Karel Poláček (politik)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Karel Poláček

Ve funkci:
1948 – 1960

Ve funkci:
1960 – 1964

Ve funkci:
1969 – 1971

Ve funkci:
1969 – 1971

Ve funkci:
1953 – 1955
Předchůdce Július Maurer
Nástupce Jan Bukal

Ve funkci:
1955 – ???

Ve funkci:
1958 – 1965

Narození 7. července 1913
Úmrtí  ???
Politický subjekt KSČ
Ocenění Řád práce

Karel Poláček (7. července 1913 – ???[1]) byl český a československý fotbalista, odborář, politik Komunistické strany Československa, poúnorový poslanec Národního shromáždění ČSR, Národního shromáždění ČSSR, Sněmovny národů Federálního shromáždění a České národní rady a ministr vlád Československa.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Původním povoláním byl soustružník. Tuto profesi vykonával po vyučení. Později byl technickým úředníkem.[2]

Profesionální fotbalová kariéra[editovat | editovat zdroj]

V letech 1934-1943 byl profesionálním fotbalistou, brankářem ligového týmu SK Plzeň. V československé a protektorátní české fotbalové lize nastoupil za SK Plzeň ve 159 utkáních.[3]

Ligová bilance
Ročník Zápasy Góly Klub
Státní liga 1934/35 17 0 SK Plzeň
Státní liga 1935/36 13 0 SK Plzeň
Státní liga 1936/37 22 0 SK Plzeň
Státní liga 1937/38 22 0 SK Plzeň
Státní liga 1938/39 21 0 SK Plzeň
Národní liga 1939/40 22 0 SK Plzeň
Národní liga 1940/41 22 0 SK Plzeň
Národní liga 1941/42 11 0 SK Plzeň
Národní liga 1942/43 8 0 SK Plzeň
Národní liga 1943/44 1 0 SK Plzeň
CELKEM 159 0

Politická kariéra[editovat | editovat zdroj]

Po roce 1945 převážně působil jako politický pracovník.[2] Ve volbách do Národního shromáždění roku 1948 byl zvolen do Národního shromáždění za KSČ ve volebním kraji Plzeň. Mandát obhájil ve volbách v roce 1954 (volební obvod Plzeň) a ve volbách v roce 1960 (nyní již jako poslanec Národního shromáždění ČSSR za Západočeský kraj). V parlamentu zasedal do konce funkčního období, tedy do voleb v roce 1964. V roce 1963 mu byl k 50. narozeninám udělen Řád práce.[4][5][6] Kromě toho mu bylo uděleno Vyznamenání Za zásluhy o výstavbu, Řád Vítězného února, sovětský Řád rudého praporu a Korejský řád práce.[2]

V 50. a 60. letech zastával i četné stranické a vládní posty. IX. sjezd KSČ ho zvolil náhradníkem Ústředního výboru Komunistické strany Československa, plným členem se stal na celostátní konferenci KSČ v prosinci 1952. Ve funkci ho potvrdil X. sjezd KSČ, XI. sjezd KSČ a XII. sjezd KSČ. Do ÚV KSČ byl kooptován 31. srpna 1968 a na členství rezignoval v prosinci 1970. V období srpen 1968 - duben 1969 byl navíc kandidátem předsednictva ÚV KSČ a od dubna 1969 do ledna 1970 plným členem předsednictva ÚV KSČ.[7] Zastával post ve vládě Antonína Zápotockého a Viliama Širokého, kde od ledna 1953 do konce této vlády v prosinci 1954 byl ministrem strojírenství (do září 1953 oficiálně ministr těžkého strojírenství). V této funkci pokračoval plynule i v následující druhé vládě Viliama Širokého až do října 1955 a pak v téže vládě ještě v letech 1958-1960 zastával post ministra všeobecného strojírenství, v němž pokračoval i v třetí vládě Viliama Širokého až do konce její existence v září 1963 a ve vládě Jozefa Lenárta až do zrušení tohoto rezortu v listopadu 1965. Od roku 1955 byl rovněž jistou dobu náměstkem předsedy druhé vlády V. Širokého (dnešní terminologií vicepremiérem).

Angažoval se v odborovém hnutí. Na počátku Pražského jara v březnu 1968 ho Ústřední rada odborů zvolila svým předsedou. Ve funkci byl potvrzen v březnu 1969, takže svůj post si udržel i za počínající normalizace.[8]

Po federalizaci Československa usedl roku 1969 do Sněmovny národů Federálního shromáždění a ve stejném období zasedal i v České národní radě. V těchto zákonodárných sborech setrval až do konce funkčního období, tedy do voleb v roce 1971.[9][9][9]

Historik Jan Rychlík ho řadí mezi centristy, kteří se v rámci KSČ ještě udrželi jistou dobu po srpnové okupaci v roce 1968, a jeho odchod z vysokých stranických postů okolo roku 1970 dává do souvislosti s nástupem konzervativních a prosovětských komunistů.[10]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Karel Poláček [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, [cit. 2012-01-18]. Dostupné online. (česky) 
  2. a b c tisky ČNR [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, [cit. 2012-01-18]. Dostupné online. (česky) 
  3. JENŠÍK, Miloslav. Kronika českého fotbalu do roku 1945. Praha : Olympia, 1997. 432 s. S. 389. (česky) 
  4. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, [cit. 2012-01-18]. Dostupné online. (česky) 
  5. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, [cit. 2012-01-18]. Dostupné online. (česky) 
  6. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, [cit. 2012-01-18]. Dostupné online. (česky) 
  7. Přehled funkcionářů ústředních orgánů KSČ 1945 - 1989 [online]. www.cibulka.net, [cit. 2012-01-16]. Dostupné online. (česky) 
  8. kol. aut.: Československé dějiny v datech. Praha : Svoboda, 1987. ISBN 80-7239-178-X. S. 537, 541. (česky) 
  9. a b c jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, [cit. 2012-01-16]. Dostupné online. (česky) 
  10. Rychlík, Jan: Češi a Slováci ve 20. století. Praha : Vyšehrad, 2012. ISBN 978-80-7429-133-3. S. 538. (česky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]