Voskovka papouščí
 Voskovka papouščí | |
|---|---|
.jpg) Voskovka papouščí | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | houby (Fungi) |
| Oddělení | houby stopkovýtrusné (Basidiomycota) |
| Třída | stopkovýtrusé (Basidiomycetes) |
| Podtřída | houby rouškaté (Agaricomycetidae) |
| Řád | pečárkotvaré (Agaricales) |
| Čeleď | šťavnatkovité (Hygrophoraceae) |
| Rod | voskovka (Gliophorus) |
| Binomické jméno | |
| Gliophorus psittacinus (Schaeff.) Herink | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Voskovka papouščí (Gliophorus psittacinus), jinak také šťavnatka papouščí [1], je druh houby z čeledi šťavnatkovité (Hygrophoraceae).
Znaky[editovat | editovat zdroj]
Klobouk 1–5 cm široký, v mládí zvoncovitý se postupně plošně rozkládá a v jeho středu vyniká malý hrbol. Na krajích je lehce rýhovaný. Pokožka výrazně zelená, ve vlhkém prostředí a u mladých plodnic je slizká, za sucha je lesklá.[1][2]
Lupeny žlutozelené, nažloutlé až lehce načervenalé, tlusté, někdy zoubkovitě sbíhavé, u vyvinutých plodnic žilnatě pospojované, ke třeni jsou slabě připojené, na klobouku jsou řídce uspořádané. Výtrusný prach je bílý.[1][2]
Třeň 2–9 cm dlouhý, 0,2–0,8 cm tlustý, válcovitý, slizký, občas podélně stlačený, vyplněný vatou, směrem od klobouku dolů přechází do žluta.[2]
Dužnina zelená, vodnatá, sklovitá, bez chuti a vůně. V průběhu stárnutí ztrácejí plodnice svůj zelený pigment a přechází do žluta, oranžova až června.[1]
Užití[editovat | editovat zdroj]
Nejedlý druh.[2]
Ekologie[editovat | editovat zdroj]
Od srpna do října je houbu možno najít na vlhkých, světlých a travnatých plochách (louky, rašeliniště, pastviny, sady, parky, obecně travnaté porosty). Preferuje vápenité a dusíkaté půdy.[2][1][3]
Rozšíření[editovat | editovat zdroj]
Výskyt druhu byl popsán v Evropě, Severní a Jižní Americe, Austrálii, Japonsku, Spojeném království, Grónsku, jižní Africe a na Islandu.
Galerie[editovat | editovat zdroj]
.jpg)
Možnost záměny[editovat | editovat zdroj]
V mládí je díky svému výrazně zelenému zbarvení houba nezaměnitelná, u starších plodnic je však možnost záměny s:
- Voskovka veselá (Hygrocybe laeta) – liší se zřetelně sbíhavými lupeny[1]
- Voskovka cihlová (Hygrocybe perplexa)[3]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c d e f GRÜNERT, Helmut a Renate. Houby. Praha: Knižní klub, 1995. ISBN 80-717-6183-4.
- ↑ a b c d e Gliophorus psittacinus - voskovka papouščí - myko.cz. www.myko.cz [online]. [cit. 2023-07-18]. Dostupné online.
- ↑ a b Hygrocybe psittacina var. psittacina (Voskovka papouščí). mykologie.net [online]. [cit. 2023-07-18]. Dostupné online.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- GRÜNERT, Helmut a Renate GRÜNERT. Houby. Praha: Knižní klub, 1995. Průvodce přírodou (Knižní klub). ISBN 80-717-6183-4 (str. 46)
