Ústřední rada odborů
Ústřední rada odborů, zkratka ÚRO, byla jednotná odborová organizace v Československu po roce 1945. Později působila jako řídící orgán odborového hnutí v době mezi sjezdy ROH.
Historie
Za Protektorátu byly na území Čech a Moravy nuceně sjednoceny odborové organizace do Národní odborové ústředny zaměstnanecké (NOÚZ). Krátce před koncem okupace se v prostředí odboje utvořila Ústřední rada odborů, která převzala moc v odborových centrálách. 6. května 1945 ji Česká národní rada pověřila převzetím všech odborových organizací a majetků. Tuto skutečnost pak potvrdil i výnos ministerstva vnitra z 19. května 1945.[1] Už 14. května jednal s předáky ÚRO o úkolech odborů v obnovené republice předseda vlády Zdeněk Fierlinger. Následujícího dne pak bylo publikováno Provolání Ústřední rady odborů k českému národu. 7. června 1945 byl předsedou ÚRO zvolen komunista Antonín Zápotocký.[2] Během únorového převratu roku 1948 podpořila ÚRO politiku KSČ a na 22. únor svolala sjezd závodních rad.[3]
V roce 1946 bylo zákonem z 16. května 1946 o jednotné odborové organizaci definováno jako celostátní organizace Revoluční odborové hnutí (ROH).[1] I po vzniku ROH existovala Ústřední rada odborů. Byla řídícím orgánem ROH v době mezi sjezdy Revolučního odborového hnutí. ÚRO měla předsedu, generálního tajemníka a 118 členů volených sjezdem.[4] Podle zákona o přebudování národního pojištění z roku 1951 byla ÚRO také vrcholným orgánem nemocenského pojištění.[5] Na plenárním zasedání ÚRO v červenci 1952 došlo k nové reorganizaci odborových svazů, přičemž vodítkem bylo rozdělení jednotlivých rezortů ve vládě. Zároveň zůstala Slovenská odborová rada samostatně voleným orgánem.[6]
Všeodborové sjezdy a předsedové ÚRO
- I. všeodborový sjezd, duben 1946. Předsedou ÚRO Antonín Zápotocký.[7]
- II. všeodborový sjezd, prosinec 1949. Předsedou ÚRO Antonín Zápotocký.[8]
- III. všeodborový sjezd, květen 1955. Předsedou ÚRO František Zupka.[9]
- IV. všeodborový sjezd, květen 1959. Předsedou ÚRO František Zupka.[10]
- V. všeodborový sjezd, květen 1963. Předsedou ÚRO František Zupka.[11]
- VI. všeodborový sjezd, únor 1967. Předsedou ÚRO Miroslav Pastyřík.[12]
- VII. všeodborový sjezd, březen 1969. Předsedou ÚRO Karel Poláček.[13]
- VIII. všeodborový sjezd, červen 1972. Předsedou ÚRO Karel Hoffmann.[14]
- IX. všeodborový sjezd, květen 1977. Předsedou ÚRO Karel Hoffmann.[15]
- X. všeodborový sjezd, duben 1982. Předsedou ÚRO Karel Hoffmann.[16]
- XI. všeodborový sjezd, duben 1987. Předsedou ÚRO Miroslav Zavadil.[17]
Odkazy
Reference
- ↑ a b Historie odborového hnutí [online]. oskovo.cz [cit. 2015-10-26]. Dostupné online.
- ↑ kol. aut.: Československé dějiny v datech. Praha: Svoboda, 1987. ISBN 80-7239-178-X. S. 457-458.
- ↑ kol. aut.: Československé dějiny v datech. Praha: Svoboda, 1987. ISBN 80-7239-178-X. S. 488-489.
- ↑ STÁTNÍK, Dalibor. Sankční pracovní právo v padesátých letech: Vládní nařízení o opatřeních proti fluktuaci a absenci č.52/1953 Sb : Studie. [s.l.]: Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, 1994. 176 s. Dostupné online. ISBN 9788085270327. S. 58.
- ↑ Digitální knihovna › NS RČS 1948-1954 › Tisky [online]. psp.cz [cit. 2015-10-26]. Dostupné online.
- ↑ kol. aut.: Československé dějiny v datech. Praha: Svoboda, 1987. ISBN 80-7239-178-X. S. 506.
- ↑ kol. aut.: Československé dějiny v datech. Praha: Svoboda, 1987. ISBN 80-7239-178-X. S. 467.
- ↑ kol. aut.: Československé dějiny v datech. Praha: Svoboda, 1987. ISBN 80-7239-178-X. S. 502.
- ↑ kol. aut.: Československé dějiny v datech. Praha: Svoboda, 1987. ISBN 80-7239-178-X. S. 512.
- ↑ kol. aut.: Československé dějiny v datech. Praha: Svoboda, 1987. ISBN 80-7239-178-X. S. 522.
- ↑ kol. aut.: Československé dějiny v datech. Praha: Svoboda, 1987. ISBN 80-7239-178-X. S. 528.
- ↑ kol. aut.: Československé dějiny v datech. Praha: Svoboda, 1987. ISBN 80-7239-178-X. S. 535.
- ↑ kol. aut.: Československé dějiny v datech. Praha: Svoboda, 1987. ISBN 80-7239-178-X. S. 541.
- ↑ kol. aut.: Československé dějiny v datech. Praha: Svoboda, 1987. ISBN 80-7239-178-X. S. 547.
- ↑ kol. aut.: Československé dějiny v datech. Praha: Svoboda, 1987. ISBN 80-7239-178-X. S. 554.
- ↑ Z usnesení X. všeodborového sjezdu. Rudé právo. Duben 1982, roč. 62, čís. 91, s. 2. Dostupné online.
- ↑ Skončil XI. všeodborový sjezd. Rudé právo. Duben 1987, roč. 67, čís. 91, s. 1. Dostupné online.
