Vilém Jindřich Nasavsko-Saarbrückenský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Vilém Jindřich Nasavsko-Saarbrückenský
Kníže Nasavsko-saarbrückenský
Portrét
Narození6. března 1718
Usingen
Úmrtí24. července 1768 (ve věku 50 let)
Saarbrücken
PotomciLudvík
Anna Karolína
Vilemína Jindřiška
RodNasavští
DynastieNassau-Saarbrücken
OtecVilém Jindřich Nasavsko-Usingenský
MatkaŠarlota Amálie Nasavsko-Dillenburská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vilém Jindřich Nasavsko-Saarbrückenský (6. března 1718, Usingen24. července 1768, Saarbrücken) byl od roku 1741 až do své smrti knížetem Nasavsko-saarbrückenským. Byl osvíceneckým panovníkem, který se snažil své území zmodernizovat, zanechal však po sobě mnoho dluhů.

Život

Mládí

Zámek v Saarbrückenu, který nechal Vilém Jindřich zrenovovat

Vilém Jindřich se narodil 6. března 1718 v Usingenu jako pátý syn z celkem devíti dětí (nicméně, jen čtyři se dožily dospělosti) Viléma Jindřicha Nasavsko-Usingenského a jeho manželky Šarloty Amálie Nasavsko-Dillenburské. Avšak již pár týdnů po narození Viléma Jindřicha jeho otec umírá a regentem za syny se stává matka Šarlota Amálie. Ta vládla knížectví až do své smrti roku 1738. Svým dětem poskytla dobré vzdělání a vedla je ke kalvinismu. V letech 1730 a 1731 byl Vilém Jindřich i se starším bratrem Karlem vzděláván na Štrasburské univerzitě. Po krátkou dobu také pravděpodobně studoval na Ženevské univerzitě a mezi tamními reformovanými studenty byl oblíbený. Vilém Jindřich během své kavalírské cesty navštívil i dvůr francouzského krále Ludvíka XV., kde krátkou dobu pobýval.

Když zemřela matka Viléma Jindřicha, Šarlota, stal se regentem za mladšího bratra Karel a když Vilém Jindřich roku 1741 dovršil plnoletosti, rozhodli se, že si knížectví rozdělí. Stalo se tak ještě toho roku; starší Karel dostal Nasavsko-Usingen a Vilém Jindřich Nasavsko-Saarbrücken. Dělítkem těchto dvou území byla řeka Rýn. Nasavsko-Saarbrücukensko mělo přibližně pouze 22 000 obyvatel a rozlohou se řadilo mezi jedno z nejmenších knížectví Svaté říše římské.[1]

Bazilika svatého Jana

Kníže Nasavsko-saarbrückenský

Již krátce po nástupu do funkce se Vilém Jindřich rozhodl účastnit se svým plukem Royal-Allemand války o rakouské dědictví. Roku 1742 svůj pluk prodal Hesensko-darmstadtskému lankrabství. Stalo se tak během korunovace Karla VII. a právě během této akce se Vilém Jindřich seznámil se svojí budoucí manželkou Žofií z Erbachu.

S vlastním plukem se účastnil i sedmileté války. Často cestovat do Francie, především do Paříže, kde byl povýšen na polního maršála. Byl dobrým knížetem a vytvořil moderní katastrální systém podle Rakouska. Podporoval moderní zemědělské postupy, například pěstování brambor a hubení škůdců. Podporoval i těžbu uhlí a zpracovávání železa. Znárodnil doly a pronajaté železárny. I přes jeho osvícenecké myšlení ale nezlepšil finanční stránku knížectví, protože časté výdaje za stavební práce knížecí truhlici značně vyčerpaly.

Saarbrückenu se vyhnula třicetiletá válka i válka reunii, což mělo pozitivní vliv na vývoj města. Bylo přestavováno do barokního stylu, většinu budov tehdy navrhl architekt Friedrich Joachim Stengel. Zajímavými památkami z té doby jsou například zámek v Saarbrückenu, kostel Ludwigskirche, nebo bazilika svatého Jana. Nechal také vybudovat řadu paláců a měšťanských domů. Stnnou stránkou jeho vlády byly dluhy, které po sobě zanechal.

Zemřel v Saarbrückenu jako padesátiletý 24. července 1768.

Manželství a potomci

Dne 28. února 1742 si v Erbachu vzal Žofii (1725-1795), dceru hraběte Jiřího Viléma z Erbachu. Měl s ní pět dětí, dospělosti se dožil jeden syn a tři dcery.

Vývod z předků

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku William Henry, Prince of Nassau-Saarbrücken na anglické Wikipedii.

  1. DOTZAUER, Winfried. Fürst Wilhelm Heinrich von Nassau Saarbrücken. [s.l.]: Saarländische Geschichte, 1995. S. 87-94.