U Piláta

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Šablona:Infobox - chráněné území v Česku U Piláta je přírodní památka ev. č. 1242 poblíž obce Vitějovice v okrese Prachatice. Oblast spravuje Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. Důvodem ochrany je vitální přirozený porost buku (Fagus sylvatica) na suti, na srázném svahu v údolí Zlatého potoka. Tento porost tak vytváří vhodné podmínky pro vznik květnaté bučiny (Eu-Fagenion) s charakteristickou skladbou rostlin a druhově početnou aviofaunou.[1]

Lokalita

Území se nachází na příkrém svahu kopce

Oblast přírodní památky se nachází nedaleko obce Vitějovice v okrese Prachatice, konkrétně leží na příkrém východním svahu kopce Nebahov (788 m n. m.) spadající do údolí Zlatého potoka.[2] To se odráží i do značné topografie území, kdy nejvyšší bod leží v nadmořské výšce 665 metrů, kdežto nejnižší ve výšce 577 metrů nad mořem.[2]

Okolo chráněného území se nachází 50 metrové ochranné pásmo dle zákona.[1]

Historie

Území bylo před vyhlášením lesnicky obhospodařováno, což se projevilo do relativně stejnověké skladby lesa tak i do nízké druhové různorodosti.[2] Chráněné území bylo vyhlášeno dle dokumentu 72/89 ze dne 24. května 1989, který vydal Okresní národní výbor Prachatice.[3]

K roku 2004 se o lesy staral Lesní závod Prachatice, respektive Polesí Vlachovo Březí.[4]

Přírodní poměry

Na povrch vystupující suťové pole

Území spadá z geomorfologického pohledu do provincie České vysočiny, subprovincie Šumavské soustavy, oblasti Šumavské hornatiny, celku Šumavského podhůří, podcelku Prachatické hornatiny a okrsku Žernovické hornatiny.[2]

Geologie

Horninový podklad lokality je tvořen granulitem a biotitickým granulitem, který v některých částech lokality vystupuje na povrch jako malé skalní výchozy a suťová pole.[2]

Hydrologie

Oblast je odvodňována do Zlatého potoka, který se následně vlévá do Blanice.

Flora

Stromové patro je tvořeno stejnověkým porostem

Oblast přírodní památky je ze 100 % pokryta porostem svazu květnaté bučiny (Eu-Fagenion) s hlavním zástupcem buku lesního (Fagus sylvatica),[1] ve kterém místy rostou jednotlivě jedinci smrku (Picea abies), jedle (Abies alba), jasanu (Fraxinus excelsior) a javoru mléče (Acer platanoides).[2] Při detailnějším pohledu je na 76,43 % území (5,61 ha) zastoupena klenová bučina, na 21,53 % (1,58 ha) se nachází svěží jedlová bučina, 0,27 % (0,02 ha) pak připadá na kyselou jedlovou bučinu a zbylých 1,77 % (0,13 ha) připadá na zakrslou jedlovou bučinu.[4] Stromové patro má přibližně stejnověký charakter,[2] nicméně místy se již začíná objevovat samovolné zmlazování bukových porostů a jednotlivě i málo zastoupené jedle.[5]

Z druhů rostlin zde roste například kyčelnice devítilistá (Dentaria enneaphyllos), lýkovec jedovatý (Daphne mezereum), kostřava lesní (Festuca altissima), bukovník kapraďovitý (Gymnocarpium dryopteris), kruštík širokolistý (Epipactis helleborine).[1] Nicméně z důvodu silného zástinu lokality stromy, není bylinné patro výrazně vyvinuto.[2]

Fauna

Na lokalitě byly popsány ze zástupců hmyzu například zástupci dvoukřídlých (Diptera) Odinia boletina, dále bezkřídlí nosatečci Acalles camelus.[1] Dále se zde vyskytuje ze zástupců plžů například zemoun skalní (Aegopis verticillus).[1]

Z ptáků se zde vyskytuje například silně ohrožený lejsek malý (Ficedula parva) a dále ohrožený lejsek šedý (Muscicapa striata). oba dva druhy zde pravidelně hnízdí.[1]

Ochrana

Zmlazování porostu buku v prosvětlené části

V rámci ochrany lokality je prvořadým cílem dlouhodobě zachovat zdejší ekosystém a ten ponechat samovolnému vývoji.[2] K dosažení tohoto cíle je potřeba redukovat výskyt převážně spárkaté zvěře, která nepříznivě působí na samoobnovovací schopnosti lesa a větší rozšíření méně zastoupených druhů stromů.[2] Z výzkumu okolních lesů se ale zdá patrné, že tento stav se daří dosáhnout, jelikož okolní porosty se postupně samovolně obnovují.[4] Plán péče taktéž doporučuje, aby se na lokalitě ponechávala část odumřelé dřevní hmoty, která přispívá k větší druhové rozmanitosti.[4]

Turismus

Nedaleko přírodní památky vede značená turistická stezka, která prochází kolem Zlatého potoka.

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c d e f g Plán péče, str. 3.
  2. ↑ a b c d e f g h i j Plán péče, str. 4.
  3. ↑ Plán péče, str. 2.
  4. ↑ a b c d Plán péče, str. 5.
  5. ↑ Plán péče, str. 6.

Související články

Literatura

  • ALBRECHT, Josef a kolektiv. Chráněná území ČR VIII. - Českobudějovicko. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno, 2003. 807 s. ISBN 80-86064-65-4. Kapitola U Piláta, s. 353. 

Externí odkazy

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=U_Piláta&oldid=15619218“