Wikipedista:Jfblanc/Mrezisk

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Mrezisk je konstruovaný slovanský jazyk[1]. Patří ke skupině konstruovaných severoslovanských jazyků.

Autorem projektu byl Libor Sztemon, který rovněž stvořil lydnevi, seversk, slavëni a slavisk. Mrezisk je dost podobní slavëniho.

Mluvnice[editovat | editovat zdroj]

Hláskosloví[editovat | editovat zdroj]

Abeceda[editovat | editovat zdroj]

Mrezisk se píše latinkou, s dodátkovými písmeny Ö a Š.

Výslovnost[editovat | editovat zdroj]

Výslovnost mrezisku
písmeno a b c d e f g h i j k l m n o ö p q r s š t u v w x y z
výslovnost a b ʦ d ɛ f g h i j k l m n o ə p ɣ r s ʃ t u v w ɣz ɯ z

Tvarosloví[editovat | editovat zdroj]

Skloňování[editovat | editovat zdroj]

Je osm pádů. Podstatná jména mají ctyři skloňování.

První skloňování podstatných jmén[editovat | editovat zdroj]
První skloňování podstatných jmén: vzor man (muž)
pád jednotné číslo množé číslo
nominativ man maner
genitiv mane manere
dativ manu maneru
akuzativ manat manerat
vokativ o man o maner
lokál man manervö
instrumentál manam maneram
ablativ mansi manersi
Druhé skloňování podstatných jmén[editovat | editovat zdroj]
Druhé skloňování podstatných jmén: vzor kvina (žena)
pád jednotné číslo množé číslo
nominativ kvina kvinar
genitiv kvinaje kvinare
dativ kvinaju kvinaru
akuzativ kvinat kvinarat
vokativ o kvina o kvinar
lokál kvina kvinarvö
instrumentál kvinam kvinaram
ablativ kvinasi kvinarsi
Třetí skloňování podstatných jmén[editovat | editovat zdroj]
Třetí skloňování podstatných jmén: vzor zame (země)
pád jednotné číslo množé číslo
nominativ zame zamer
genitiv zameje zamere
dativ zameju zameru
akuzativ zamet zamerat
vokativ o zame o zamer
lokál zame zamervö
instrumentál zamem zameram
ablativ zamesi zamersi
Čtvrtý skloňování podstatných jmén[editovat | editovat zdroj]
Čtvrtý skloňování podstatných jmén: vzor mesto (město)
pád jednotné číslo množé číslo
nominativ mesto zamer
genitiv mestoje mestore
dativ mestoju mestoru
akuzativ mestot mestorat
vokativ o mesto o mestor
lokál mesto mestorvö
instrumentál mestom mestoram
ablativ mestosi mestorsi
Skloňování přidavných jmen[editovat | editovat zdroj]

Přidavná jména mají toto skloňování.

Skloňování přid. jm.: vzor dobar (dobrý)
pád pozitiv komparativ superlativ
nominativ dobary dobarty najdobarty
genitiv dobaryje dobartyje najdobartyje
dativ dobaryju dobartyju najdobartyju
akuzativ dobaryjat dobartyjat najdobartyjat
vokativ o dobary o dobarty o najdobarty
lokál dobaryvö dobartyvö najdobartyvö
instrumentál dobaryjam dobartyjam najdobartyjam
ablativ dobarysi dobartysi najdobartysi
Skloňování osobních zájmen[editovat | editovat zdroj]
Skloňování osobních zájmen
pád 1. osoba jedn. č. 2. osoba jedn. č. 3. osoba jedn. č. 1. osoba mn. č. 2. osoba jedn. č. 3. osoba jedn. č.
nominativ ja te ho me ve ny
genitiv jave teve hove me veje nyve
dativ javu tevu hovu mevu veju nyvu
akuzativ jat tet hot met vet nyt
lokál javö tevö hovö mevö vevö nyvö
instrumentál jam tem hom mem vem nym
ablativ jasi tesi hosi mesi vesi nysi

Číslovky[editovat | editovat zdroj]

Číslovky
číslovka zakladní řadová druhová násobná
0 ništo ništy ništöre ništykorte
1 jedan jedany jedanöre jedankorte
2 deva devany devöre devakorte
3 tera terany tarnöre terakorte
4 štara štarany štarnöre štarakorte
5 pynta pyntany pyntöre pyntakorte
6 šasta šastan šastöre šastakorte
7 sedam sedamy sadmöre sadmakorte
8 osam osamy osmöre osmakorte
9 devet devety devtöre devtakorte
10 desat desaty dastöre dastakorte
11 jedanasta jedanasty jedanaste jednakorte
12 devanasta devanasty devanaste devakorte
13 teranasta teranasty teranaste terakorte
14 štaranasta štaranasty štaranaste štarakorte
15 pyntanasta pyntanasty pyntanaste pyntakorte
16 šastanasta šastanasty šastanaste šastakorte
17 sedamnasta sedamnasty sedamnaste sedamkorte
18 osamnasta osamnasty osamnaste osamkorte
19 devetnasta devetnasty devetnaste devetkorte
20 devadesta devadesty devadeste devadestykorte
30 teradesta teradesty teradeste teradestykorte
40 štaradesta štaradesty štaradeste štaradestykorte
50 pyntadesta pyntadesty pyntadeste pyntadestykorte
60 šastadesta šastadesty šastadeste šastadestykorte
70 sedamdesta sedamdesty sedamdeste sedamdestykorte
80 osamdesta osamdesty osamdeste osamdestykorte
90 dovedesta dovedesty dovedeste dovedestykorte
90 dovedesta-sedam dovedesta-sedamy dovedesta-sadmöre dovedesta-sadmakorte
100 (jedan)séta (jedan)sety (jedna)störe (jedne)štökorte
200 devaseta devasety devastöre deveštökorte
300 teraseta terasety terastöre tereštökorte
400 štaraseta štarasety štarastöre štareštökorte
500 pyntaseta pyntasety pyntastöre pynteštökorte
600 šastaseta šastasety šastastöre šasteštökorte
700 sedamseta sedamsety sadmastöre sadmeštökorte
800 osamseta osamsety osmastöre osmeštökorte
900 doveseta dovesety dovestöre doveštökorte
1 000 (jedan) tesac (jedan) tesacy (jedan) tesacöre (jedan) tesackorte
2 000 déva tésac déva tésacyn déva tésacöre déva tésackorte
1 000 000 meljon meljony meljonöre meljonökorte
1 000 000 000 meljord meljordy meljordöre meljordökorte
1 000 000 000 000 beljon beljony beljonöre beljonökorte

Časování[editovat | editovat zdroj]

Mreziská slovesa vyjadřují 3 absolutní časy – minulý, přítomný a budoucí. Relativita dějů se vyjadřuje pomocí vidu. Podmiňovací způsob (kondicionál) se tvoří pomocí předpony bi- a minulého času. Subjunktiv, nebo konjunktiv způsob se tvoří pomocí -i-. Zápor se tvoří pomocí předpony ne-.

betyn, být
osoba minulý čas přítomný čas budoucí čas rozkazovací způsob konjunktiv podmiňovací způsob
1. jed. č. belem jem / em budem - jim / im bi-belem
2. jed. č. beles tes / es budes budös tis / is bi-beles
3. jed. č. belest hest / est budest - hist / ist bi-belest
1. mn. č. belesom mesom / esom budesom budösmo misom /isom bi-belesom
2. mn. č. beleste veste / este budeste budösto viste / iste bi-beleste
3. mn. č. belent hent / ent budent - hint / int bi-beli
další časy
infinitiv slovesné jméno přechodník přítomný přechodník budoucí
betyn betije jesa beliv
nebetyn, nebýt
osoba minulý čas přítomný čas budoucí čas rozkazovací způsob konjunktiv podmiňovací způsob
1. jed. č. nebelem nejem / nem nebudem - nejim / nim bi-nebelem
2. jed. č. nebeles netes / nes nebudes nebudös netis / nis bi-nebeles
3. jed. č. nebelest nehest / nest nebudest - nehist / nist bi-nebelest
1. mn. č. nebelesom nemesom / nesom nebudesom nebudösmo nemisom / nisom bi-nebelesom
2. mn. č. nebeleste neveste / neste nebudeste nebudösto neviste / niste bi-nebeleste
3. mn. č. nebelent nehent / nent nebudent - nehint / nint bi-nebeli
další časy
infinitiv slovesné jméno přechodník přítomný přechodník budoucí
nebetyn nebetije nejesa nebeliv
imetyn, mít
osoba minulý čas přítomný čas budoucí čas rozkazovací způsob konjunktiv podmiňovací způsob
1. jed. č. imalem imem budem imety - imejim bi-imalem
2. jed. č. imales imes budes imety imelös imetis bi-imales
3. jed. č. imalest imest budest imety - imehist bi-imalest
1. mn. č. imalesom imesom budesom imety imelösmo imenisom bi-imalesom
2. mn. č. imaleste imeste budeste imety imelösto imetiste bi-imaleste
3. mn. č. imalent iment budent imety - imehint bi-imalent
další časy
infinitiv slovesné jméno přechodník přítomný přechodník budoucí
imetyn imetije imaja imaliv
nemetyn, nemít
osoba minulý čas přítomný čas budoucí čas rozkazovací způsob konjunktiv podmiňovací způsob
1. jed. č. nemalem nemem budem nemety - nemejim bi-nemalem
2. jed. č. nemales nemes budes nemety nemelös nemetis bi-nemales
3. jed. č. nemalest nemest budest nemety - nemehist bi-nemalest
1. mn. č. nemalesom nemesom budesom nemety nemelösmo nemenisom bi-nemalesom
2. mn. č. nemaleste nemeste budeste nemety nemelösto nemetiste bi-nemaleste
3. mn. č. nemalent nement budent nemety - nemehint bi-nemalent
další časy
infinitiv slovesné jméno přechodník přítomný přechodník budoucí
nemetyn nemetije nemaja nemaliv

Slovní zásoba[editovat | editovat zdroj]

Mreziská slovní zásoba je většině slovanská.[2]

mrezisk česky
asten tento
belavec únor
betyn být
Boh Bůh
cena cena
cerkvec červen
cesta cesta
dan den
daštec září
den (tam)ten
dom dům
floske láhev
gersan pátek
ho on
hod rok
hory jeho
host východ
imetyn mít
ja
jary můj
jasna podzim
joky jaký
jozaht jazyk
juhor jih
kad kdo
kadöliv kdokoli(v)
kešty každý
klenjan úterý
krež kříž
kristan neděle
ktory který
kvetec duben
kvina žena
ladavec leden
laska láska
leto léto
majec květen
man muž
me my
mery náš
mesec měsíc
mesto město
nama jméno
nekad někdo
neky nějaký
neša něco
nešavy něčí
nikad nikdo
niša nic
nišavy ničí
ny oni
nyry jejich
ögjeny žádný
parnec srpen
pravda pravda
prihedec prosinec
rastilan středa
reka řeka
rezijec říjen
sedmica týden
sevar sever
smart smrt
snegec listopad
soncan čtvrtek
stehoda století
svetlan pondělí
ša co
šabatan sobota
šaköliv cokoli(v)
šavy čí
šjerna hvězda
štarvec červenec
te ty
tery tvůj
toky takový
ulica ulice
ve vy
very váš
vesna jaro
vesnec březen
vest západ
vrema čas
ysty (ten)týž
zame země
zema zima
zevet život

Reference[editovat | editovat zdroj]

[[Kategorie:Fiktivní jazyky]] [[Kategorie:Slovanské jazyky|S]] [[oc:Mrezisk]]