UTM
Univerzální transverzální Mercatorův systém souřadnic (UTM) je způsob určování polohy na povrchu Země založený na mřížkách. Od systému šířka-délka se liší v několika zásadních směrech.
Nejedná se o jedno mapové zobrazení, ale o soustavu 60 poledníkových zón zobrazených pomocí transverzního Mercatorova zobrazení. Střed souřadnic je pro každou zónu jiný a tvoří jej průsečík středového poledníku zóny s rovníkem. Od tohoto středu se měří vzdálenosti v metrech po ose x rostoucí od středového poledníku směrem na východ zvětšené o 500 000 (tzv. eastings) a po ose y rostoucí od rovníku směrem na sever (tzv. northings).
Souřadnice v rámci jedné zóny přibližně vyjadřují posun v metrech ve vzájemně kolmých směrech, takže vzdálenost dvou bodů ve stejné zóně lze vypočítat z jejich souřadnic pomocí Pythagorovy věty.
Historie
Systém byl vyvinut Armádou Spojených států amerických v roce 1947. Pro oblast USA používal elipsoid Clarke 1866 a pro zbytek světa (včetně Havaje) mezinárodní elipsoid. V současné době používá jako základový model Země elipsoid WGS 84.
Poledníkové zóny UTM
Systém UTM rozděluje povrch Země mezi 80° jižní šířky a 84° severní šířky do 60 poledníkových zón po 6°. Zóny jsou číslovány od 1 do 60 od 180. poledníku směrem na východ. Takže například zóna 1 pokrývá oblast mezi zeměpisnou délkou -180° a -174° a její střed tvoří poledník se zeměpisnou délkou -177°. Středovému poledníku zóny vždy odpovídá souřadnice x = 500 000.
Poledníková zóna | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 17 | 18 | 19 | 20 | 21 | 22 | 23 | 24 | 25 | 26 | 27 | 28 | 29 | 30 | 31 | 32 | 33 | 34 | 35 | 36 | 37 | 38 | 39 | 40 | 41 | 42 | 43 | 44 | 45 | 46 | 47 | 48 | 49 | 50 | 51 | 52 | 53 | 54 | 55 | 56 | 57 | 58 | 59 | 60 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Zeměpisná délka |
hranice | -180° | -174° | -168° | -162° | -156° | -150° | -144° | -138° | -132° | -126° | -120° | -114° | -108° | -102° | -96° | -90° | -84° | -78° | -72° | -66° | -60° | -54° | -48° | -42° | -36° | -30° | -24° | -18° | -12° | -6° | 0° | 6° | 12° | 18° | 24° | 30° | 36° | 42° | 48° | 54° | 60° | 66° | 72° | 78° | 84° | 90° | 96° | 102° | 108° | 114° | 120° | 126° | 132° | 138° | 144° | 150° | 156° | 162° | 168° | 174° | 180° | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
střed[1] | -177° | -171° | -165° | -159° | -153° | -147° | -141° | -135° | -129° | -123° | -117° | -111° | -105° | -99° | -93° | -87° | -81° | -75° | -69° | -63° | -57° | -51° | -45° | -39° | -33° | -27° | -21° | -15° | -9° | -3° | 3° | 9° | 15° | 21° | 27° | 33° | 39° | 45° | 51° | 57° | 63° | 69° | 75° | 81° | 87° | 93° | 99° | 105° | 111° | 117° | 123° | 129° | 135° | 141° | 147° | 153° | 159° | 165° | 171° | 177° |
Rovno- běžková zóna |
Zeměp. šírka hranice |
---|---|
Y, Z | 84° |
X | |
72° | |
W | |
64° | |
V | |
56° | |
U | |
48° | |
T | |
40° | |
S | |
32° | |
R | |
24° | |
Q | |
16° | |
P | |
8° | |
N | |
0° | |
M | |
-8° | |
L | |
-16° | |
K | |
-24° | |
J | |
-32° | |
H | |
-40° | |
G | |
-48° | |
F | |
-56° | |
E | |
-64° | |
D | |
-72° | |
C | |
-80° | |
A, B |
Rovnoběžkové zóny UTM
Rovnoběžkové zóny nejsou součástí UTM, ale MGRS.[2] Někdy se však používají.
Oblast se zeměpisnou šířkou mezi -80° a +84° je rozdělená na 20 rovnoběžkových zón po 8° označených od jihu k severu písmeny C až X. Písmena I a O jsou vynechaná kvůli jejich podobnosti s číslicemi 1 a 0. Zóna X je rozšířená o 4° na sever, takže pokrývá oblast mezi +72° a +84°. Polární oblasti pokrývají zóny A, B (západní, resp. východní část Antarktidy) a Y, Z (západní, resp. východní část Arktidy).
Výjimky
Všechny zóny jsou takto pravidelné, až na dvě oblasti které tvoří výjimky: na jihozápadním pobřeží Norska je zóna 32V prodloužena více na západ, aby zabrala celé norské pobřeží. Zóna 31V je o tuto část menší a pokrývá pouze otevřené moře. Druhou výjimkou jsou Špicberky, které by měly být pokryty sedmi zónami (31X až 37X), ale jsou pokryty pouze rozšířenými zónami 31X, 33X, 35X a 37X. Zóny 32X, 34X a 36X nejsou použity.
Způsob zápisu zón
Každá UTM oblast je udána číslem poledníkové zóny a písmenem rovnoběžkové zóny. První se píše vždy číslo poledníkové zóny a za ním následuje písmeno rovnoběžkové zóny. Například Praha leží v oblasti 33U.
Poznámky
- ↑ Na středovém poledníku je easting x = 500 000
- ↑ Military Map Reading 201 [online]. National Geospatial-Intelligence Agency, 2002-05-29 [cit. 2009-06-19]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu UTM na Wikimedia Commons