Šášeň lodní
 Šášeň lodní | |
|---|---|
 | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | měkkýši (Mollusca) |
| Třída | mlži (Bivalvia) |
| Řád | Pholadida |
| Čeleď | šášeňovití (Teredinidae) |
| Rod | Teredo (Teredo) |
| Binomické jméno | |
| Teredo navalis Linné, 1758 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Šášeň lodní (Teredo navalis) je mořský mlž, který žije na ponořeném dřevě (molech, kůlech, lodních vracích). Původně pochází z Atlantského oceánu, ale rozšířil se po celé severní polokouli, kde se vyskytuje v mírných až tropických mořích do hloubky 150 m. Z toho důvodu existuje celá řada latinských synonym, např.: T. japonica, T. novangliae, T. sinensis.
Šášeň je hnědý až načervenalý podlouhlý mlž, připomínající červa. Většinou je dlouhý okolo 20 cm, ale může dorůst až do 50 cm, v průměru měří 1 cm. Šášeň nemá pevnu vápenitou schránku, místo ní má na hlavě dvě trojúhelníkové destičky o velikosti asi 2 cm. Tyto destičky používá k vrtání chodeb ve dřevě. Dokáže vyvrtat díru až 60 cm dlouhou o průměru 1 cm. Šášeň vylučuje sekret, který pokrývá vnitřek vyvrtané chodby. Později ztuhne a je možné najít vápenité trubičky.
Původ šášně je patrně v severovýchodním Atlantiku, odkud se díky lodní dopravě rozšířila po celém Atlantiku, Baltském moři, Středozemním moři i východním Pacifiku. Šášni vyhovuje spíše slaná voda, ale může přežít i v brakické vodě (5 ppt).
Šášeň bývala postrachem námořníků, protože vrtá díry ve dřevě. Každá loď musela být čas od času vytažena na souš a vyspravena. V roce 1731 došlo v Nizozemí k povodni, k níž přispěly i vetché hráze poničené šášněmi.
Vývoj trvá asi 5 týdnů. Z vajíček se vylíhnou larvy, které asi 2-3 týdny plavou volně v moři. Mladé šášně jsou hermafroditi, později se odliší pohlaví, nejprve se vyvíjí samčí jedinci, později se stávají samiččími. Šášeň se dožívá jednoho až tří let[1].
Reference
Obrázky, zvuky či videa k tématu šášeň lodní na Wikimedia Commons
