Vila Čestmíra Parmy
| Vila Čestmíra Parmy | |
|---|---|
 zahrada vily v ulici Na přesypu | |
| Základní informace | |
| Sloh | funkcionalismus |
| Architekt | Karl Simon |
| Výstavba | 1932 |
| Stavebník | MUDr. Čestmír Parma, stomatolog |
| Další majitelé | Táňa Šandová |
| Poloha | |
| Adresa | Na přesypu 246/7, Praha 8 - Troja,  Česko |
| Ulice | Na přesypu |
| Souřadnice | 50°7′27,26″ s. š., 14°26′41,44″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 44547/1-1578 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Vila Čestmíra Parmy je rodinná vila v Praze 8-Troji v ulici Na přesypu. Od roku 1958 je chráněna jako nemovitá kulturní památka České republiky.[1]
Historie[editovat | editovat zdroj]
Funkcionalistická vila stomatologa Čestmíra Parmy byla postavena v letech 1931–1932 podle návrhu vídeňského architekta Karla Simona.[1] Výstavbu realizoval stavitel František Čihák.[2]
Popis[editovat | editovat zdroj]
Funkcionalistická vila volně stojící v rozsáhlé zahradě je přízemní s atelierem a terasou v patře. Přízemí ze tří stran rozšiřuje dlážděná terasa, která má v jižní části vložený obdélný bazén. Zaoblený jihovýchodní kout uzavírá betonová arkáda. Dispozice vily je uvolněná, na půdorysu dvou prostupujících se obdélníků se třemi zaoblenými nárožími.[1]
Jižní průčelí má obě nároží zaoblené, severní prolamuje pásové okno a vysoké francouzské okno, které navazuje na prosklenou stěnu. V pravé části ustupujícího křídla je pásové okno složené ze čtyř kovových otočných křídel, na nějž navazuje prosklená stěna atelieru.[1]
V hladkém severním průčelí jsou v levé části dvě obdélná okna. Ve východní části je vpravo čtvercové okno s vodorovným poutcem, vlevo dveře do obývacího pokoje.[1]
Nad úroveň obíhající kordonové římsy vystupuje boční zeď atelieru, do kterého vede elipsové schodiště. V jižním průčelí je v přízemí prosklená stěna s francouzskými okny obývacího prostoru, z něhož se volně prochází na terasu.[1]
Na obývací pokoj se na západní straně pojí zvýšený jídelní kout s příčkou a podávacím oknem vedoucím do kuchyně. Tento obytný prostor přechází až do východního křídla. V severní části domu jsou ložnice, šatna a lázeň se záchodem. Chodba na západní straně vede do haly se vstupem do zahrady.[1]
Na severní straně stavby je několikastupňové schodiště s přístupem k dřevěnému schodišti vedoucímu do ateliéru v patře. Z atelieru se vstupuje na terasu.[1]
V hale je původní mozaiková dlažba v kombinaci s terazzem, kterou tvoří motiv soustředných různobarevných kruhů s výsečemi. Dům je vybaven původním topným systémem, stejným jako v Loosově vile ve Střešovicích.[1]
- Zahrada
Vilu obklopuje zahrada ze tří stran. Její návrh je dílem architekta Karla Simona a vznikl spolu s plány domu.[1]
Východní část pozemku na obdélném půdorysu s vilou v severozápadním rohu má parkovou úpravu. Dřeviny jsou vysázeny blíže plotu a okolí vily zůstává volnější. Při jižní straně převažuje smrk pichlavý, bříza a borovice černá. Při východní straně pestrou směs smrků, modřínů a jedle. Přístupová cesta je u vrat z obou stran osazena klečí a jalovci.[1]
Západní část pozemku na lichoběžníkovém půdorysu je osazena ovocnými stromy; jsou zde vysazeny třešně a ořech.[1]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c d e f g h i j k l Vila. Národní památkový ústav. Památkový katalog. Katalogové číslo 1000156912, rejstříkové číslo ÚSKP 44547/1-1578. [cit. 2021-05-23]. Dostupné online
- ↑ Zdeněk Lukeš: Skrytý poklad v Troji. Tajuplná zahrada skrývá funkcionalistickou vilu. In: Lidovky.cz, 8. února 2019. [cit. 2021-05-23]. Dostupné online.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- LUKEŠ, Zdeněk. Splátka dluhu: Praha a její německy hovořící architekti 1900-1938. Praha: Fraktály, 2002. 217 s. ISBN 80-86627-04-7. S. 178-179
- ŠLAPETA, Vladimír. Praha 1900-1978 : Průvodce po moderní architektuře. 1. vyd. Praha: Národní technické muzeum, 1978. 95 s. S. 40
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Na přesypu 7 na Wikimedia Commons - Orientační plán hlavního města Prahy s okolím (1938), list č. 21. Městská knihovna v Praze
- Ortofotomapy Archivováno 24. 4. 2021 na Wayback Machine.. Hlavní město Praha
