají vytvářet a udržovat způsoby myšlení, vnímání a chování, které vedou k pasivnímu akceptování podmínek sociálního života v rámci kapitalistických společností. Často se kulturální studia považují za vnitřní proud mediálních studií, ale může to být vnímáno i opačně, tedy že mediální studia jsou vnitřním proudem kulturálních studií. Média mají pro kulturální studia v současné době obrovský a nezanedbatelný význam, neboť média velmi determinují vnímání kultury, a to jak jedincem, tak i celou společností.

Český neologismus „kulturální studia“ zavedl roku 2004 český sociolog - profesor Miloslav Petrusek.

Významné osobnosti pro kulturální studia

Stuart Hall – je mnohými považován za nejdůležitější osobu spjatou s rozvojem kulturálních studií. Narodil se na Jamajce, kde vystudoval, doktorát si dodělal ve Velké Británii, kde začal následně učit. Kromě teorie kulturálních studií se věonoal i sociologii. Mezi lety 1968 – 1979 byl ředitelem Centra pro současná kulturální studia (CCCS) a právě v těchto letech si kulturální studia začala etablovat svou identitu. Hallovy teorie navazují především na myšlenky Karla Marxe. Je zastáncem recepční teorie, ve spojení s ní vyvinul teorii kódování a dekódování, kterou představil v několika publikacích (první a nejdůležitější byla Encoding and Decoding z roku 1973). Jejímu rozvíjení se dále věnoval na svých přednáškách po celou dobu své kariéry.[1]

Kódovaní a dekódování

Hallova esej o kódování a dekódování popisuje, jak se tvoří mediální zprávy, jak se zveřejňují a jak jsou přijímány publikem. Hall tvrdí, že význam zprávy není zafixovaný a čistě určený odesílatelem, zpráva není nikdy jednoznačná a obecenstvo nikdy není pouze pasivním příjemcem smyslu zprávy.

Smysl zprávy je umístěn mezi odesílatele a příjemce zprávy. Producent zakóduje smysl zprávy určitým způsobem, zatímco příjemce si ho dekóduje jinak, podle jeho sociální situace, osobního rozpoložení a dalších faktorů. Kruh komunikace se skládá z několika momentů – produkce, cirkulace, distribuce, reprodukce. Zpráva ale musí být správně dekódovaná příjemcem, aby mohla nastat smysluplná výměna.[2] Publikum tak začíná být nahlíženo jako producent významu, nejen jako uživatel či pouhý recipient jak tomu bylo v minulosti. Hall tak s touto teorií přišel s úplně novým pohledem na proces komunikace.[3]

Roland Barthes – francouzský spisovatel a teoretik významně svým dílem ovlivnil okruh bádání v kulturálních studií, a to především v posunu od kulturalismu ke struktulasimu (70. léta 20. století).

Chris Barker – současný britský diskursivní analytik a autor významných publikací zabývajícími se právě vymezením a zkoumáním kulturálních studií; sám o kulturálních studiích mluví jako o diskursivní formaci myšlenek, představ a praktik, které zajišťují to, aby bylo možné o určitém tématu, sociální aktivitě a institucionální pozici ve společnosti mluvit; právě v tom vidí Ch. Barker velký přínos kulturálních studií pro společnost.

Nejdůležitější koncepty pro studium kulturálních studií

• marxismus
• strukturalismus
• poststrukturalismus
• psychoanalýza
• filosofie jazyka
• pragmalingvistika
• (post)analytická filosofie
• hermeneutika
• Frankfurtská škola
• Birminghamská škola
• neoluddismus
• extropianismus
• genderová studia

Zdroje

• [1] „Stuart Hall(cultural theorist)“, Wikipedia, The free Encyclopedia, https://en.wikipedia.org/wiki/Stuart_Hall_(cultural_theorist) (staženo 4. prosince 2015).
• [2] Stuart Hall, Simon During eds. Encoding and Decoding in Television Discourse, CCCS Stencilled Paper č. 7, (Birmingham: Centre for Contemporary Cultural Studies, 1973), 90-103, https://faculty.georgetown.edu/irvinem/theory/SH-Encoding-Decoding.pdf (staženo 4. prosince 2015).
• [3] Jiří Šubrt et al., Soudobá sociologie IV (Aktuální a každodenní), (Praha: Karolinum, 2010), 74, https://books.google.cz/books?id=ABTXBQAAQBAJ&pg=PA64&lpg=PA64&dq=kultur%C3%A1ln%C3%AD+studia+simmel&source=bl&ots=CY4t_l1zGV&sig=o_RDgYTz21_d3Awc1D_5W9FRnR4&hl=cs&sa=X&ved=0ahUKEwi1xK_Wr7rJAhWCVBQKHVOzDBUQ6AEIQTAF#v=snippet&q=hall&f=false (staženo 4. prosince 2015).
• BARKER, Chris. Making sense of cultural studies: central problems and critical debates [online]. London: SAGE, 2002 [cit. 2014-02-09]. Dostupné z: http://site.ebrary.com/lib/natl/Doc?id=10256859. Bakhtinian perspectives on language and culture: meaning in language, art, and new media [online].
• BARKER, Chris. Slovník kulturálních studií. Vyd. 1. Praha: Portál, 2006. 206 s. ISBN 80-7367-099-2. Houndmills, Basingstoke, Hampshire: Palgrave Macmillan, 2004 [cit. 2014-02-09]. Dostupné z: http://site.ebrary.com/lib/natl/Doc?id=10103790.
• HOUNDMILLS, Basingstoke, HAMPSHIRE: Palgrave Macmillan, 2004 [cit. 2014-02-09]. Dostupné z: http://site.ebrary.com/lib/natl/Doc?id=10103790.
• MILTOVÁ, Alena, ed., VODÁKOVÁ, Alena, ed. a PETRUSEK, Miloslav, ed. Sociologické školy, směry, paradigmata. Vyd. 2., dopl. Praha: Sociologické nakladatelství, 2000. 258 s. Sociologické pojmosloví; sv. 4. ISBN 80-85850-81-8.