Vydymáček
| Vydymáček | |
|---|---|
 Pohled na rybník z jihovýchodu | |
| Poloha | |
| Světadíl | Evropa |
| Stát |  Česko |
  Vydymáček | |
| Zeměpisné souřadnice | 49°47′24″ s. š., 13°23′26″ v. d. |
| Rozměry | |
| Rozloha | 0,81 ha |
| Povodí | 2,38 km² |
| Ostatní | |
| Typ | rybník |
| Sídla | Plzeň |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Vydymáček, někdy také Vidimáček, je malý rybník v areálu borovicového arboreta Sofronka v údolí Merán při severním okraji města Plzně. Má rozlohu 0,81 ha[1] a plocha jeho povodí činí 2,38 km².
Historie[editovat | editovat zdroj]
Patří mezi rybníky původní bolevecké soustavy založené po roce 1460. Založený byl nad Seneckým rybníkem na bezejmenném levostranném přítoku Boleveckého potoka. Jméno získal podle své funkce – zadržoval (vzdýmal) vodu pro následující rybníky, popřípadě zachytával nebezpečné přívalové vody. Před koncem 17. století rybník zanikl a obnoven byl s využitím původní hráze až před druhou světovou válkou nájemcem Boleveckých rybníků J. Mráčkem a porybným V. Baštýřem. Voda přitékající z rašelinišť byla však příliš kyselá a nesvědčila nasazeným kaprům. Rybník byl vypuštěn a jeho dno zalesněno smrkem.
Pravděpodobně v roce 1952 byl porost vykácen a po založení arboreta v roce 1956 se uvažovalo o obnově výsadby. Jeho zakladatel Karel Kaňák přišel s myšlenkou využít arboreta i jako lokality klidu pro lesní zvěř a ptactvo a v této souvislosti usiloval i o obnovení obou rybníčků. Pro tuto myšlenku získal vedoucího lesní dohledací služby Bártu, který povolil obnovení Vydymáčku a vznik nového severnějšího Rozkopaného rybníka (patrně v místě zaniklého středověkého rybníka Beroun). Protože na nezbytnou obnovu vypouštěcího systému nebyly finance, prováděl veškeré práce K. Kaňák se synem Janem (současný vedoucí arboreta) a jeho družinou skautů.
V sobotu 17. července 1965 se nad Plzní prohnala průtrž mračen, při které podle záznamů v meteorologické stanici v arboretu Sofronka napršelo během 3 hodin přibližně 120 mm srážek. Hráz rybníka byla ve večerních hodinách provalena přívalovou vodu a následkem toho se v neděli protrhla hráz Seneckého rybníka. Hráz byla znovu obnovena a zároveň byly provedeny úpravy (vápnění), které měly zajistit vodu vyhovující kaprům. V současnosti je rybník jako součást dančí obory v rámci arboreta Sofronka oplocen a není běžně přístupný, je ovšem možný průchod podél jeho jihovýchodního okraje. V roce 2006 byl opraven výtok a na začátku roku 2007 proběhla oprava hráze.
Nad východním břehem rybníka je přírodní památka Doubí se zbytkem původní borové doubravy se skupinou dvěstěletých dubů.
Základní údaje[editovat | editovat zdroj]
| Lesnatost povodí | 100 % |
| Stoletá voda | 6,7 m³/s |
Údaje z roku 1998.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Nahlížení do katastru nemovitostí, Obec: Plzeň, Katastrální území: Bolevec, Parcelní číslo: 2927/1, Výměra: 8148 m2
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Kolektiv autorů: Bolevec a okolí. – Sdružení boleveckých rodáků, Plzeň 1999.
- Jan Kumpera, Jiří Zahradnický: Rybníky Plzeňského kraje aneb putování za rybniční vůní; Agentura Ekostar s. r. o. Plzeň, Plzeň 2006
- Životní prostředí města Plzně; Statutární město Plzeň a Granát Hák Jaroslav Ing., Horní Bříza 2002
