Wikipedista:Insidderr/Pískoviště2
| Kostel Nejsvětější Trojice | |
|---|---|
 | |
| Místo | |
| Obec | Kuks |
| Základní informace | |
| Církev | římskokatolická |
| Diecéze | Královéhradecká |
| Děkanát | Dvůr Králové nad Labem |
| Architektonický popis | |
| Stavební sloh | baroko |
| Specifikace | |
| Umístění oltáře | jih |
| Stavební materiál | pískovec |
| Další informace | |
| Adresa | Kuks |
Kostel Nejsvětější Trojice (Kuks)
Kostel Nejsvětější Trojice v Kuksu je barokní stavba z let 1707–1715. Je dominantou kukského údolí a hospitálu. Je filiálním kostelem královéhradecké diecéze.[1]
Historie[editovat | editovat zdroj]
Kostel dal zbudovat František Antonín Špork. Stavba kostela započala roku 1707 podle plánů Giovanni Battisty Alliprandiho. Stavitelem byl Pietro Netola a kameníkem Pietro della Torre. Roku 1710 bylo hotovo průčelí, ale teprve roku 1717 byl kostel vysvěcen[2] Janem Adamem Vratislavem z Mitrovic.
Interiér[editovat | editovat zdroj]
Vnitřní prostor má tvar protaženého osmiúhelníku s osmi pravoúhlými výklenky; čtyři z nich jsou větší a naznačují tvar kříže. Před každým z osmi rohů stojí oblý sloup, takže celek vytváří spíše dojem oválného prostoru.
Hlavní oltář, orientovaný jižním směrem, je kamenný, barokní a pochází z doby F. A. Šporka. Oltářní obraz znázorňuje vzkříšení Lazarovo, jak jej Ježíš provedl před zraky obou Lazarových sester. O úroveň výš se z obláčku vynořuje Bůh Otec a zcela nahoře se vznáší Duch Svatý v podobě holubice; tím je Boží Trojice, které je kostel zasvěcen, kompletní.
Po stranách oltáře jsou sochy apoštolů; po levé straně oltáře je socha sv. Petra s klíčem, a po pravé straně socha sv. Pavla s mečem.
Na oltáři na pravé straně lodi je obraz sv. Josefa, který drží v ruce větvičku rozkvetlé bílé lilie. Za tímto oltářem je velký obraz Zvěstování Panny Marie, na němž archanděl Gabriel oznamuje klečící Panně Marii radostnou událost. Obraz není signován, ale nese styl Petra Brandla.
Na protilehlé straně je stejně velký oltář s obrazem sv. Jana Nepomuckého s obvyklým krucifixem v rukou. Obraz za ním je věnován sv. Janu z Boha, zakladateli řádu Milosrdných bratří, kteří na Kuksu pečovali o nemocné. I tento obraz je ve stylu Petra Brandla.
Varhany byly vyrobeny v Krnově. Jejich skříň (prospekt) pochází z konce 18. stol., stroj je z počátku 20. stol. Varhany jsou dvoumanuálové a mají 16 rejstříků.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Diecézní katalog - Kostely | Biskupství královéhradecké. www.bihk.cz [online]. [cit. 2023-01-26]. Dostupné online.
- ↑ BLAŽÍČEK, Oldřich; ROKYTA, Hugo. Kuks: Hospitál a Betlém. 3. vyd. Praha: Sportovní a turistické nakladatelství, 1963. 35 s. S. 4-5.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
HALÍK, Tomáš. Hospitál v Kuksu. Dvůr Králové nad Labem: [s.n.], 1934. 91 s.
HILMERA, Jiří. Šporkovská residence v Kuksu. 1. vyd. Praha: Knihkupectví KČT, 1948. (Vlastivědná knižnice KČT; sv. 7).
KRIEGLER, Karel. Průvodce Kuksem a Betlémem. 2. vyd. Červený Kostelec: [s.n.] 96 s.
KROPÁČEK, Jiří. Kuks a Betlém na Královédvorsku. 2. vyd. Praha: [s.n.], 1921. 50 s.
PAZAUREK, Gustav Eduard: Das Hospital von Kukus. Wiener Bauindustrie-Zeitung, XVIII, Wien 1901