Yma Sumac
| Yma Sumac | |
|---|---|
 | |
| Rodné jméno | Zoila Emperatriz Chávarri Castillo |
| Narození | 13. září 1922 Callao |
| Úmrtí | 1. listopadu 2008 (ve věku 86 let) Los Angeles, Kalifornie  Spojené státy americké |
| Příčina úmrtí | kolorektální karcinom |
| Místo pohřbení | Hollywood Forever Cemetery |
| Povolání | zpěvačka, modelka, herečka, hudební skladatelka a hudební producentka |
| Manžel(ka) | Moisés Vivanco (1942–1958) |
| Děti | Papuchka Vivanco |
| Ocenění | Guinnessova kniha rekordů (1955) Hvězda na Hollywoodském chodníku slávy (1960) Řád peruánského slunce |
| Podpis |  |
| Webová stránka | www |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Yma Sumac, zvaná Quechua (kečuánsky), vlastním jménem Zoila Augusta Emperatriz Chavarri del Castillo, (13. září 1922 Ichocán, Peru – 1. listopadu 2008 Los Angeles, Kalifornie, USA) byla peruánská zpěvačka.[1][2][3]
Život[editovat | editovat zdroj]
Pocházela z vysokých andských hor a byla už jako malá často viděna, jak si na hřebenech hor zpívá peruánské folklórní písně. Její hlas připomíná zpěv ptactva, ale zároveň i zvuky, které se podobají vrčení a opravdu nízko položenému tenorovému hlasu.
V období třináctých narozenin (1935) dostala příležitost zpívat v argentinském rádiu a roku 1943 natočila zhruba 16 písní, které bylo možné slyšet až v posledním desetiletí.[kdy?] Později se seznámila se skladatelem a kytaristou Moisesem Vivancem, který se stal jejím manželem a zároveň manažerem.[3][4]
Společně s manželem založili skupinu The Inka Taky Trio, kde působila také Yolanda „Cholita“ Riverová (uměleckým jménem Cholita Rivero), sestřenice Ymy Sumac – tanečnice a kontraaltistka.[5][6] Zpívali, tančili a hráli peruánské písně pouze v Jižní Americe, ale roku 1946 začali působit i v New Yorku. Zde si jich v malém klubu Blue Angel všiml hledač talentů a podepsal s nimi nahrávací smlouvu pro Capitol Records. Tato smlouva přinesla změnu celkového vzhledu a hudebních aranží skupiny. Yma Sumac ale měla velmi slabý hlas a nemohla zpívat na jevišti, např. v opeře, bez mikrofonu. Proto se hlavně uplatnila na gramofonových deskách ve studiových nahrávkách.[3]
Kolem roku 1950 byla na vrcholu popularity a její hlas bylo možné slyšet v rozsahu pěti oktáv.[3]
V roce 1964 zpívala v Praze. Při tom také Supraphon vydal v edici svého klubu desku Zpívá Yma Sumac (LP, č. DV 6150).
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Pavel Klusák: Yma Sumac, sen Západu o exotice. Plus [online]. Český rozhlas, 2008-11-26 [cit. 2022-10-07]. Dostupné online.
- ↑ Zemřela „indiánka“ Yma Sumac | Noviny. Lidovky.cz [online]. 2008-11-04 [cit. 2022-10-07]. Dostupné online.
- ↑ a b c d MCLELLAN, Dennis. 'Peruvian Songbird's' exotic voice was a 1950s sensation. Los Angeles Times [online]. 2008-11-03 [cit. 2022-10-09]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ MCLELLAN, Dennis. Yma Sumac, 'Peruvian songbird' with multi-octave range, dies at 86. Los Angeles Times [online]. 2008-11-03 [cit. 2022-10-09]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Yma Sumac: The Incan Princess and the Voice of the Andes | Sounds and Colours. soundsandcolours.com [online]. 2012-08-30 [cit. 2022-10-07]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Recept na princeznú: Príbeh o chatrči i o cisárskom pôvode vyniesol geniálnu speváčku do výšin. plus7dni.pluska.sk [online]. 2021-04-04 [cit. 2022-10-07]. Dostupné online. (slovensky)
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Anna-Bianca Krause: Yma Sumac. In: Apropos. Bd. 11, Verlag Neue Kritik, Frankfurt am Main 2000, ISBN 978-3-8015-0334-5.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Yma Sumac na Wikimedia Commons - Oficiální stránky
- Yma Sumac v Internet Movie Database (anglicky)
- Yma-Sumac.com
- The Peruvian Diva (Fan Site)
- Die Stimme der Inkas: Yma Sumac
