Českoskalická plošina
| Českoskalická plošina | |
|---|---|
 Česká Skalice a jižní okraj vrchu Vinice | |
| Nejvyšší bod | 356 m n. m. (bezejmenná kóta) |
| Rozloha | 39 km² |
| Nadřazená jednotka | Úpsko-metujská tabule |
| Sousední jednotky | Úpská niva Východolabská tabule Jičínská pahorkatina Krkonošské podhůří |
| Světadíl | Evropa |
| Stát |  Česko |
 | |
| Horniny | sedimenty, spraš |
| Povodí | Labe, Úpa |
| Souřadnice | 50°23′54″ s. š., 15°57′58″ v. d. |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Českoskalická plošina je geomorfologický okrsek v severní části Úpsko-metujské tabule, ležící v okresech Náchod a Trutnov v Královéhradeckém kraji.
Poloha a sídla
Území okrsku se nachází zhruba mezi sídly Kuks (na západě), Chvalkovice (na severu), Česká Skalice (na východě) a Jaroměř (na jihu). Uvnitř okrsku leží částečně města Česká Skalice a Jaroměř a větší obec Dolany.[1]
Geomorfologické členění
Okrsek Českoskalická plošina (dle značení Jaromíra Demka VIC–2A–1) náleží do celku Orlická tabule a podcelku Úpsko-metujská tabule.[2]
Alternativní členění Balatky a Kalvody[3] uvádí okrsek Českoskalická tabule, který ale zabírá větší území včetně několika Demkových okrsků. Dále se zde tento okrsek člení na podokrsky Ratibořická plošina (území přibližně shodné s Demkovou Českoskalickou plošinou), Rychnovecká kotlina a Velkojesenická tabule.
Plošina sousedí s dalším okrskem Orlické tabule, Úpskou nivou na jihovýchodě a s celky Východolabská tabule na jihozápadě, Jičínská pahorkatina na severozápadě a Krkonošské podhůří na severu.[2]
Významné vrcholy
Nejvyšším bodem Českoskalické plošiny je bezejmenná kóta (356 m n. m.) na katastru vsi Ratibořice.
| název vrcholu | výška (m n. m.) | podřazená jednotka |
|---|---|---|
| Za Humny | 355 | - |
| Vinice | 340 | - |
Odkazy
Reference
- ↑ Českoskalická plošina na Mapy.cz
- ↑ a b Zeměpisný lexikon ČR. Hory a nížiny. Příprava vydání Jaromír Demek, Peter Mackovčin. 2. vyd. Brno: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2006. 582 s. ISBN 80-86064-99-9. Heslo Českoskalická plošina, s. 110.
- ↑ BALATKA, Břetislav; KALVODA, Jan. Geomorfologické členění reliéfu Čech. Praha: Kartografie Praha, 2006. ISBN 80-7011-913-6.